22. Obliviate...

292 10 0
                                    

,,Jak jsi to myslela... To Možná??"zeptala se Herm..

,,Slíbila jsem Dracovi, že jestli se tento rok nepohádáme tak to ještě zkusím, ale jestli se pohádáme tak, že půjdu k Weasleyům... Samozřejmě jsme se pohádali.."řekla jsem a smutně se na ni usmála..

,,Ale stejnak se nikam s Jamesem nedostanu..."řekla jsem a koukla se na tátu...

,,Jak to??"zeptal se Ron...

,,Máma o tom asi ví... Zakazuje mi se s vámi bavit.. Řekla, že ukončíme dříve ročník..."řekla jsem a oni se zarazili...

,,Jak jako, že dřív ukončíte ročník..."zeptal se Harry...

,,Když jsem šla stým Dracem do ředitelny tak tam řešili a že aspoň o 14 dní nebo o jeden měsíc půjdu dříve domů..."řekla jsem, ale nikdo z nich nesouhlasil...

,,Ne vždyť tam nechceš být... Tvojí mámu nenávidíš..."začal říkat Harry...

,,Mám nějaké tušení.."řekla jsem..

,,Jaké??"zeptala se Herm...

,,Bojím se,že se mamka buď chce stát smrtijedkou nebo je.."řekla jsem a koukla se na tátu.. hned jsem odvrátila pohled a odešla jsem... Šla jsem ven a zamnou hned Harry s Ronem a tátou a za nimi Herm a za ní Peter s Remusem a Snapem.. Já si stoupla o kousek dál a dívala se někam do dálky.. Vyrušil mě nějaký výkřik..

,,Harry!"křikla Herm... koukla jsem se tam jak ukazovala.. Sakra Úplněk..

,,Remusi kamarádem.. Měl jsi dneska svůj lektvar... Nezapomeň, že jsi především člověk... Tady v srdci jsi pravý ty.. Tady.. Nezáleží v jakém jsi těle.."začal mu říkat táta a přitom ho držel.. Hned jsem se přeměnila a stoupla si před ostatní... Hned jak se přeměnil Remus tak odhodil tátu a chvilku dělal neviňátko. Potom šel po mě... Chvilku jsem se s ním prala dokud mě nehryzl do ruky a neodhodil. Chvilku jsem jen tak ležela dokud jsem nepropadla tmě....

,,Kdy se probere??"zeptal se někdo..

,,Za pár hodin.."řekl druhý hlas a potom šli slyšet jen kroky..

,,Obliviate.."slyšela jsem naposledy a pak jsem upadla do tmy.. 

Pohled Draca

Takhle to už dál nejde.. Nemůžu už poslouchat ty otcovy kecy o tom jak se má chovat správný Malfoy.. Nemůžu už dál poslouchat jak furt otec mluví o tom, že se stanu smrtijedem, až se Pan zla vrátí... Vím, že se vrátí a taky vím, že jestli se stanu smrtijedem tak mě Lil bude nenávidět a proto to musím udělat.. 

Šel jsem na ošetřovnu kde leží Lily..

,,Kdy se probere??"zeptal jsem se Madame Pomfreyové..

,,Za pár hodin.."řekla a odešla.. Nádech, výdech... Musím to udělat teď...

,,Obliviate.."řekl jsem s hůlkou namířenou na ni... Hned jak jsem to udělal jsem si uvědomil co jsem udělal.. Vymazal jsem ji paměť na mě, ale jen na tento rok... Chci aby mě měla za toho největšího hajzla... Obrátil jsem se a odešel..

Black's Daughter / HPFFKde žijí příběhy. Začni objevovat