Same Mistakes (N.H)

15.

Překvapeně na něj hledím.On mě vážně pozval na rande ? Opravdu se mi to nezdá. Za jiných okolností bych stoprocentně souhlasila. Tichý hlásek uvnitř mě mi našeptává ať souhlasím,ale já přesto nemůžu.

,,Ni......já...děkuju za pozvání,ale myslím, že to....." začnu ze sebe pomalu soukat odpověd, která by mu co nejméně ublížila. Nechci, aby byl smutný. Jenže to se mi asi nepovedlo jelikož jeho obličej se ve výrazu naprosto změnil. Z toho nervózního, alepřesto usměvavého se stal spíše smutný a možná lehce protivný výraz.

,,Jo jasně, já to chápu. To včera pro tebe nic neznamenalo je mi to jasný. No tak já jdu." řekne a začne se otáčet.

,,Nialle,ale tak to není já jen........" nevím jak pokračovat,. místo toho si jen povzdechnu.

,,Ty co ? Pro tebe to možná včera nic neznamenalo,ale já se nelíbám jen tak s někým ke komu nic necítím. Ahoj." všimnu si jeho skelných očí a poté se rychle rozejde k jeho dveřím, kde mi věnuje poslední pohled a poté zaleze dovnitř. I já tak učiním a zády se opřu o dveře. Vždyť pro mě to taky něco znamenalo sakra. A víc než si jen dovede představit. Z očí se mi začnou valit slzy a já to nevydržím a vzlyknu. Brácha vyleze z kuchyně a když mě spatří ihned se ke mně rozejde. 

,,Mio co se stalo ?" zeptá se vystrašeně a chytí mě za ruku. 

,,N-nic." zakroutím hlavou.

,,To ti nevěřím. Pojď do kuchyně tam mi to povíš ano ?" koukne na mě a já i přes uslzené oči vidím v těch jeho starost. Proto nakonec přikývnu. Dojdeme tedy do kuchyně kde se usadíme naproti sobě ke stolu a já si setřu slzy. 

,,Tak povídej, co se děje." vyzve mě. Trochu nervozně si poposednu a začnu vyprávět.

,,Víš...včera když jsme se s Niallem vraceli z té párty tak.....tak jsme se na chodbě pak líbali a mně se to líbilo, moc se mi to líbilo. Teď tady byl a pozval  mě na rande, jenže já blbka ho odmítla. Je na mě teď naštvanej protože si myslí, že k němu nic necítím a že včera ten polibek pro mě nic neznamenal. Ale tak to není sakra. Znamenal pro mě hodně a kdybych mohla tak bych hned s rande souhlasila protože........brácho já vím, že to co ti teď řeknu se ti líbit nebude,ale já jsem se do něj zamilovala." povzdechnu si a svůj pohled sklopím na své ruce položené na stole. 

,,A proč jsi nesouhlasila ?" zeptá se a já na něj překvapeně zvednu svůj pohled.

,,Počkej ty se nezlobíš, že jsem se zamilovala ?" zeptám se dívajíc se do jeho zelených očí, které jsou podobné těm mým, ale přesto úplně jiné. Chvíli nic neříká,ale poté se lehce pousměje a zakroutí hlavou. 

,,Páni a já myslela, že ho nesnášíš. Nesouhlasila jsem, protože je to přeci náš soused a nechci aby se opakovalo to co se Sebastianem. Pamatuješ přeci co jsem si slíbila." vysvětlím s dalším povzdechne, a opět sklopím hlavu dolů.

,,Mio koukni na mě." řekne a já tak tedy nakonec udělám.

,,Vím, že jsem se k Niallovi nechoval dvakrát příjemně a vždy ti říkal ať si na něj dáváš pozor, ale nebylo to jenom kvůli tomu, že to je náš soused, ale už jenom z principu, že to je kluk. Ty jsi prostě moje malá sestřička, ano vím už nejsi malá, ale pro mě vždycky budeš. Ale to neznamená, že se na tebe budu zlobit za to, že jsi se do něj zamilovala. Víš, teď ti řenu něco co ode mě slyšíš asi poprvý a naposledy,ale Niall je skvělej kluk, opravdu je a i já v to věřím. Sice jsem vás dohromady viděl jen párkrát,ale všimnul jsem si jak se na tebe usmívá a dívá a taky jak se ty díváš na něj. Navíc to, že se o tebe tady celý týden, dle tvého vyprávění, naprosto perfektně staral také svědčí o tom, že mu na tobě záleží. Chci tím říct, že......i když působím jinak, pokud by si moje sestřička měla najít přítele asi nejméně by mi vadil právě Niall." pouze na něj překvapeně zírám. Opravdu to řekl ? Opravdu tohle řekl můj bratr ?

,,To myslíš vážně ?" zeptám se nevěřícně. 

,,Jo." uchechtne se. 

,,Takže být tebou teď se zvednu a jdu za ním a to pozvání příjmu." pousměje se na mě a já opět dvakrát zamrkám jestli se mi tohle opravdu jen nezdá. Jenže pak mi dojde, proč jsem vlastně to pozvání nepřijala.

,,Ale.......ale je to přeci náš soused. A potom co bylo se Sebastianem........nechci opakovat ty samý chyby pořád dokola. Zkrátka se toho bojím, co když to dopadne stejně jako s ním." povzdechnu si. 

,,Mio jestli je to ten jedinej důvod, kterej máš k tomu,aby jsi nešla na rande s někým koho miluješ tak ti říkám, aby jsi se vykašlala na to co bylo se Sebastianem. Nemůžeš pořád myslet na toho blbce a kazit si tím šanci na lásku. Kašli na to co bylo,ale mysli na to co je teď." usměje se na mě a já dnes již po stopadesáté nemůžu uvěřit svým očím ani uším.

,,Myslíš ?" zeptám se stále váhavě.

,,Já to vím ségra. Jestli ho miluješ tak si ho nenech proklouznout mezi prsty a jdi za ním." přikývne a já se zvednu přecházejíc k němu.

,,Děkuju ti brácha." skočím mu kolem krku a on mě se zasmáním obejme.

,,Není zač." pohladí mě po zádech a já se poté od něj odtáhnu koukajíc na hodiny. Sakra.

,,Super,ale za Niallem zajdu až zítra protože mám být za patnáct minut v práci, sakra." začnu šílet. Nejsem ještě ani namalovaná nic. 

,,Klid já tě tam odvezu stejně jedu do práce." usměje se a já mu věnuji vděčný úsměv a poté si jdu rychle sbalit důležité věci. Poté tedy vyrazíme. Během cesty autem si alespoň  nalíčím to nejdůležitější. Nakonec jsem tu práci přeci jenom stihla v čas a naštěstí dnes ani nebylo v krámu moc lidí takže jsme prakticky celou směnu s Abi probírali její vztah s Harrym. Kteří spolu dle jejích slov včera prožili žhavou noc a dali se do kupy a pak také jsem jí řekla vše já o mě a Niallovi a co vám budu povídat má na to stejný názor jako můj brácha, akorát, že u ní jsem to i čekala kdežto u něj to nechápu do teď,ale jsem za to ráda. Každopádně stále myslím na toho modrookého Ira. Musím za ním zítra jít a vše mu vysvětlit. Snad to pochopí.....

Ahoj všichni. Vítám vás u nového dílu. Snad se líbil. Prosím o voltes a komentíky Niki <3

Všechno nejlepší Hazza <33333

Q: Tak co vysvědčení jak jste dopadly ?

A: Já mám v deváté třídě jednu dvojku a to z matiky jinak samý jedničky, no není to asi úplně špatný :)