Another maze [DOKONČENO]

24.

Další kapitola a jako každý týden bych vám chtěla nesmírně poděkovat. Už je tady skoro 500 přečtení! Je neuvěřitelný jak to najednou, tak rychle stoupá! Děkuji moc❤❤
Nevěděla jsem kam jako první jít. Harriet byla s Arisem v ohrožení společně s naší dvojroční prací jak se odsud dostat. Ale zároveň byl v ohrožení i celý Plac.
Rozhodla jsem se, když se křik ozval znovu, tentokrát pocházel od Arise. Rozeběhla jsem se po točitých schodech. Běžecké doupě vypadalo stejně - rozbordelené, ale tentokrát leželi o stůl opřené nové oštěpy, které Sofie udělala, když jsme je rozbili při boji s rmuti. Vrazila jsem do dveří napravo, které vedli do mapového bunrku. Byl tam cítit kouř, ale nebylo to tam začouzené. Aris toho nestihl podpálit tolik. Teď nehybně ležel na zemi a z hlavy mu ošklivě tekla krev. Byl omráčený, ale žil. Jeho hruď se zvedala v pravidelných nádeších. Harriet si otírala krev z nosu a kroutila si levým zápěstím. Dalo by se říct, že jsou oba v pořádku. Chtěla jsem se Harriet zeptat, co se stalo, když jsem uslyšela ránu a pak pronikavý výkřik rmuta z placu. Otočila jsem se za zvukem, když kolem mě proběhla Harriet. Vydala jsem se za ní na pomoc placerkám. Proběhli jsme dveřmi a vzali si nové oštěpy opřené o stůl. Harriet vzala jeden navíc pro Sofii, která si ho vyzvedla u vchodu do běžeckého doupěte.
,,Kam jste se schovali?" zeptala se Harriet.
,,Stihla jsem je zahnat do kuchyně," odvětila Sofie. Harriet přikývla a vydali jsme se do placu za rmutama.
,,Tentokrát je zaháníme do Labyrintu," prohlásila jsem okamžitě. Neměla jsem chuť opakovat si zážitek z předchozího dne.

Rmutové byli dneska znovu dva. Objevili jsme je jak se snaží dostat do vězení k vyděšené Rachel. Přece jenom je to napadlo. Přiblížili jsme se ze zadu a naráz jsme jednotlivě do Rmutů bodli. Když kopí projelo kůží Rmutů ze zvuku a pocitu, který jsem přes oštěp pocítila se mi zvedl žaludek a v krku jsem pocítila žluč. Rmuti nás zaregistrovali, vykřikli a my jsme uskočili. Sofie bodla znovu, tentokrát do něčeho co připomínalo oko. Rmut se stáhl a zakřičel. Harriet píchla do druhého oka prvního Rmuta, a já píchla do oka mého Rmuta. Tenhle Rmut se ale stihl bránit, protože jsem na něj byla jediná, a vyrazil po mě. Spadla jsem na zem a vykřikla. Hleděla jsem rmutovi na hlavu. Černá kůže a hromada tuku. To co mu začalo kapat z propíchnutéko oka připomínalo krev. Zelenou krev. Rmut se nade mnou sklonil a křikl znova. Od jeho zelené krve jsem už měla polovinu obličeje.
První rmut vykřikl a druhý, který se chystal mě zabít, mě tak nechal. Odběhli. Rukama jsem se překulila na bok a pozvracela jsem se. Modlila jsem se aby se mi rmutí krev nedostala do pusy. Harriet mě chytla za pas a pomohla mi stát. Otočila jsem se abych se koukla za čím rmutové běželi.
Kdo mi zachránil život.
Aris.
Potácel se u trosek barykád jako opilý. Kdyby měl člověk při náměsíčnosti otevřené oči vypadal by přesně jako teď Aris. Chlapec ani nevypadal že by šel dobrovolně. Jako by ho zranění hlavy připravilo o jeho vědomí a on teď chodil jako tělo bez duše. A rmuti k němu byli každou vteřinou blíže. Rozeběhli jsme se k němu. Tedy spíš jenom já a Sofie. Harriet tam zůstala stát a kamenným výrazem hleděla na Arisovu brzkou smrt. Proč mu neběžela na pomoc? Nechápala jsem. Rmuti byli teď k Arisovi ještě blíže, ale on stále tupě hleděl dopředu. Překonala jsem bolest nohy a rozeběhla jsem se ještě rychleji. Když jsem byla u rmutů dostatečně blízko, abych jim mohla ublížit mrštila jsem oštěpem následovaná oštěpem Sofie. Zasáhli jsme obě. Rmuti vykřikli bolestí. Změnili směr a proběhli zdmi placu do Labyrintu pryč od Arise.
Byli pryč.
Znovu jsme měli štěstí. Rozeběhla jsem se k Arisovi, který pořád chodil jako náměsíční a mířil do lesa. Popadla jsem ho za ruku a zastavila. Neotočil se. Tupě zíral dopředu. Obešla jsem ho a postavila se před něj. I přesto že mi hleděl zpříma do očí vypadal, že se kouká skrz mě někam daleko. Měl rozšířené zornice. Nevěděla jsem jestli je to reakce na tmu, která i přesto že reflektory svítili jasně byla v některých částech placu, nebo fakt že je úplně mimo. Zatřásla jsem s ním.