SOUROZENCI POTTEROVI

,,Stará láska nerezaví."

Pohled Leny:
,,Nech toho Regu." zamumlám naštvaně. ,,Kdopak se nám to nevyspinkal do růžova?" zeptal se. ,,Regulusi opravdu toho nech. Nemám náladu." zasičela jsem. ,,Ale noták." zašeptal mi do ucha. ,,Regulusi. Já ti něco udělám." řekla jsem mu výhružně. ,,A co by mi mohla tak křehká květinka jako ty provést?" zeptal se s šibalským úsměvem. ,,Spoustu věcí." řekla jsem. ,,Tak mi nějaké vyjmenuj." řekl. ,,Co třeba zlechtat, kopnout, dát pěstí, schodit, hodit po tobě něco, obarvit ti hlavu na růžovo. Mám pokračovat?" zeptala jsem se. ,,Ne." řekl. Vítězně jsem se usmála a odešla. Reg mě ale chytil. ,,Regu. Prosím. Chci být sama." zašeptala jsem. ,,Dobře." řekl a pustil mě. Okamžitě jsem šla směrem k jezeru. Tam na mě čekalo nemilé překvapení. ,,Draco? Co ty tu děláš?" zeptala jsem se. ,,Přemýšlím. Co ty?" zeptal se. ,,Jdu si pročistit hlavu." řekla jsem já. ,,Tak to si vybíráš špatné místo." řekl s úšklebkem. ,,Nevybírám si špatné místo, jen si vybírám špatný čas." řekla jsem. ,,V tom máš pravdu." řekl. ,,A co ty a Regulus?" usmál se. Byl to falešný úsměv. Vím to. ,,Jo v pohodě. Jen mám v poslední době špatnou náladu." řekla jsem. ,,Všiml jsem si." řekl i on. ,,Občas si říkám, proč je život tak moc složitý." zamumlala jsem. ,,Protože je to život. Ten je složitý." řekl Draco. ,,Teď si zněl jako někdo,  kdo ví úplně všechno." ušklíbla jsem se. ,,Možná se tak občas tvářím, ale není to pravda. Všechno nevím." řekl. ,,A co třeba nevíš?" zeptala jsem se. ,,Třeba to jak budeš reagovat na tohle." řekl a lehce mě políbil na rty. Zataženě jsem stála neschopná se hnout. Nijak jsem se nebránila, ale ani jsem nespolupracovala. Uvažovala jsem jestli je Reg ten pravý. Vždy když se s ním políbím, tak necítím v břiše motýlky. Když mi dá Draco jen malou pusu na rty, tak v břiše cítím přímo roj motýlků. Jako by jich najednou bylo milion. Koho si mám teda vybrat? Kdo je ten pravý? A s kým budu doopravdy šťastná?