Love in little town [CZ]

11.kapitola

"Co, snad ses nelekl." řekl s úšklebkem ve tváři.

"Co to tu máte?"

"Ehmm truhličku co nejde otevřít." řekla nabručeně CeCe.

I když se jí podle jejího prvního pohledu líbil, stejně ho neměla ráda po tom vyprávění Stelly.

"A zkoušeli jste to pořádně otevřít?" zeptal se s velkým úsměvem. Pak si sundal klíč co mu vysel na krku a dal ho do zámku. Otočil jím a v zámku to cvaklo.

Andrew pomalu otevíral truhličku a my si stoupli kolem něj abychom vyděli dovnitř.

"Hele kde si vzal klíč?" vykřikla naštvaně Izzi do naprostého ticha.

"To by vás zajímalo. Ta truhlička patřila mě. Je stará skoro dva tisíce let. Našel jsem jí když jsem pohřbíval naší matku a asi další metr pod ní byl zahrabaný klíč."

"Tak už to konečně otevři!" řekla už netrpělivě.

"Klid CeCe." řekl jsem, ale taky mě dost zajímalo co je uvnitř.

Andrew teda otevřel truhličku.

"Co? To to nebylo!" zabručel.

Když jí otočil na nás, hned mě upoutal prstýnek na tenké kožené šňůrce.

Okamžitě jsem po měn sáhl.

"Calebe, podívej co tu je." Zach starý, špinavý a dost páchnoucí deník.

Andrew se na to podíval a v očích se mu začaly tvořit slzy.

CeCe si za něho stoupla a řekla: "Co se děje?"

"To byl Alexandřin náramek." a vzal do ruky zlatý náramek s malými ozdůbkami.

"Kdo byla Alexandra?"

"Milá CeCe, Alexandra byla ta nejkrásnější dívka co jsem znal." pak se Andrew otočil na CeCe a najednou se zarazil.

"Až teď co jsem řekl její jméno, vybavil se mi její obličej. Její nádherná štíhlá postava a její nádherné, kudrnaté vlasy. Byla to ale moc inteligentní blondýnka. Co mě nejvíc zaráží...vypadala stejně jako ty."

"Já? To jako vážně? To není možný aby někdo vypadal stejně." CeCe se musela posadit. Šoupl jsem se na pohovce blíž k Izzi aby si mohla sednout.

"Bouhužel to možné je. Stejně tak jako existují čarodějnice, upíři, vlkodlaci a já nevím co ještě za havěť."

Andrew byl u nás celý den a vyprávěl nám vše co ví. Dokonce mi připadal docela fajn.

Ten deník jsem zatím neotevřel. Mělo to přece nějaký důvod proč byl u nás na půdě.

Prstýnek na kožené šňůrce jsem si dal na krk. Uvnitř prstýnku bylo něco vyryté. Andrewovi jsem to ale neukazoval. Mohl by ho chtít. Sice nevím na co, ale už si vzal ten Alexandřin náramek.

Domů šli všichni asi až kolem čtvrt na deset.

Udělal jsem si toasty a vzal plný talíř do svého pokoje. Na prádelníku byla položená truhlička a na mé posteli ležel deník.

Toasty jsem položil na noční stolek a šel pro svůj vlastní deník.

No jo už jsem dlouho nic nenapsal.

Nebyl čas. Tento týden byl aspoň pro mě dost namáhavý. Nejdřív skoro perfektní ples. Pak párty u nás a první pusa se Spenc. Také jsem zjistil co je Spenc zač. Není jen člověk, je totiž vlkodlak. A ten kluk co se pořát motal kolem CeCe je čaroděj a málem bych zapoměl na Stellu tu malou upíří mrchu se svýma sourozencema. Viděl jsem jen Andrewa a ten je fajn. Carly, nevím ani jak vypadá, ale je hybrid stejně jako Andrew.

Ou, málem jsem zapomněl na Avery. Neslyšel jsem jí ani přijít domů.

Vešel jsem do jejího pokoje. Avery už spokojeně "chrupkala" ve své postely.

Další část je hotová. Chci vám děsně poděkovat za skoro 300 přečtení. Těší mě, že to aspoň někdo čte.