Love in little town [CZ]

18. kapitola

"Já ti tak strašně děkuju." vyhrkla ze sebe CeCe. Spencer na ni chvíly zírala a pak dodala:

"Za co prosimtě?!"

"No to ty si nám řekla že je Dylan čaroděj."

"Omm aha. Tak to nic nebylo. S Dylam se známe už docela dlouho a on by pro mne udělal cokoliv."

"Haló lidi buďte potichu, už se probouzí!" oznámil nám Dylan.

"Co se stalo? Kde to sakra jsem?"

Zach spozornil a zvedl se ze spadlého stromu na kterém doteď seděl. Došel k Izzi a políbil jí.

"Já-já jsem tak rád že žiješ. To co se ti stalo ti vysvětlím pak." usmál se a chytl jí za ruku.

"Ještě něco by jste měly vědět. To že je na živu jí taky něco stálo. Duchové mocných čarodějů a čarodějek mi řekly: "Pokud chcete aby žila, musí být kotvou. Bude trpět ze setkání s každou mrtvou nadpřirozenou bytostí." pak vše utichlo a ona se začala probouzet."

"Takže já jsem kotva?" vystrašeně se koukla na Dylana. "Co to vlastně je?"

"Jak víš Spencer je vlkodlak..takže je nadpřirozená bytost. Kdyby náhodou zemřela, doufejme že ještě dlouho ne, projde skrz tebe na druhou stranu. To bude trochu bolestive, ale dá se to vydržet. I přes to že bude mrtvá s ní budeš moct mluvit."

"To chceš jako říct že teď jsem nějaká psychapadka?" zavrčela, zvedla se a šla ke spadlému kmeni aby si na něj sedla.

Spenc se ke mě přitulila a já ji objal.

"Sakra...zapomněl jsem že mám hlídat sestru. Potřebujete mě tady nebo ne?"

"Já už taky půjdu...já a úplněk není moc dobrá kombinace. Musím jít do našeho sklepa jinak..."

"Tak běžte vy dvě hrdličky." usmála se na nás Izzi.

Otočil jsem se na Spenc a naše prsty se propletly. Společně jsme vyrazili směrem k městu a povídaly si o dnešku.

Zastavily jsme se až před jejím domem. Já ji objal a políbil di vlasů.

"Dobře se vyspi..." odmlčel jsem se. Věděl jsem že toho moc nenaspí. Bude se aspoň půl hodiny proměňovat a pak o sobě nebude vůbec vědět. Sundal jsem si z krku šňůrku s přívěskem na kterém stálo FOREVER a dal jí ho do dlaně.

Ještě jsme se na sebe podívaly a ona zmizela v domě. Nejvyšší čas jít domů.

"Sem doma!" zabouchl jsem dveře s šel do kuchyně. Na stole ležel vzkaz. VEČEŘI MÁTE V LEDNIČCE. BUDETE TU TEĎ PÁR DNÍ SAMI, MUSÍM BÝT U DĚDI, NENÍ NA TOM MOC DOBŘE.

CALEBE VĚŘÍM ŽE TO TADY ZVLÁDNEŠ. OBA VÁS MOC MILUJU.

MÁMA

Přečetl jsem si vzkaz a šel do Aveřina pokoje. Ležela na postely a civěla do notebooku. Zavřel jsem dveře do jejího pokoje a šel do svého.

Pustil jsem si písničky a nasal SMSku Zachovi: TAK JAK JSTE NA TOM? JAK JE IZZI? a klikl na odeslat.