PATNÁCTKA

Nemůžu

Pohled Lei

Naprosto bez výrazu vyrazil ke mně. Já neuhla. Stále jsem koukala dolů. Svlékl mi triko.

Ja:,, Se divím,že se nebráníš nebo nebrečíš."

Já neodpověděla a stále hleděla na zem. Když mě svlékl i kalhoty a já před ním stála jen ve spodním prádle hodil mě na postel a řekl.

Ja:,, Kdo myslíš,že bude horší já nebo by byli kluci."

L:,, Nevím." Kuňkla jsem.

Ja:,, Brzo uvidíš."

Usmál se a vrhl se na mě. Když na mně ležel snažil se mi rozepnout podprsenku což mu šlo dobře, ale já si stačila rukama prsa příkrýt a zase mi začali trochu téct slzy. On se zarazil a díval se na mně. Z ničeho nic se ode mně odlepil.

Ja:,, KURVA!!!!!!"

Zařval a vyběhl z pokoje. Nehybně jsem ležela a nezmohla se na nic. Po chvíli jsem se zvedla, oblékla do pyžama a šla si lehnout. Bylo pozdě, byla jsem unavená a Jack se nevracel.

Pohled Jacka

Vyběhl jsem z pokoje a vyrazil do kuchyně, kde seděla Emily. Byl jsem furt naštvanej, ale aby se neřeklo.

Ja:,, Čau."

E:,, Ahoj, nějakej naštvanej."

Ja:,, To je jedno."

E:,, Jestli je to s Leou,tak to není jedno.

Ja:,, Ne není." Zalhal jsem.

E:,, Aha a to tvoje Kurva,které bylo slyšet v celém domě usuzuji ve vašem pokoji."

Ja:,, Ale to.... No jo. Prostě pohádal jsem se s ní,protože mě naštvala a já jí řekl,že ji šetřit nebudu a dnes se ní vyspím a chtěl jsem do poslední chvíle, ale pak když už byla jen v kalhotkách, nic jsem neviděl zakryla se,abys neřekla , Koukal jsem na ní a prostě nemohl jsem ji to udělat, nemohl. Co se to semnou stalo? Já vždycky byl ten..

E:,, Já vím, Peter mi to říkal.

Ja:,, Pomoc."

E:,, Máš jí rád."

Ja:,, Kecy, je to jen moje hračka."

E:,, Které se bojíš dotknout."

Ja:,, ale to... sakra."

E:,, Nesmíš se bát jí to přiznat."

Ja:,, Ale já takový nikdy nebyl a ani nevím jestli takový být chci chápeš. Jestli tenhle rozhovor někomu řekneš."

E:,, Neboj. Víš,jak to taky poznáš? Kdykoliv se jí dotkne někdo jinej žárlíš."

Ja:,, Ne."

E:,, Ale jo."

Ja:,, Emily."

E:,, Jacku."

Došla mi slova,ale chtěl jsem změnit téma a tak mě napadlo.

Ja:,,Co ty a Peter."

E:,, Hele super, nikdy bych tomu nevěřila.

Ja:,, To jsem rád. Myslím,že se mu opravdu líbíš. Nikdy se k nám někdo
nepřestěhoval."

E:,, Fakt?"

Ja:,, Vždycky nás přestali bavit."

Ještě chvíli jsme si povídali, bylo to fajn. Odvedla mě od tamtý myšlenky. Lea má opravdu dobrou kamarádku. Z našeho rozhovoru nás vyrušil zvonící mobil,který ležel na stole?"

E:,, To je Lei mobil. Asi si ho tady nechala při večeři. Kdo jí volá takhle pozdě? A ještě k tomu neznámý číslo?"

Ja:,, Počkej,ty ho chceš zvednout?"

E:,, Lea už nejspíš spí a jsem její nejlepší kámoška, vždycky si bereme mobily navzájem.
Prosim?
Ne jsem její kamarádka, Lea spí. Kdo volá?
Cože?? To není možný. Ne. "

Hrozně se rozbrečela. Já na ní Koukal s vykulenýma očima. Co jí mohlo tak rozbrečet.

,,Dobře vyřídim, na schledanou."

Koukal jsem na Emily.

Ja:,, Kdo to byl a co se stalo."

E:,, Státní policie. Lei rodiče jsou mrtví.