Love in little town [CZ]

14.kapitola

"Jak jí je?" zeptal jsem se udýchaný Zacha.

"Nevíme, ještě se ani nevzbudila."

"Moc se omlouvám, za to můžu já. Jela jsem ze supermarketu a ona mi vběhla před auto. Když jsem si jí všimla, hned jsem stoupla na brzdu, ale auto ještě pořát jelo. Někdo mi musel poškodit brzdy." řekla Carly a ještě byla pořád trošku mimo.

"Mám nápad." a otočila se na nás.

"Co kdybych jí dala trochu své krve? To by jí vyléčilo. Ale musely by jsme na ni dát pozor než jí ta krev zmizí z oběhu. Jinak kdyby zemřela, by se z ní stal upír."

Všichni jsme současně přikývli. Carly se kousla do zápěstí a dala ho Izzi ke rtům. Izzi po chvilce začala pít krev a bylo vidět, že jí chutná.

"To by stačilo. Jinak mě asi vysaješ." zavtipkovala Carly.

"Kolem osmí si pro tebe příjdeme, tak se nesnaž zabít." zašeptal jí do ucha Zach a dal jí pusu na čelo.

"Už mám hlad. Nezajdem někam na večeři?" kňourala CeCe.

"To je dobrý nápad. A já vás zvu."

"To nemusíš." otočila se Spencer na Carly.

"Mě to nevadí. Aspoň se s vámi seznámím a zavolám Andrewovi jestli nechce jít s náma."

Jak padlo jméno Andrew, CeCe zpozorněla.

Ještě jsme se rozloučili s Izzi a vyšli z pokoje.

Před nemocnicí jsem chytl Spenc za ruku a všichni jsme se vydali do pizzerky. Carly po cestě telefonovala s Andewem a Cece měla v uších sluchátka. Zach šel se sklopenou hlavou a celou cestu mlčel.

"Mám pro vás asi dobrou zprávu. Andrew za námi přijde."

Když jsem se koukl na CeCe bylo vidět jak se usmála.

"Tak jakou si dáte pizzu?" zeptala se úsměvavá dívka za pultem. Objednali jsme si tři pizzi a šli si sednout před pizzerku.

"Zdravím lidi. Tak už jste si objednali?"

"Jo a jdeš pozdě." usmál se Carly.

"Ohm měl jsem ještě něco na práci."

"Jo jasně. Aspoň by sis mohl otřít z pusy svou svačinku." zamračila se Carly a listovala seznamem pizz.

Andrew si otřel něco z pusy. Vypadalo to jako krev, ale nechtěl jsem to říkat nahlas aby na nás ostatní lidi nekoukali.

CeCe vztala a přitáhla ještě jednu židli. Pak si sedla zase na své místo a Andrew si dal židli vedle ní.

"Tak sestřičko. Slyšel jsem že si prý měpa autonehodu. Počkat někdo tu chybí. Kde je Isabella?" zarazil se.

"To je právě to. To ona mi vběhla pod auto a já jí srazila."

"Doufám žes jì nedala tvou krev?!"

"Dala" řekla a ušklíbla se protože jí začalo svítit sluníčko do obličeje.

"To ani za těch tisíc let nevíš jak je to nebezpečné?"

"Nemusíš být na mě hned takoví." rozzlobila se a šla pro ty pizzy.

Andew se uklidnil a nasadil si sluneční brýle.

Vytáhl mobil a někpmu psal. Za chvilku CeCe přišla esemeska. Vím že to je její soukromí ale musel jsem vidět co jí napsal.

NECHCEŠ PAK NĚKAM VYPADNOUT?

JO PROČ NE.

Oba se nastejno usmáli.

Konečně přinesla Carly pizzy. Každý jsme si vzali kousek a za chvilku byly prič.

Vztali jsme a šli zpátky do nemocnice. V půlce cesty se Andrew odpojil a těsně před nemocnicí i CeCe.

"Takže musíš podepsat revers aby tě pustili." řekla Carly s klidným tónem hlasu. Já jsem se klepal strachem a tak jsem obejmul Spenc abych myslel na něco jiného.

Její téměř černé oči mě uklidňovali a já aspoň mohl přestat myslet na Anrewa že by ublíž CeCe.

Za chvilku jsme byli všichni i s Izzi venku.

"Nechcete zůstat u nás? Bydlíme v bývalím pensionu a máme dost pokojů. Aspoň by jsme dohlídli, aby se Izzi nic nestalo."

To zní jako dobrý nápad a navíc máme zítra volno protože chybí hodně učitelů.

Všichni jsme souhlasili.

Když jsem stál před jejím domem, vůbec jsem nevěřil že něco tak nádherného a tak velkého jim patří.

Byl to bílý dům s mnoha okny. Na verandě byly dřevěné lavičky a také jedna houpací. Vypadalo to jak z nějakého filmu.

"Tak co, jdete se podívat dovnitř?" zeptala se Carly a odemkla dveře. Když je otevřela, vyhrnula se ven vůně čerstvě natrhaných květin. Vešly jsme do obří haly ve které visel křišťálový lustr.

"Pojďte za mnou, ukážu vám volné pokoje."

Vedla nás po vrzajících schodech do dlouhé chodby. Mohlo v ní být kolem dvaceti pokojů.

"Můžete si vybrat v jakém chcete být." a odešla do svého pokoje.

Každý jsme zalezli do pokojů.

Asi po půl hodině na nás Carly zavolala jestli nechcem něco k jídlu.

Seběhli jsme všichni do obýváku. V křesle seděla Carly a pila něco rudého.

"Dáte si aspoň něco k pití?" a zvedla k nám skleničku.

"Krev počítám že si nedáte, ale v lednici je kola a nějaký džus." a usrkla ze své skleničky.

"Jo a vlčku dej pozor na kytky ve svém pokoji. Brácha má v každém pokoji pár váz s omějem."

"Děkuju za varování." ozvala se Spencer z kuchyně.

"Dá si ještě někdo džus?" vykoukla ze dveří.

Doufám že se vám to líbilo.

PS: začínám psát novou knížku s názvem Pretty witch