The Mystical School [NEOPRAVENO]

❤-16. Už nikdy neříkejme nikdy-❤

Samozřejmě to mé rodině doktor řekl. Věděla jsem, že budou šílet anebo vyvádět, ale já jsem to ustála. Nic jsem jim neřekla a to bylo správné rozhodnutí. Jsem už dospělá žena, která si může dělat, co chce v rámci možností. Přišla jsem do mé koupelny a zakoukala se na sebe do zrcadla. Opravdu se tomu tak stalo? Už jsem s tebou dlouhou dobu nemluvila a bojím se, jak na to budeš reagovat. Přece jenom jsme pořád mládí lidé, kteří touží po dobrodružství. Kam jsme to až dotáhli? Dnes je asi nejtěžší den mého života. Slíbila jsem si, že ti dnes řeknu, ale ty máš dnes tu svatbu. Sice jsem nadpřirozené stvoření, ale i tohle je na mě moc. Vezmu si tedy na sebe sváteční oblečení, abych tě překvapila. Tedy jestli se tomu dá říkat překvapení. Víš, bojím se. Vezmu si na sebe pohodlnou bílou košili a černou kratší sukni. Vlasy si spletu do drdolu a rudou rtěnkou si namaluji ústa. Upravím si ještě trochu make-up a můžu vyrazit. ,,Potřebuji jet do města." Vrhli na mě udivené pohledy plné nedůvěry. ,,Proč bys tam jela teď odpoledne?" Samozřejmě jsem měla počítat s tím, že mě tam nebudou chtít pustit. ,,Potřebuji si zařídit něco důležitého." Rodiče kroutili hlavami, ale Liam se zvednul. Aspoň ti pro tentokrát děkuji Liame za to co si pro mě teď udělal. ,,Máš pravdu. Taky jsem si něco ve městě potřeboval vyzvednout. Čekej na mě před rodinnou limuzínou." Děkovně jsem se na něho usmála a vykročila nohama z domu. Netrvalo to dlouho a on byl přichystán. Zalezli jsme tedy do auta a jelo se. Jen tak tak se tam dostavím na čas, proto jsem byla nervózní. ,,Takže kam to jedeme?" Mávla jsem nad tím rukou, ale ty jsi se nevzdal. ,,Musím tomu dotyčnému něco důležitého říct." Pohlédl jsi na mé břicho. Jenom si ses zasmál, ale jakmile jsi se dozvěděl, kdo to je, tak tvůj úsměv opadl. ,,To dítě je jeho?" Šokovaným hlasem si vykoktal. Jako ty si myslíš, že se vypím s náhodným člověkem a otěhotním? To asi těžko. Dovolila bych to jedině Ryanovi a taky se stalo. ,,Víš, že tím porušuješ hodně pravidel?" Jenom jsem si povzdychla. ,,On je stejný jako já. Není vlkodlak, ale hybrid." Nic neporušujeme. ,,Ale..." Nestihl to ani doříct, protože jsem ho zastavila. ,,Ano, jedu na jeho svatbu a tam mu chci říct. Nečekali jsme nadarmo těch sedm let samoty, které jsme museli protrpět." Nevěděla jsem, co si právě teď říkáš, protože si byl potichu. Už si nic neříkal. Po zbytek jízdy jsme seděli v hrobním tichu, dokud jsme nedojeli do našeho cíle. ,,Budu tu čekat." Procedil mezi zuby, když jsem vystupovala. Kývla jsem na souhlas a následně vyrazila na krátkou cestu. Doběhla jsem tam bohužel později. Bylo mi sice hodně blbě, ale prokličkovala jsem mezi několika místnostmi, které chránili strážci a vešla jsem nepozorovaně do jedné z větší místností, kde se to všechno uskutečňovalo. Tvoje nevěsta byla opravdu krásná, ale já vím, že ji nemiluješ. A ty? Byl si ještě krásnější než předtím. Byl si krásně oblečen a šlo vidět, že jsi nervózní. Musela jsem se chvíli opírat o jednu z volných židlí, abych neupadla na zem. Stačilo mi jenom poslouchat a i to hodně bolelo. Měla jsem tam být já a ne ona. Pamatuji si ty slova, jak se jí zeptal, jestli si tě bere a ona radostně přikývla. Opravdu si myslela, že ji miluješ? A pak přišla řada na tebe. Měl si odvykládat slib. Nervózně sis pošlapoval na místě a nechtěl si odpovědět. Zadíval ses na svoje rodiče, které kývali na souhlas a pak... Tvé šedé oči namířily přímo na mě. Nehnutě a i šokovaně si tam stál a nevěřícně se na mě díval. Nevím, co se ti honilo hlavou, ale možná to tak bylo správné. Sklopil si svůj obličej a nic si neříkal. Ten oddávající znovu zopakoval otázku a stále si nic neříkal. Náhle ses vzchopil a zhluboka se nadechl. Všichni čekali na odpověď. ,,Ne!" Skoro všichni zalapali po dechu a ty ses usmál. ,,Věřím, že si najdeš někoho lepšího stejně jako já." Opustil si takové menší pódium a rychle ses vydal za mnou. Všichni se na tebe šokovaně dívali a otáčeli. Stál si přímo přede mnou a vzal si mě za ruku. Naposledy ses taky podíval na svoji rodinu a zmizeli jsme...