Another maze [DOKONČENO]

Epilog

Poslední kapitola, končící velkým cliffhangerem, tak tam nažente 1K, ať můžu začít vydávat druhý díl.
A tak jsme tam seděli. Nevím jak dlouho jsme tu už mohli být a jen koukat do zdi. Zvládli jsme to. Dostali jsme se z Labyrintu. Trvalo nám dva roky se odtamtud dostat. Aris jakoby všechno uvedl do pohybu. Od jeho příjezdu jsme se nezastavili. Do té doby byl můj život v celku klidný. Až na ty zranění a pravidelné útoky Beth. Zajímalo mě co se s ní stalo. Kam zmizela po útěku?
Doufala jsem že už se to nikdy nedozvím. Beth byla uštknutá a pokusila se zabít Rachel. Opět. Doufala jsem, že už ji nikdy nepotkám. Tak nějak jsem doufala, že se zřítila z útesu a nabodla se na nože. Jo, já vím. To je ode mě dost hnusné. Taky mě zajímalo co se vlastně stalo s Placerkami. Zemřeli při útocích Rmutů? Nebo žijí?
Tvůrci. ZLOSIN. Těch jsem se bála nejvíce. Všechno čeho byli schopni. Co nám udělali. Říkali že zkoušky, ještě neskončili. Kdy začne další zkouška? Doufala jsem - modlila se aby to nebylo nikdy. Ta nemoc co ničí svět. Slunce..kolik toho už zničilo? Co ze světa zbylo? Vzpomněla jsem si na toho muže z videa a opět mě polil studený pot.
Při pomyšlení na to že my, jsme vůči nemoci imunní a záleží jenom na nás jestli svět zachráníme - Při pomyšlení že neseme budoucnost celého lidstva na svých bedrech mi přejel mráz po zádech.
Tohle bude ještě zajímavý.

Aris se po několika minutách ticha zavrtěl. Pustil mou ruku a vstal.
,,Slyšíš to?" zeptal se neklidně. Rozhlížel se zmateně po chodbě.
,,Co? Ne?" odvětila jsem mu. Pak jsem zaslechla zvuk jako by po betonu přeběhla myš. Několik vteřin bylo zase ticho.
Pak budovu roztrhal obrovský výbuch.