Love in little town [CZ]

19. kapitola

Zapípal mi mobil a já uviděl že mám novou zprávu. Klikl jsem na tlačítko otevřít. JSME V PORADKU, DNES U NI BUDU SPAT KDYBY SE NECO STALO. UVIDIME SE ZITRA VE SKOLE.

Zamkl jsem mobil a šel do koupelny. Jediné co by mi pomohlo na vše přestat aspoň na chvíly myslet byla vana. Zavřel jsem za sebou dveře a pustil vodu do vany.

Koukl jsem se do zrcadla a uviděl kruhy pod očima. Dnes jsem se moc nevyspal kvůli požáru a taky kvůli CeCe. Ta se poslední dobou chovala jako jiný člověk. Svěřila se mi že se jí líbí jedna osoba, ale která to mi neřekla.

Lehl jsem si do vany a nasadil si sluchátka. Hlasitost jsem si dal na maximum. Neslyšel jsem nic jiného než bubny, kytaru, zpěv a hlasitej výkřik. Vyndal jsem si z uší sluchátka a zaposlouchal se.

"Aaaaaa pom..." víc jsem neslyšel. Výkřik vycházel z Aveřina pokoje. Vylezl jsem z vany a omotal si kolem pasu ručník. Běžel jsem k Avery do pokoje. Dveře byly zavřené a všude ticho. Slyšel jsem jen můj dech a z přízemí hučet ledničku.

Otevřel jsem dveře do jejího pokoje a rozhlídl jsem se. Na postely nabyla, na židly u psacícho stolu taky ne. Mou pozornost upoutaly otevřené dveře na balkon na kterých se houpal lístek. MOŽNÁ ŽE POŽÁR NEBYLA NÁHODA. MILUJI KDYŽ NĚKDO TRPÍ. ŠKODA JEN ŽE MÁTE ČARODĚJE CO UMÍ OŽIVOVAT ALE NEBOJTE JÁ MÁM I SVÉ ČARODĚJNICE A TY JSOU ROZHODNĚ LEPŠÍ NEŽ TEN USMRKÁNEK DYLAN. MÁLEN BYCH ZAPOMNĚLA POZDRAVUJ MÉ MILOVANÉ SOUROZENCE. SNAD VÍŠ KDO JSEM.

"Stella" procedil jsem mezi zuby, zmuchlal vzkaz a odhodil ho na zem.

Potřeboval jsem někoho kdo by mi pomohl najít sestru a tak jsem zavolal Carly. Byla u mě do pěti minut.

Vše jsem jí řekl a ona pak použila vlkodlačí čich a pokoušela se vystopovat Avery. Šel jsem za ní kolem školy, muzea, divadla přez pole až do odlehlého lesa. Tam byl vidět malý polorozpadlý domek. Carly říkala, že od tamtud slyšela i křik.

Pomalu jsme vešly dovnitř a šly do sklepa. Tam na nás ale už čekala Stella. Vedle sebe měla mou sestru.Byla dost vystrašená a i když jsem na ní moc neviděl kvůli šeru bylo vidět jak se třese.

Za nimi se v rohu krčila nějaká holka s černými vlasy. Byla zpoutaná a nemohla se pohnout. Nějak jsem jsem cítil že trpí. Najednou zvedla hlavu. Nemohl jsem uvěřit koho jsem viděl. Byla to Spencer. Zamotala se mi hlava a podlomila kolena.  Asi před dvěma hodinama jsem jí viděl v pořádku a kolem jejího domu to nevypadalo nebezpečně. A co když se ješte nepřeměnila? Co se tu stane když se začne...

Z myšlení mě vyrušila Stella když vyslovila mé jméno. "Calebe tak ty jsi přišel..a přivedl si i mou milovanou sestřičku Carly." Podíval jsem se na Carly a ta se chytla za hlavu, začala ječet. Bylo vidět jak se krčí a je v bolestech. Spencer mi už o tom vyprávěla.

Každý kdo umí používat magii dokáže nadpřirozeným bytostem způsobit velkou bolest tak že jim nechá praskat mozkové žilky nebo tak něco a oni se uzdravují. Takhle to probíhá pořád dokola a nelze to nějak přerušit pokud čarodějka sama nechce a nebo žije.

"Prestaň!" zařval jsem tak aby to slyšela. I když je upír ne vždy může soustředit svůj sluch na můj hlas.

Ze tmy v rohu vyšla čarodějka. Byla mladá..tak šestnáct let a hlavně mi byla povědomá. No jasně byla to Nicol, ta Nicol co má se mnou matiku. Nikdy bych si nemyslel že zrovna ona by mohla pomáhat Stelle.

"Můžu aspoň blíž ke své sestře?" zeptal jsem se. Stella jen kývla hlavou směrem k Avery. Udělal jsem pár kroků k ní a klekl si na kolena. "Neboj vše bude v pořádku a ja ti to doma vše vysvětlím."

Další část je u konce a já vám strašně děkuji za 2000+ votů.