PATNÁCTKA

Co po mě chceš?

Nevím, co mám dělat. Spíš nechápu, proč nad tím přemýšlím. Je to magor. Magor, kterého miluji.

Le:Jacku, já nemůžu chodit s člověkem, který zabíjí a mučí nevinný lidi.

Ja:Já to chápu, ale dělám to jen proto, abych neublížil tobě. Nikdy bych si potom neodpustil.

Nevím, co mu mám říct.

Le: Ty lidi pustíš.

Ja: Ale...

Le:Ty lidi pustíš!

Ja: Dobře...

Pe: To je blbost.

Le: proč?

Pe: Vyžvanili by to. Jestli nechceš, aby je Jack mučil, tak je musíme zabít. Nedá se nic dělat.

Bezva zabijeme nevinný lidi. Co si asi teď počnu. Jistěže pro ně bude spíše vysvobození rychlá smrt, ale i tak, pořád to jsou lidi.

Le: Smrt.

Vydala jsem že sebe bezmocným hlasem.

Pe: Dobře, jdu to udělat.

Začaly se mi znovu drýt do očí slzy.

Em: Zlato, to bude dobrý.

Le: Tak moment, jakto že tebe to tolik neudivilo.

Em: Víš... Já... Já jsem to věděla.

Le: COŽE? Věděla jsi to a nic si mi neřekla?!

Em: Já nemohla, protože jsem věděla jak zareaguješ.. Taky jsem tomu že začátku nemohla uvěřit, ale je to nemoc, nemůže za ní. Teď je jen na tobě, jestli to chceš snášet nebo nechceš.

Co na tohle mám asi říct. Miluju ho, ale nevím jestli to zvládnu.

O dva dny později

Snažím se na to zapomenout. Už uběhly dva dny.

Vypadá to zas jak dřív. Kluci teď odjeli kvůli práci a Katie se Suzan a jejich kluky odjeli ke Katie babičce na chatu. Ležím si v pokoji a nad vším přemýšlím.

Najednou mi přijde SMS od nejakého anonyma.

Leo, dostat se do parku, kde byl zabit tvůj strýc, budu tu na tebe čekat.

Samozřejmě, že jsem nikam nešla. Nevím, kdo to napsal a nejsem sebevrah.

Po asi půl hodině se však otevřou hlavní dveře.

Protože si myslím, že to jsou kluci tak je jdu přivítat, ale vidím tam někoho zcela jiného. Někoho koho bych tam radši neviděla.

Ano Austina Blakea.

Toho největšího idiota na planetě.

A:Ahoj, já ti slušně napíšu a ty ani nepřijdeš.
Le:Nevěděla jsem kdo to píše.
A:To se k tatínkovi nedělá.
Le:A nejsem sebevrah..
A:Mohlo ti dojít, že to píšu já.
Le: Stejná odpověď.
A:Jasně. Ale to nevadí, nepřišla si tak já přišel za tebou.
Le:Kluci se za chvíli vrátí.
A:Zlatíčko nevrátí, dal jsem jim těžkou práci. Takže jsi tu sama.
Le:Nejsem, je tu Emily. Nahoře.
A:Ale není. Před chvílí vyrazila na nákup. Dítě moje.. první věc, kterou tě musím ještě naučit je, že mě se nikdy nelže, jinak to špatně skončí.

Le:Co po mě chceš?

A:Co chci? To je snadné. TEBE!!

AHOJ!!
Snad se kapitola líbí.
Jak to Austin myslel?
Je Lea znova v ohrožení?

Vaše   🔮VerrBZDom🔮