Dva?!

79 6 0
                                    

Pohled Johna:
,,Já toho Freda zabiju!" vykřikl jsem na celý pokoj. ,,Klid. Tvá ségra je sice citlivá, ale taky silná. Ona to zvládne." uklidňoval mě Ceddrik. ,,O to jde! Ona se z tohohle nevzpamatuje! Je to na ní až moc velká rána!" vyjekl jsem. ,,Jdu spát." řekl jsem.

Pohled Leny:
Proč já?! Proč je život tak nespravedlivý?! Sakra proč?! Kamkoliv jdu tam vidím mě a Freda. Celý dny strávím na astronomické věži. Už opravdu nevím co dál. Ještě k tomu musím soutěžit v tom pitomým turnaji! Jsem s myšlenkami věčně jinde! Už jsem špatná i ve škole! Nedávám to! Kdyby mě Malfoy nepolíbil nic by se nestalo! Nenávidím ho! A Freda taky nenávidím! Jak si mohl myslet, že s Malfoyem něco mám?! Sám ví co mi udělal. Nechápu to! Proč zrovna já?! To je ovšem otázka na kterou nikdy nenajdu odpověď.

První turnaj pohled Leny:
Nádech, výdech Leno. Nádech a výdech. Buď v klidu ty to zvládneš. Už půjdu na řadu. Jako poslední. Ostatně jako vždy. Můj drak je jedním z těch nejhorších. Bulharský jedotrný. (Poznámka autora: je to mnou vymyšlený drak. Berte na to ohled.) Jeho trny obsahují velmi silný jed. Jakmile by byl třeba na ruce zabodnutý déle jak 5 sekund, tak pak je téměř nulová šance na přežití. Jakmile Harry vzal vejce mohla jsem do arény. Rozhlédla jsem se okolo sebe. Kam by se mohl schovat tak velký drak? Náhle vedle mé nohy prosvištěl jedový trn. Okamžitě jsem se schovala za nejbližší kámen. Pak okolo mě proletědl drak. Ale ne bulharský jedotrný, ale maďarský trnoocasý. Co ten tu dělá? Rychlostí blesku jsem vyběhla směr vejce. Popadla jsem ho a utíkala zpět do stanu. Skoro bych tam byla, kdyby se mi nezabodl jeden jedový trn do boku. A už se to vezlo. Okamžitě jsem vytáhla trn a odhodila ho pryč. Maďarský trnoocasý na mne vychrlil oheň. Nevyhnula jsem se a oheň draka mi popálil nohu. Běžela jsem jako o život. A taky že o život šlo. Vběhla jsem do stanu a tvrdě dopadla na zem. Dostávala jsem do těla křeče a moc jsem nevnímala vůbec nikoho. Měla jsem mžitky před očima a dělalo se mi špatně. Podemnou byla kaluž krve. Mé krve. Začaly mi těžknout víčka a já upadala do bezbolestného spánku. Pomalu ale jistě jsem začala ztrácet vědomí až jsem už uviděla jen tmu.

SOUROZENCI POTTEROVI Kde žijí příběhy. Začni objevovat