PATNÁCTKA

Neznámá sms

Pohled Lei:

Probudím se se strašnou bolestí hlavy. Když však otevřu oči,vidím jak vedle mně spí Jack.

Ten se po chvíli probudí také a hned na mě začně divně koukat.

L:,,Co je?"

Ja:,,Nic,ale teď můžeme dokončit ten včerejšek,jak si chtěla.

L:,,O čem to mluvíš?"

Ja:,,Ty si to nepamatuješ? Říkala si,že mě hrozně miluješ a že se mnou chceš spát."

Vykulila jsem na něho oči.

L:,,To není možný."

Ja:,,Přísahám. Mluvila si z opilosti. Včera jsi v baru vypila moc likéru. Nejspíš tě bolí hlava nebo ti je špatně ne?"

Nemohla jsem tomu uvěřit.

L:,,A ty si..."

Ja:,,Řekl jsem ti,že se tě nedotknu do té doby než to nebudeš sama chtít. Opilost se do toho nepočítá."

Usmál se na mě. Úsměv jsem mu oplatila.

Poté jsme na sebe hleděli a on se nakonec začal ke mně přibližovat pořád blíž a blíž.

Ani jsem nechtěla uhnout. Jako kdyby mě k němu něco táhlo.

Když se naše rty skoro spojili někdo zaklepal.

Lekla jsem se a utekla do koupelny,kde jsem se zamkla.

Ja:,,Dále." Oznámil dost otráveně.

Jo:,,Čau brácha,za chvíli je snídaně."

Ja:,,Debile."

Jo:,,Proč?"

Ja:,,Jdi už radši."

Oba opustili místnost a já mohla v klidu vylést a převléct se.

Poté jsem na snídani dorazilé také.

Hned jak jsem zahlédla Jacka,sčervenala jsem. Dívala jsem se na podlahu,protože jemu jsem se do očí podívat nemohla. Přeci jen málem jsem ho políbila.

Nikdo se netvářil moc nadšeně. Všem bylo nejspíše dost blbě.

Pe:,,Tak co Leo? Je ti blbě?

Le:,,Ne,jen mě bolí hlava."

Pe:,,Tak to máš dobrý."

Jo:,,Jacku,dělala doma nějaké blbosti?"

Jack se nejdříve podíval na mně a pak pouze zavrtěl hlavou,zacož jsem mu byla vděčná.

Když jsme všichni byli zticha a jedli,došla mi jedna věc.

Jak jsme se všichni změnili.

Kluci byli dřív strašní hovada,kteří nevěděli co je láska a holky měli jen pro zábavu.

Teď když se na ně podívám. Emily byla opřená o Peterovo rameno a oba vypadali spokojeně.

Josh s Katie si povídali nějaké historky a dost se při tom smáli.

Katie na Paula házela zamilované pohledy,které jí on dost dobře oplácel.

Všichni byli šťastný,jen my dva jsme se k sobě moc neměli.

Nevím,jestli mu můžu věřit,několikrát mě sice zachránil,ale mám strach.

Holky mi pořád říkají,že mě má rád. Něco zkusím. Sice bych nevěřila,že tohle někdy někomu řeknu,ale za pokus nic nedám.

Dojedla jsem poslední sousto,vstala od stolu a vydala se do svého pokoje,kde jsem počkala až přijde i Jack.

Najednou se otevřeli dveře a v nich stál.

Náhle jsem nevěděla co říct,jako kdyby mi někdo zamkl ústa.

Musim to však říct. Očima jsem sjela na podlahu.

L:,,Jacku,můžu s tebou mluvit?"

Ja:,,Ano."

Oznámil s úsměvem a přišel ke mně blíž.

L:,,No víš... prostě... Jsi na mě hodný,nejsi takový hajzl za ktereho jsem tě měla a nikdy bych nevěřila,že tohle řeknu,ale mám tě ráda."

Nepřestala jsem hledět na podlahu. Do jeho očí jsem se podívat prostě nemohla.

On mi však chytl bradu a zvedl mi hlavu,že jsem se mu do těch jeho černých očí koukala.

Ja:,,Ty se červenáš."

Oznámil s úsměvem.

Hned jak tohle řekl jsem zrudla ještě víc.

L:,,Cože? Nečervenám."

Ja:,,Ale jo."

L:,,Ne. Ty jsi hrozný."

Odejdu z pokoje a ve svých zádech pořád cítím ten jeho obvyklý úškleb.

Ach jo. Taky všechno zkazí.

Když jdu po schodech dolů,cinkne mi v mobilu zpráva.

Ahoj Leo,nemůžu tě nikde najít. Můžem se prosím setkat na našem místě za půl hodiny?

Le:,,Strejda?"

Kdo mohl Lee napsat?
Myslíte,že Lea udělala chybu,když řekla Jackovi,že ho má ráda."