Love in little town [CZ]

28. kapitola

Je to už týden, co jsem viděl Spence naposled. Neozvala se mi a já o ní začínám mít strach. Nevím proč jsem tak paranoidní, ale myslím si že v tom má prsty Stella. Určitě jí něco udělala a nebo ta lepší možnost, která mi stejně láme srdce a to je fakt, že se Spence odstěhovala a neřekla mi o tom.

Byl jsem si celkem jistý, že jsem se s ní domlouval aby mi dala vědět, až budou odjíždět. Jediný způsob jak to zjistit je zajít k ní domů. Vím, že mě její máma nemá zrovna v lásce a to ani nevím proč, ale radši snesu přednášku o tom jak jsem nevhodný pro randění s její dcerou než abych nevěděl co s ní vůbec je.

"Calebe víš co říkali v nemocni," začala mi kázat máma, která se uráčila být aspoň týden doma a nejet na nějakou pracovní cestu.

"Ano mami vím. Žádné sporty, neběhat a dodržovat pitný režim." vyštěkl jsem na ni s ironií v hlase. Celý týden mi to opakovala. Někdy je vážně nesnesitelná.

V trávníku byla ještě pořád zabodnutá cedule s nápisem NA PRODEJ. Ta napsaná slova ve mě probudila radost i smutek. Mohli se odtěhovat a dům ještě neprodali a nebo jsou ještě tu.

Šel jsem k domovním dveřím a zmáčkl zvonek. Ozvala se příjemná melodie. Chvíli jsem tam jen tak stál než někdo otevřel.

Přede mnou stála Spencer. Byla bledá a oči měla opuchlé. Nevěděl jsem co se děje. Přiskočil jsem k ní a sevřel jí v náruči. Cítil jsem jak z ní opadl smutek. Tedy aspoň z části.

"Co se stalo?" zeptal jsem se a pohladil jí po vlasech. Odtáhla se ode mě. Své prsty propletla s mými a zatáhla mě do horního patra do jejího pokoje.

Sedl jsem si na postel. Spence si položila hlavu do mého klína a začala vysvětlovat co se vůbec stalo.

"Přišla jsem domů z nemocnice," šeptala. "V křesle seděla máma, brečela, ale zároveň se usmívala. Zeptala sem se jí co se stalo. Řekla mi, že už nejsme vlkodlaci. Nemohla jsem tomu uvěřit. Označila jsem jí za lhářku." Zvedla hlavu a podívala se mi do očí. Záral jsem na ni a tep se mi zrychlil. Vyšlo to. Stella nelhala, skutečně jsem to dokázal.

Má radost však netrvala dlouho. Vzpomněl jsem si na větu, kterou jsem říkal na hřbitově. Pokud chceš zabít, musíš být zabit. Povedlo se mi to kouzlo? Zabil jsem někoho? Doufám, že ne protože nejsem vrah. Bylo mi dokonce líto mého křečka, kterého máma zapomněla krmit, když jsem byl na školním výletě.

"Co ti řekla máma." zeptal jsem se a povytáhl obočí. Spencer mě objala a se vzlykáním spustila.

"Prý se řízla nožem do ruky, což je docela normální když člověk vaří. Myslela si, že se jí rána za chvilku zahojí, ale ne. Sama mi ji ukázala. Pak prý volala nějaké známé co je upír. Ta si prý nedopatřením popálila ruku na slunci, když se jí z prstu uvolnil dení prsten. Rána se jí nehojila. Během telefonátu nejspíš omdlela a asi po hodině se mamka dozvěděla od policie, že je mrtvá."

Odmlčela se. V hlavě mi to začalo šrotovat. To kouzlo fungovalo. Byl jsem úspěšný. Počkat, co Stella? A Andrew s Carly? Jsou vůbec živí? U nich si nejsem jistý, neboť jsou hybridi. Doufám, že jo.

CeCe by zničilo, kdyby byl Andrew mrtvý a Carly je jako má starčí sestra, kterou jsem nikdy neměl. A i po tom co jsem vše vysvětlil Avery i ona ji brala jako část rodiny.

"Vím co se stalo a za všechno můžu já." Spencer se na mě podívala. "Co to meleš, určitě v tom má prsty ta mrcha Stella." Ano to samozřejmě měla ale i já.

"Spence poslouchej mě. To já jsem jí pomohl zabít upíry. To já udělal to kouzlo,"

"Ale jak?" Přerušila mě. "Vždyť nejseš čaroděj tak jak?" Začal jsem nad tím přemýšlet. Spence má pravdu. Co když to na mě bylo jen nastražený a já tomu uvěřil. "To nevím, ale udělal jsem to já." stál jsem si za svým.

Vše jsem jí vysvětlil. Co se stalo. Od té kavárny až do chvíle než jsem se objevil v nemocnici.

"Musíme ji najít." řekla Spence a prudce vstala z postele, přičemž shodila rodinnou fotku z nočního stolku. Já jsem vstal také, ale zamotala se mi hlava a já zkončil opět na posteli. Spencer ke mě natáhla ruku a pomohla mi zvednout.

"Kdy by mohla být?" zaptala se mě. Zkoušela nejít její mobil podle GPS, ale moc se jí to nedařil.

"Co takhle zajít za Dylanem?" Sotva mi to vyklouzlo z pusy, uvědomil jsem si, že nejspíš nebude moct čarovat. A my Stellu nenajdeme. Museli jsme zvolit jinou osobu. Zach se poslední dobou začal zajímat o počítače a různé programování. Pro něj by bylo nejspíš snadné nabourat se jí do mobilu a vystopovat ho.

V hlavě se mi zrodila další myšlenka. Když zemřela kamarádka Spencřiný mámy, tak by nemusela žít ani Stella.

Tak co myslíte, je Stella naživu? A co Carly a Andrew?