SOUROZENCI POTTEROVI

,,Draco!"

Pohled Leny:
Už uběhl týden od zjištění, že mě Regulus podvádí. Už týden chodím jako tělo bez duše. Už týden jsem zalezlá v pokoji a s nikým nemluvím. Ani nevím jestli jsem ho milovala. Pořád mám takový zvláštní pocit z toho, že nebyl ten pravý. Do pokoje vtrhl John. ,,Leno. Takhle to dál nejde. Musíš na něj zapomenout." řekl. ,,Ale ono to nejde." zašeptala jsem zničeně. ,,Prostě nebyl ten pravý." řekl. Přemýšlela jsem nad jeho slovy. Opravdu ho nemiluji, tak proč tu teď brečím. V tu chvíli mi to došlo. ,,Nebyl ten pravý. Je to někdo, kdo mě miluje a já si uvědomila, že i já miluji jeho." řekla jsem. A odešla z pokoje. ,,Kam jako jdeš?" zeptal se. ,,Jdu za mou pravou láskou." řekla jsem. Jen se usmál a nechal mě jít. Bloudila jsem hradem hodně dlouho. Nikde nebyl. A pak jsem ho zahlédla. Jeho skoro bílé vlasy vláhy ve větru a západ slunce tomu dodával hřejivý pocit. ,,Draco!" zakřičela jsem. On se otočil a pohlédl mi do očí. Běžela jsem za ním. Skočila jsem mu okolo krku a přitiskla mé rty na ty jeho. Když jsem se odtáhla, tak jsem si opřela svojí hlavu o jeho hruď. On mě obejmul okolo pasu a dál mi pusu do mých blonďatých vlasů. ,,Miluju tě Leno." řekl mi. ,,Taky tě miluju." zamumlala jsem a koukla se mu do očí. Byly jako vždy tajemné a zároveň okouzlující. Pak se nade mě nahnul a ukradl mi další polibek. Nakonec jsme si sedli a společně koukali na západ slunce. Konečně jsem se cítila zase šťastná. Po tom týdnu utrpení to bylo jako dar z nebe. Až do teď jsem se bránila tomu, že miluji Draca. Nyní jsem věděla, že jsem to dělat neměla. Moc ho miluju a doufám, že on to tak cítí taky.