SOUROZENCI POTTEROVI

,,Budu potřebovat nové koště."

Pohled Leny:
Dneska mi konečně sundali sádru. Hurá. Hned jak jsem mohla chodit, tak jsem vyběhla směr velká síň. Tam jsem chtěla najít kluky, ale místo toho, aby jsem je našla, jsem do nich vrazila. Konkrétně do Viktora, který spadl na Reguluse a ten na Christiana. No mám alespoň nový rekord. Tři jsem ještě nikdy nesrazila. ,,Nemůžeš dávat pozor?" zeptal se Christian. ,,Ále kdopak se nám nevyspinkal do růžova?" řekla jsem, jelikož jsme se celý den neviděli. To ho akorát vyprovokovalo. Vzal hůlku a to znamenalo jediné. Budu od hlavy k patě mokrá. ,,Aquamenti!" křikl. ,,Protego!" křikla jsem já. Něco jsem si ale neuvědomila. Oni nevědí, že umím bezhůlkovou magii. A jéje teď si vyslechnu půl hodinovou přednášku o tom, že jsem jim to neřekla. Jak jsem si myslela, tak se stalo. Začali mě zasypávat otázkami typu ,Proč si nám to neřekla?' nebo ,Jak si to představuješ?'. Radši jsem rychle změnila téma. ,,Zahrajem si famfrpál?" zeptala jsem se okamžitě. Půlka z nich se vymluvila. Nakonec jsme tam šli jen já, Regulus, Christian, Sebastian, Steve, Ted a Will. Na hřišti jsme se potkali s partičkou z Nebelvíru. Konkrétně s Fredem, Georgem, Harrym, Ronem, Leem, Billem a Giny. ,,Ale, ale kdopak to tady jde? Není to náhodou naše děvka?" zeptal se Fred. ,,Weasley ty máš co říkat." ušklíbla jsem se. ,,Vsaď se, že je porazíme jak nic." ušklíbl se na George. ,,Harry? Dáme jeden zápas? My proti vám? A Weasley. Nechci ti kazit radost, ale prohraješ." řekla jsem s úsměvem. ,,Fajn přijímáme." řekl Harry. Jen jsem se usmála a šla se s klukama domluvit na taktice. ,,Je jasné, že já a Harry budeme chytači. Když jsem zvládla Viktora, tak dám i Harryho. Ron si nedává pozor na levý kruh. Střílejte to tam. Bacha na Giny, George a Lee. Jsou celkem zákeřní. A Fred ten bude potluky pálit po mně, tak tě prosím zachraňuj mě Christiane. Myslím, že máme proti nim dost velkou šanci. Nějaké otázky?" zeptala jsem se. ,,Jedna jo. Od kdy jsi kapitán ty?" zeptal se Regulus. ,,Od té doby, co jsem přijmula zápas proti nim." řekla jsem a kývla směrem k Nebelvírům. ,,Fajn jdeme na to." řekl s úsměvem Steve. Postavili jsme se na své pozice a začali hrát. Rozhlížela jsem se po okolí a hledala zlatonku. Hned jak jsem jí uviděla, tak jsem se za ní rozletěla. Netrvalo dlouho a brzo měla zlatonka dva pronásledovatele. Mě a Harryho. Letěla jsem jako o závod. Když už jsem ho málem měla, tak jsem díky Harrymu padala z několika metrové výšky. Okamžitě jsem si přivolala k sobě koště a nasedla na něj. Opět jsem se rozletěla za zlatonkou a nakonec jí chytla. Jenže jsem to nevychytala a přepadla jsem z koštěte. Koštěte ještě k tomu rozbil potluk a já padala asi z dvaceti metrové výšky. Zazmatkovala jsem. Těsně před dopadem mě zachytil Harry. ,,Díky bráško." řekla jsem s úsměvem. ,,Není zač sestřičko." řekl i on s úsměvem. ,,Mimochodem. Vyhráli jsme!" vykřikla jsem. ,,Počkej ty jsi jí fakt chytila?" divil se Harry. ,,Copak ty si myslíš, že je tvoje sestřička tak špatná, aby nechytila zlatonku?" zeptala jsem se dotčeně a ukázala mu zlatou kuličku v mé dlani. ,,Ale budu potřebovat nové koště." řekla jsem zamračeně. Pak jsme s Harrym vypukli v záchvat smíchu. Myslím, že to byl dost vyvedený den.