PATNÁCTKA

Stezka odvahy

Pohled Lei:
Když jsme nastoupily všechny do auta,Lucas se rozjel.

L:,, Takže dámy, kluci po mně chtěli,abych vám všechno vysvětlil. Nebo spíš skoro všechno."
Koukaly jsme na něj a než se stačila některá z nás na něco zeptat pokračoval.

L:,, Zavezu vás k lesu,kde budete mít takovou stezku odvahy."

H:,, COŽE???!!" Řekly jsme naráz.

L:,, Ale nebojte,nikdo přitom ještě nezemřel,teda jestli si dobře pamatuju."
To nás moc neuklidnilo. Už se žádná z nás radši na nic neptala. Když jsme dorazili na místo,stáli tam už kluci a dívali se na nás s úšklebkem. Teď si vzal zas slovo Peter.

P:,, Ahoj kočičky a patnáctko."
Já ho asi zabiju,pomyslela jsem si.

,, Asi se divíte,proč vás Lucas přivezl sem v tuhle hodinu. Je to prosté. Lucas vám určitě řekl o tý stezce odvahy. Pravidla jsou jednoduchá,každá sama projde tento les hrůzy a vyhrává ta,která projde jako první. "

A sakra. Pomyslela jsem si. Já se strašně bojím tmy. To bude ještě zajímavý večer. Peter však pokračoval.

P:,, Stoupněte si každá na svoje stanoviště,váš pán vás na ně zavede."

J:,,Pojď."

Ozvalo se za mnou. Byl to Jack. Poslechla jsem a následovala ho. Měla jsem stanoviště 4.Nic jsem neříkala a čekala co se bude dít.

J:,, Leo?"

L:,, No?"

J:,, Jestli nechceš aby se ti něco stalo jdi po levé straně a vyhýbej se keřům jasný?"

L:,, Dobře a co tam na nás bude přichystané?"

J;,, To ti nemůžu říct,promiň."

L:,,Fajn no a může mě tam někdo znásilnit?"

J:,,Hm"

L:,,bezva" Řekla jsem naštvaně.

J:,, Prostě jdi tak jak jsem ti řekl a nikomu to neříkej."

L:,, Ale co Emily?"

J:,, Nevim jestli se potkáte."

L:,, Ale..." Nestihla jsem to doříct,protože mi Paul skočil do řeči.

P:,, Všechny připravené? Fajn, 3,2,1 běžte!"

Rozešla jsem se velmi neochotně,ale věřila jsem Jackovi a šla tak jak řekl on.

Pohled Jacka:

Když jsem dorazil ke klukům na konec cesty, Peter si mě hned dobíral.

P:,, Tak co Jacku? Myslíš,že to patnáctka přežije ?"

J:,, Jo,já jí věřím."

P:,, To je sice hezký,ale já jsem pozval někoho,komu jsem řekl ať nechá všechny být a zaměří se jen na jednu malou brunetku."

J:,, To nemyslíš vážně? Že to není ten který si myslím."

P:,, Ano,je to on. Max."

Pohled Lei:

Nikde není nic vidět,opravdu se bojím. Najednou slyším křik.

L:,, Emily. Ne!!"

Chtěla jsem běžet za ní,ale někdo se mi postavil do cesty. Ten chlap byl strašně vysoký a dost psychopaticky se na mně usmíval.

M:,, Ahoj slečinko."

J:,, Nazdar."

M:,, Ty máš,ale smůlu,že si musela zrovna na mně narazit."

Jenom jsem stála a zírala na něj. Vůbec mi nešlo se pohnout.

M:,, No nic, tak jdem na to."

Rozešel se ke mně a tahle věc mě donutila se pohnout z místa. Chtěla jsem utíkat,ale on byl rychlejší a chytil mě. Já však neotálela a hned jsem ho kopla mezi nohy. Strašně zařval bolestí až jsem se lekla. Myslela jsem,že mě pustí a já budu mít čas utéct,ale to se nestalo. Jediný co si pamatuju je strašná bolest,ale pak už jsem viděla jen tmu.