Love in little town [CZ]

21. kapitola

Pohled Spencer

Ozvalo se zavrzání a do sklepa vešla CeCe a za ní i Andrew.

"No vy jste dopadli. Co jste si sakra mysleli? Stella je manipulativní mrcha co si každého omotá kolem prstu. Ať je to muž nebo žena."

Zabouchala jsem řetězi o zem, aby získala pozornost. "No tak já cestu sem vůbec neplánovala. Byla jsem doma a hledala mamku, když vtom jsem uslyšela neznámý hlas z mého pokoje. Potichu jsem tam došla a otevřela dveře. Ma mé postely seděla ONA a za mnou se vynořil nějaký chlap. Ten mě něčím praštil do hlavy a já upadla do bezvědomí. Probudila jsem se a byla tady. Zatím jsem se nepřeměnila a tak to vypadá že kámen v mém přívěsku funguje za což jsem ráda." na venek jsem se pokoušela tvářit jako by nic, ale uvnitř mi bylo příšerně. Stále jsem nikomu neřekla o své minulosti a svém tajemství které zapříčinilo velkou změnu v mém životě. Tady mám aspoň dost času na přemýšlení když momentálně nic nezvládnu.

Kolem mě poříd chodil Caleb. Chodil pořád dokola, ode mě k Avery a pak ke Carly ta tak pořád dokola. Po pár minutách ke mě přišel Andrew a položil mi ruku zezadu na krk. Měl příjemně studené ruce a mnou proběhl hřejivý pocit. Naklonil se ke mě a začal mi něco šeptat do ucha. Já to ovšem nevnímala dalo mi dost práce pozorovat CeCe aby něco neudělala ostatním. Po pár jeho vbětách jsem ho začala posluchat. Mluvil o spojenectví a o nějakém plánu na zničení Stelly.

Dál už jsem neposlouchala. Sevřel se mi totiž žaludek. Vzpomněla jsem si na chvíle kdy jsem si našla prví rok na střědní svou dívčí spřízněnou duši. Byla to Stella. Tenkrát ovšem měla vlasy ostříhané po ramena a jeden růžový melír. Nosila pestré oblečení a na batohu měla vždy připevněnou alespoň jednu brož. Když pak koncem školního roku zmizela, velmi mě to zasáhlo a dlouho jsem se z toho nemohla vzpamatovat. Ze všeho toho smutku mi pomohla máma, která navrhla přestěhování. Jsem totiž její miláček a ona by pro mě udělala cokoliv. Něco se ve mě zlomilo, když jsem jí viděla na Calebově narozeninové párty. Kyž se mě pak zeptal co se děje neovládla jsem se a nechtíc odkryla své pravé já. Musela jsem se vymluvit na něco a tak jsem mu o sobě řekla pravdu. Nemělo cenu říkat mu o Stelle, když jí viděl asi jen jednou v životě. No uvidím jak to vše dopadne. Hlavně se musíme dostat z tohodle temného vlhkého sklepa.

Tady máte kapitolu z pohledu Spencer. Chtěla jsem zkusit něco nijého a navíc z pohledu Caleba mě zrovna nic nenapadalo tak doufám že se vám to líbilo :D