Same Mistakes (N.H)

12.

O několik dní později

Obleču si do zlatova flitrované minišaty s dlouhým rukávem, které mi pohodlně padnou na tělo. Líčení zvolím opravdu decentní a jako jediný výraznější prvek použiji červenou rtěnku. Vlasy pouze rozčeši a nechám volně a na nohy si nazuji stříbrné páskové lodičky. Zkouknu se v zrcadle a poté s úsměvem vylezu z mého pokoje.

,,Páni tobě to, ale sluší." usměje se brácha,  který zrovna je v předsíni. Z Paříže totiž přiletěl už včera. 

,,Děkuju, to víš. Jdu na módní přehlídku tak přece musím vypadat dobře." zasměju se.

,,No hlavně aby si se nelíbila nějak moc Niallovi." zamračí se. Ano stále ho to nepřešlo. Když včera přiletěl, snad tři hodiny mě mučil výslechem o tom jak to tady přesně probíhalo za jeho nepřítomnosti. 

,,Kolikrát ti mám vysvětlovat, že Niall po holkách jako já nekouká ?" pozvednu obočí a snažím se nevnímat ten pocit, že mi to je vlastně líto.

,,Prosím tě jsi stokrát hezčí než ty modelky co tam budou chodit." řekne.

,,To říkáš jenom proto, že jsi můj brácha." namítnu.

,,Ne a platí tedy večer,že jdeš na tu párty " koukne na mě tázavě.

,,Jo, s Abi,Niallem a klukama."přikývnu. Víte když jsem byla nemocná tak mě Abi, vlastně spíše nás s Niallem, přišla navštívit a v tu samou dobu si návštěv naplánovali i kluci takže se rovnou seznámili.A kupodivu sebou ani Abi netřískla o zem, když viděla Harryho i když na ní byla vidět nervozita. Ale nejspíš jsme jí viděla jen já, protože jí už přeci jen dobře znám. No každopádně si i ona s klukama rozuměla. A jestli mám být upřímná myslím, že se Harrymu líbila.

,,Dobře, tak hlavně žádný kraviny. Já nevím v kolik se dneska vrátím z firmy." koukne na mě varovně.

,,Neboj." zasměju se a v tom se ozve zvonek.

,,To bude Niall, tak pa." usměju se  a obejmu ho.

,,Pa, užíj si to."usměje se a poté zaleze do kuchyně. Já vezmu do ruky svou kabelku, naposledy se zkouknu v zrcadle a poté dojdu ke dveřím, které otevřu.

,,Ahoj, páni moc ti to sluší."usměje se na mě tím jeho okouzlujícím úsměvem, který mi teď dělal poslední dny společnost a já lehce zčervenám,ale snad si toho ani nestihne všimnout jelikož jsem vtažena do jeho obětí.

,,Děkuju, taky vypadáš dobře." poukáži na jeho oblek a košili.

,,Děkuju ale na tebe nemám. Tak jdeme auto už čeká dole."usměje se opět a já s přikývnutím zabouchnu dveře a oba se rozejdeme do výtahu.

,,Tak co brácha ? Včera byl docela překvapenej když zjistil, že jsem pořád ještě u vás."uchechtne se.

,,No následoval asi tří hodinovej výslech, ale jinak pohoda. On totiž pořád nedokáže pochopit, že někdo jako ty by nemohl mít nic s holkou jako já." protočím očima s uchechtnutím.

,,A to řekl kdo? Není žádný typ lidí jako jsme já nebo jako jsi ty.Já......já myslel, že mě nebereš jako toho slavnýho Nialla Horana,ale prostě jako Nialla fajn kluka." jho výraz trochu posmutní. 

,,Ne tak jsem to nemyslela, jasně, že tě beru jako normálního kluka, ale přiznejme si. Ty jsi někdo navíc tě miluje snad půlka holek na světě a já jsem zkrátka obyčejná nijak extra hezká holka." pokrčím rameny a stejně jako on vystoupím z výtahu přičemž on mi podrží dveře.,

,,Prosím tě vždyt jsi krásná a nikdo neříká že by ses mi nelíbila." mrkne na mě a následně už vylezeme z paneláku ven a míříme si to k autu. Takže se mu opravdu líbím ?