Same Mistakes (N.H)

11.

Další den dopoledne

,,Nialle já si dojdu do sprchy jo ?" posadím se na posteli. Už mi je o dost lépe než včera. Už jen sem tam zakašlu , nebo zasmrkám,ale není to nic strašného.Možná to je tím, že jsem se ze včerejška na dnešek opravdu pořádně prospala jelikož jsem byla vysílená z veškerého mluvení o rodičích a brečení, že jsem odpadla opravdu brzo. Navíc jsme se celý den váleli v posteli a jen tak se bavili o rodině nebo o jiných věcech.

,,Jo,tak co kdybych zatím začal připravovat oběd ?" zeptá se a stoupne si.

,,Jestli se ti chce, ale už jsem, ti říkala, že se takhle o mě nemusíš starat." zamračím se a přejdu ze skříně, ze které si vyndám čisté věci. 

,,Ale já chci." mrkne na mě a poté odejde. Zalezu si tedy do sprchy. Bože ty dva dny bez sprchy už mi stačili, nemohla jsem se dočkat. Když jsem vysprchovaná a vysušená, rozhodnu se ani si nefénovat vlasy. Stejně budu celý den doma a tohle je pro vlasy zdravější. Takže si na sebe jen obleču tmavě modré pyžamové kalhoty a bílé tílko. 

,,Co kuchtíš ?" usměju se, když strčím hlavu do kuchyně, kde vidím Nialla připravoat kuře. 

,,Kuře s bramborama. Snad ti to bude chutnat." usměje sena mě.

,,Určitě. A můžu ti pomoc ?" zeptám se nadějně.

,,Ne,ještě nejsi úplně zdravá takže se hezky vrať do postele, já za tebou za chvíli příjdu." 

,,Ale Nialle, vždyť už jsem doma tři dny a je mi mnohem líp. A mám stejně volno až do neděle." zamračím se. 

,,Jo,ale v sobotu jdeme na módní přehlídku takže musíš bejt zdravá." mrkne na mě a já se zaseknu.

,,Modní přehlídku ?" zeptám se nechápavě.

,,Jo, no víš jsem tam pozvanej i s doprovodem, a napadla jsi mě ty.Tedy jestli samozřejmě chceš jít do ničeho tě nenutím." pousměje se na mě. 

,,Půjdu ráda." přikývnu.Miluju módní přehlídky. Asi jako spoustu jinejch holek.

,,No takže se musíš vyležet tak mazej do tý postele." zasměje se.

,,Rozkaz kapitáne." zasalutuji a vrátím se tedy zpět do té postele kde se zachumlám do peřin.Jak je možný, že ta jeho krásná vůně je teď cítit i v mojí posteli i když tady spal pár dní ? S úsměvem se více zachumlám zavírajíc oči a přemýšlejíc o Niallovi. Jak mě drží blízko u sebe,koukám se do těch jeho krásných očí a na jeho krásný úsměv a.........dost. Nesmím o něm přemýšlet takhle. Jednak proto, že to je jenom kamarád, za druhé on by s holkou jako jsem já nic neměl a za třetí je to můj soused. A co jsem si řekla o sousedech ? Přesně tak už nikdy.Nechci opakovat ty samý chyby jako se Sebastianem. Z dohadování se sama se sebou mě vyruší zvonění mého mobilu. Brácha.

,,Ahoj bráško tak jak se máte?" zeptám se jakmile hovor příjmu.

,,Ahoj, no jde to. Zatím mám ještě pořád práci a s Chloe se vidím jen večer, ale to už je zítra naposledy. Jak ty ? A jak ti je?" optá se.

,,Jo docela dobře. Akorát jsem nemocná." 

,,Já si říkám, že máš nějakej chraplavější hlas." jeho tón hlasu se změní ve starostlivý.

,,Jo to mám,ale to už jsem lepší. Ještě včera jsem mluvila i vypadala hůř." trochu se zasměji.

,,Aha a máme se tedy vrátit nebo to tam zvládáš ?" zeptá se stále starostlivým hlasem.

,,Brácho neboj, mám jen kašel navíc už mi je mnohem líp a taky mám tady skvělou chůvu, která mě nenechá téměř vylézt z postele." řeknu a až poté mi dojde, že sem se o tom asi zmiňovat neměla. Až zjistí, že to je Niall určitě bude zase šílet.

,,Tak to je dobře. To je tam s tebou celý dny Abi ?" zasměje se. 

,,Ne,vlastně je to.....je to Niall." jeho jméno řeknu mnohem tišeji,ale on ho stejně určitě slyšel.

,,Niall ? Jako náš soused Niall ? Je u nás doma ? Stará se o tebe a trávíte dny spolu ?" zeptá se pro jistotu a já úplně nevím co z jeho hlasu vyčíst.

,,Jo." 

,,A spí tam i s tebou ?" zeptá se ostře a já se kousnu do rtu a mlčím. Asi mu dojde, že odpověď je ano.

,,Mio, sakra. Já....ne, že bych nechtěl aby jsi byla zase štastná a věř, že kdyby jsi byla, byl bych moc štastný i já,ale Niall je náš soused a přeci nechceš aby se opakovalo to co se Sebastianem." povzdechne si. Mohlo mi být jasný, že  opět vytáhne jeho. Když nejhorší je, že oni si jsou opravdu celkem podobní. Sebastian se ke mně taky ze začátku choval strašně hezky, ale očividně mě chtěl jenom dostat do postele. Jenže od Nialla to je jiný. Když jsem u Nialla cítím se mnohem líp než jsem se kdy cítila se Sebastianem.

,,Neboj se. Niall je jen dobrý kamarád, který se tady o mě stará. Nechci opakovat ty samý chyby, už nevím kolikrát ti to mám říct. Mám ho ráda,ale je to prostě kamarád, který o mě měl mimochodem strach když jsem sebou první den po tvým odjezdu málem flákla. Proto tady semnou je, nechce aby se mi něco stalo." dostanu ze sebe a chvilku zakašlu.

,,Aha.....to jsem nevěděl, že jsi sebou málem flákla. Proč jsi mi to nezavolala ? Věřím ti a jsem rád, že je o tebe očividně dobře postaráno jen...jen tě nechci pak opět vidět smutnou. Mám tě moc rád, jsi moje malá sestřička." jeho tón hlasu se opět změní,ale tentokrát na velmi milý.

,,Já vím, je to dobrý. Taky tě mám moc ráda,ale už nejsem malá holka. No...tak běž ať si užiješ Chloe. Mějte se hezky." 

,,Děkujeme, vy dva to také nějak zvládněte,kdyžtak se zase ozvu nebo zavolej ty. Pa." 

,,Dobře pa." rozloučím se  sním i já a hovor típnu. Mobil dám vedle sebe, koukajíc do stropu. Nezamiluju se do Nialla,nezamiluji se do svého souseda, postě ne. Nikdy.

Nikdy neříkej nikdy.....

Tak příští díl už snad bude poslední z  nemoci poté se posuneme opět dál jelikož mi to už příjde jako nuda. Ale snad se alespoň trošku díl líbil. Prosím o voltes a komentíky. Niki <3

Q: Baví vás tenhle příběh ještě ? A zvládnete ještě takový klidový jeden díl při nemoci  nebo už chcete jet dál ?

A: Příjde mi to teď totiž dost nudné a o ničem tak chci znát váš názor.