10.kapitola

319 19 0
                                    

Truhlička ležela na konferenčním stolku. Když jsme měli na spaní vše připravené sedli jsme si kolem ní. Všechny nás víc a víc zajímalo co je uvnitř.

"Mám nápad." vykřikla Spenc.

"Zkusím ulomit zámek. Mám přece jen větší sílu než vy."

Chytla za zámek a pokusila se ho zlomit.

Nepovedlo se jí to. Jen ten zámek ohnula.

"Dnes už se na to vykašlem. Zítra zavoláme Dylanovi a ten to určitě otevře." řekla unavená Izzi.

Lehl jsem si mezi Spenc a CeCe. Ta ležela vedle Izzi a ta zas vedle Zacha. Bylo to jako za starých časů když jsme u sebe přespávali a neměli ani tušení, že nadpřirozené bytosti existují.

I po zavolání Dylana se nám tu truhličku nepovedlo otevřít. I když skoušel všelijaká kiuzla nakonec nám řekl že zakletá. Když bude správný čas, že se sama otevře.

Společně jsme si uvařili oběd. Dylan u nás zůstal přez oběd a zůstal u nás až do večera. S CeCe se už usmířil a staly se z nás přátelé.

Vyprávěl nám jak se dozvěděl že je čaroděj a jak se naučil různá kouzla.

Podle jeho vzhledu byl mladší než já a když říkal že ví že je čaroděj už asi tři roky. Moc přátel si zatím nenašel. S jeho otcem se sem přestěhovali asi v půlce prázdnin a pak byl pořàd ve sklepě a trénoval zakázaná kouzla.

V jednu chvíly jsem byl rád že jsem normální člověk, ale zároveň chci být něco víc.

Při tom našem povídání někdo taklepal na dveře. Šel jsem otevřít a za dveřmi stál vysoký asi pětadvecetiletý chlap.

"Zdravím, já jsem Andrew." řekl docela hlubokým hlasem.

"Máme problém." pomyslel jsem si.

"Tak kde je?" řekl s rozčíleným výrazem v očích.

Bylo to děsivé, jek se někdo může za takovou chvíly změnit v to co byl on.

"Kdo...kdo kde je?" vykoktal jsem ze sebe a šel o krok dozadu.

"Ty víš kdo. Ta malá mrcha Stella."

"Kdo je Stella?" nenapadla mě jiná odpověď.

"Nedělej že jí neznáš. Co vám o mě nakecala. Jsem sice hybrid, ale tu báchorku že jsem zabil matku si vymyslela. Co kdybych šel dovnitř a řekl vám pravdu?"

Zaběhl jsem do obýváku a zeptal se ostatních jestli s tím souhlasí. Než jsem se otočil stál za mnou Andrew. No jo je to napůl vlkodlak a tak nemusí čekat na pozvání.

Další kapitola trochu kratší, ale snad se líbila.

Love in little town [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat