Same Mistakes (N.H)

4.

Když mi dnes ráno zazvoní budík docela i radostně vylezu z postele. Dnes mám totiž focení na propagaci nějaké nové vonavky s názvem Beauty Angel jestli si to dobře pamatuji. Brácha slíbil, že mě tam hodí,stejně to má totiž po cestě do práce. Pouze si obleču růžovou kolovou sukni,světle modré tričko a světlounce modrou mikču s potiskem květin. V koupelně vykonám ranní hygienu a přemístím se do kuchyně. Ani se nebudu malovat jelikož mě bude maskérka líčit na místě. 

,,Dobrý ráno." popřeji bráchovi a začnu si dělat kafe.

,,Dobré." oplatí mi. Když je mé kafe hotové, což je díky kávovaru docela rychle, usadím se  s ním ke stolu. Ani dneska nemám chut na snídani.

,,Platí teda, že mě odvezeš ?" zeptám se a upiji svého kafe.

,,Jo,ale zpátky domů už si sežen jinej odvoz." uchechtne se načež mu věnuji protčení očí.

,,Po focení jsem domluvená s Abi na oběd tak mě pak asi odveze a kdyby ne tak jet jednou autobusem by mě taky nezabilo." pokrčím rameny. 

,,Ahoj já jsem Madison, mám dnešní focení na starosti." natáhne ke mně ruku asi tak třicetiletá žena, když už se nacházím ve studiu.

,,Mia." s úsměvem její ruku příjmu.

,,Fajn takže ted tě zavedu do maskérny a pak si oblečeš šaty a dáme se do toho." sdělí mi velmi stručně a po mém přikývnutí se tedy vydáme nejprve do maskérny kde mě perfektně nalíčí a i lehce upraví vlasy pomocí laku aby byly ještě nadýchanější než normálně a následně si v šatně obleču své oblečení, které přímo řve JSEM ANDĚL!!! Musím uznat, že to je krásné, je to vlastně stříbrné body přes nějž se až na zem táhne bílá průhledná látka. Na vrchní části je uplá díky stříbrnému pásku ale přes nohy už splývá volně podél těla a místo límečku nebo něčeho takového jsou tyto, budeme to nazývat "šaty" ozdobeny chmířím. No musím říct, že to jsou opravdu nádherné šaty i když možná až trošku moc andělské ale koneckonců já tady dnes budu za anděla. Vyfotím se a poté už jdu přímo do místnosti kde se bude fotit. 

,,Páni." vydechnu překvapeně když vidím celou tu scénérii ve které budu focená. Nadýchané atrapy mraků, hvězdy, vlastně to vypadá jako taková velká bublina plná cukrové vaty a nadýchaných polštářků, ale v dobrém. Když se seznámím s fotografem dáme se do focení. Otáčím se z jedné strany na druhou, sedím,  stojím ležím zkrátka vymýšlíme vše co se dá a také nám to zabralo asi hodinu a půl.

,,Ahoj." vydechnu unaveně a usadím se ke stolu na židli naproti Abi v picérce kde jsme měly sraz. Už ve svém oblečení akorát můj momentálně perfektní obličej a vlasy jsem si nechala. 

,,Ahoj, nějaká unavená." uchechtne se. 

,,Jo to jsem, nikdy bych neřekla jaký může být blbý pozování před fotákem náročný, nějak mě to dneska zmohlo." uchechtnu se.

,,No já asi radši zůstanu u toho psaní." uchechtne se. Víte má svůj blog, který se jí čím dál tím více rozjíždí. Páše tma nějaké vtipné příběhy a tak různě. Má talent a chtěla by bejt novinářkou taky proto možná půjde příští rok studovat do New Yorku na univerzitu. Přeji jí aby jí to vyšlo i když by jsme se už moc nevídaly.

,,Tady mají zaručeně tu nejlepší pizzu v celým Londýně." řeknu když po výborném obědě vylezeme z restaurace. 

,,Souhlasím a mimochodem není tohle ten tvůj slavnej soused." posledních pár slov spíše šeptne a já svůj zrak obrátím tam kam ona kouká. A opravdu z obchodu s potravinami se před námi najednou objeví Niall, který mi ihned věnuje úsměv