PATNÁCTKA

Otevírá se nové téma

Ja:,,Kdo byl jeho přítel?"

A:,,No přece Frederic Domino."

Ja:,,Domino?"

Pe:,, Lei táta?"

Jo:,,To ty jsi ho zabil?"

A:,,Ano."

Nemohl jsem uvěřit tomu co slyším.

Ja:,,Hele já tě varuju,jestli něco uděláš Lee..."

A:,,Neboj se. Tomu dítěti nic neudělám."

Trochu jsem se uklidnil,ale mému fotrovi se věřit nedá. Teď mi v hlavě probíhaly různé myšlenky,ale ta největší byla,,mám říct Lee pravdu?"
No po nějaké době jsme sešli dolů a táta po rozloučení odešel. Už jsem viděl od začátku,jak na něj Lea kouká,takže jsem se rozhodl,že nic jí říkat nebudu. Zatím. S klukama jsme došli ke stolu,kde jsme se opět posadili.

Pa:,,Tak co říkáte na našeho tátu?"

Su:,,Docela sympaťák."

Jak tohle Suzen řekla,Lea vstala a odešla od stolu pryč. Než však odešla po schodech nahoru,otočila se a oznámila velmi nepříjemným tónem.

L:,,Chcete to slyšet upřímně? Je to vůl."

S těmito slovy zmizela na schodech. V kuchyni bylo ticho,pak však Jack řekl.

Ja:,, No,asi půjdu za ní."

Ostatní přikývli a tak hoch vyrazil k pravděpodobnému místu,kde by dívka byla. Jejich pokoj. Když otevřel dveře opak byl pravdou. Nakoukl ještě do koupelny kdyby náhodou,ale také nic.,,Kde by mohla být?" Pomyslel si. Začal prohledávat pokoje v celém prvním patře,ale nikde nikdo. Po prohlédnutí poslední pokoje si všiml,že se ostatní vrací z kuchyně. Dylan se tedy rozešel i do druhého patra,kde prošel pár místností,ale nakonec jí našel až v pokoji pouze se čtyřmi židlemi a jednou postelí.Toto byl pokoj jeho bratrů(dříve i jeho),kde si užívali s různými holkama.Přišel jsem a kleknul si vedle ní.

Ja:,,Proč si v tomhle pokoji?"

L:,,Vzpomínáš si?"

Ja:,,Ano."

L:,,Byla jsem v tu chvíli,co se vyrazily ty dveře a v nich si stál ty tak štastná. Chtěla jsem tě obejmout a moc ti poděkovat za tvojí záchranu. Ale ty jsi na mně začal řvát. Bylo mi to tak líto. Tak jsem utekla do kuchyně,kde jsem opět brečela."

Ja:,,Leo já..."

L:,,Vždyť je to jedno. Už je to dávno. Teď mě omluv prosím."

Vstala a rozešla se ke dveřím. Ještě jsem se jí snažil omluvit avšak nebylo to k ničemu.

Ja:,,Leo,ještě se ti chci omluvit za našeho tátu. Za ty urážky,co ti říkal."

Lea se usmála a pouze odpověděla.

L:,,To máte v rodině co?"

Usmál jsem se taky a rozešel se za ní.

Pohled Lei:

Teď jsem si trochu zavzpomínala,ale hned jsem to vypustila z hlavy,když mě chytila Emily za ruce a zatřásla se mnou.

Em:,,Leo? Halóóóó? Ty jsi zapomněla?"

L:,,Na co?"

Em:,,Aha,takže zapomněla."

L:,,No a na co?"

Em:,,Ten večírek? Musíme jít do obchodu pro šaty a rovnou si tam dáme oběd."

L:,,No jo. A v kolik vyrážíme?"

Em:,,Hned.Takže se obleč a jdeme!"

Čauky lidi.
Další kapitolka je na světě,takže si ji užijte a snad u další....

Vaše    🔮VerrBZDom🔮