Zraněn na duši ✔(Drarry Czech) - DOKONČENO

3. kapitola

Harry se pod svým neviditelným pláštěm přemístil na rušnou ulici za rohem té, do které se potřeboval dostat. Usoudil, že bude lepší jít nepozorován, neboť netušil, zda se tu někde nepotloukají útočníci ze včerejška. Nechtěl, aby si ho někdo všiml a pojal podezření. Doufal, že později někdo udělá chybu z přílišného sebevědomí.

Propletl se mezi lidmi, spěchajícími do práce a po nákupech, a zastavil se před malým a nenápadným obchůdkem. Na první pohled vypadal normálně, ale když přišel blíže, iluze pro ostatní zmizela a jemu se naskytl pohled na rozbitou výlohu. Někdo si dal práci s tím, aby nikdo na ihned nezjistil, že se zde stal zločin.

Harry se rozhlédl, zda není obchod sledován. Nikdo mu nevěnoval pozornost, proto pevně stiskl svou hůlku v dlani, zašeptal zaklínadlo a vyťukal kód na zařízení, které po jeho kouzlu vystoupilo ze zdi. Ozvalo se cvaknutí zámku a Harry se rychlým zrakem ujistil, že je vzduch čistý, opatrně otevřel dveře a vzápětí je za sebou zavřel. Otočil se směrem k rozbité výloze.

„Salvio hexia," zašeptal. „Protego maxima. Ševelissimo." Přidal ještě několik ochranných kouzel a pak ze sebe shodil plášť a pověsil ho na kliku od dveří. Už se nemusel obávat, že by ho někdo zvenku viděl.

Pustil se do práce a nadhodil si na rameni tašku naditou různými lahvičkami, tyčinkami, zkumavkami s roztoky a dalšími předměty nezbytnými pro jeho povolání. Z kapsy vytáhl mobil a nafotil si spoušť v obchodě. Bylo zde spousta harampádí, které bývalo zřejmě pečlivě uspořádané, ale nyní obchod vypadal jako Komnata nejvyšší potřeby zaplněná věcmi, co nutně potřebovaly být schovány.

Obchod nebyl moc velký, měl obdélníkový půdorys a uprostřed stál prodejní pult. Okolo stěn pak byly umístěny regály se zbožím. Téměř všechno bylo z regálů smeteno na hromady na zablácenou zem, police byly rozbité a mezi předměty se válely dřevěné třísky a kusy skla a porcelánu, jež mu nepříjemně křupaly pod nohama.

Pult, pod kterým byly vystaveny různé šperky, měl krycí sklo rozbité na milion kousíčků, které se třpytily mezi náramky a řetízky z bižuterie. Pokladna, stojící na části pultu, jež nebyla zasklená, byla otevřená.

Harry si ji vyfotil a podíval se dovnitř. Pracoval v rukavicích, aby nenarušil nějaký otisk a nebo zbytečně nezanechal svůj. Rychlým ohledáním našel tajnou zásuvku, kam, jak předpokládal, Draco ukládal kouzelnické peníze. Vatovou tyčinkou otřel její dno a namočil ji do lahvičky s průhlednou kapalinou. Když zmodrala, Harry si potvrdil svůj úsudek.

Mudlovské peníze v kase zůstaly a bylo jich tam dost, mudly jako pachatele mohl s klidem vyloučit. Věděl, že mudlové nemohli vytvořit zaklínadlo, jež skrývalo stav obchodu, ale takto mohl alespoň s jistotou říci, že to byla čistě kouzelnická práce. Štětečkem nanesl speciální prášek na kasu a odebral otisky prstů. Pak hůlkou prášek odstranil, vložil peníze do brašny a pokračoval dále.

Za klenutým obloukem v zadní části obchodu objevil dveře vyvrácené z pantů. Visely na posledním kousku kovu. Opatrně se do nich opřel a zjistil, že se za nimi nachází obývací prostory, jak Draco říkal. Ustrnul při pohledu nad nepořádkem. Byt se skládal vlastně jen ze dvou pokojů, malé ložnice a kuchyně spojené s obývacím pokojem. Jedinou další místnosti byla maličká koupelna se sprchovým koutem a toaletou. Překvapilo ho, že Malfoy žil takto skromně.

Všechno bylo rozbité. Ve všech místnostech byl poškozený nábytek, osobní věci byly rozházeny všude po zemi. Ze skříní v ložnici byly vystrčené police a oblečení bylo ohořelé. Postel mívala bílé povlečení, nyní bylo špinavé od bláta a krve.

Harry zajásal, neboť díky bahnu na prostěradle zůstal neporušený otisk boty. Hůlkou jej po vyfocení vyřízl a zakonzervoval tak, aby se nepoškodil, a vložil ho do brašny. Sbalil ještě zbytek prostěradla, sice předpokládal, že veškerá krev bude Dracova, ale třeba se vehementně bránil a nějaká bude útočníků.