,,Co si o sobě myslíš?!"

76 5 0
                                    

Pohled Leny:
Slyšela jsem tlumené hlasy, ale nevěděla jsem o čem si povídají. Snažila jsem se otevřít oči, ale nešlo to. Těžká víčka nechtěla povolit a já se s nimi snažila marně zápasit. Nakonec povolila a já si mohla pozorně prohlédnout okolí. Byla jsem na Bradavické ošetřovně a okolo mě stála kupa lidí. Nejčastěji z Havraspáru, Nebelvíru a Mrzimoru. Ze Zmiozelu tu stál jen jeden chlapec, kterého jsem nechtěla vidět. Dále zde stálo pár chlapců z Kruvalu. Zahlédla jsem i Reguluse. (Poznámka autora: Kdo si nevzpomíná, tak ať si přečte kapitolu s názvem ,,Snapeová! Radím ti dobře. Uteč!" a pak pochopíte, kdo to je. ;) ). ,,Probouzí se!" vykřikla Lenka. ,,Jo jsem vzhůru. Jsem v pohodě." řekla jsem s úsměvem. Rozrazily se dveře a v nich stál zrzek s nebelvírskou kravatou. Co ten tu chce?! ,,Leno jsem rád, že ti nic není." řekl a objal mě. Já se od něj odtáhla. ,,Co si o sobě myslíš?! Že si sem jen tak přijdeš a začneš mi říkat, že jsi rád, že mi nic není, ale od toho co mě vylosoval pohár se o mě ani nezajímáš?! To stejný ty Malfoy! Jste oba dva stejný! Absolutní dementi! A to jsem si myslela, že máte alespoň trochu rozumu! Místo toho se urážíte a ničíte mě! Weasley ty jsi mi zlomil srdce! A ty Malfoy to samý! Nechte mě být!" vykřikla jsem na ně. Nekontrolovatelně se mi nahrnuly slzy do očí a následně mi proudem stékaly po tvářích. Na to ke mně Regulus přišel a objal mě. ,,To bude dobrý. Nebreč." šeptal mi do ucha. ,,Takže ty máš teď nového kluka? Hmm! Alespoň vím, že jsem byl jen tvá hračka! Jsi ubohá štětka, která si myslí, že jí u nohou leží celý svět!" vykřikl Fred. Na to jsem se ještě víc rozbrečela. Proč mě pořád trápí? ,,Tohle jsi přehnal!" vykřikl po něm Regulus a jednu mu vrazil. Fred mu to chtěl oplatit, ale já pomocí bezhůlkové magie zastavila jeho ruku. Jen se na mě udiveně koukal a radši odešel. Ani Malfoy tu nebyl. Ostatní Popy vyhnala ven a mohl tu zůstat jen Regulus. Pak přišel Brumbál a oznámil nám, že se bude konat Vánoční ples. Jakmile Brumbál odešel, tak mi Regulus položil jednu otázku. ,,Hele Leno já jen, že nemáš s kým jít na ples a já taky ne, tak jestli by jsi tam nešla se mnou? Jen jako kamarádi samozřejmě." otázal se. ,,Ráda s tebou půjdu na vánoční ples." řekla jsem a usmála se na něj. On se na mne taky usmál a obejmul mě. Pak mi popřál dobrou noc a odešel. Nikdy bych to neřekla, ale jsem ráda, že jsem ho poznala.

SOUROZENCI POTTEROVI Kde žijí příběhy. Začni objevovat