Jedné podzimní noci najde bystrozor Potter před svým domem zubožené tělo svého dlouholetého soka - Draca Malfoye. Deset let o něm nikdo neslyšel a mnohými lidmi byl považován za mrtvého.
Povaha Malfoyových ran v Potterovi podnítí zvědavost a rozhod...
Draco se probudil, a aniž by otevřel oči, usmál se při živé vzpomínce na předešlý večer. Bylo to úžasné a zvláštně nové. Cítil se uvolněně jako už dlouho ne. Oceňoval, že ho Harry netlačil do sexu, ačkoliv to pro něj muselo být velmi těžké a muselo mu být jasné, že by se tomu nebránil. Jeho doteky a polibky ho propalovaly až do morku kostí a v žaludku mu poletovalo hejno motýlů při připomínce každého jednoho z nich, nutící ho tvářit se jako sluníčko.
Protáhl se a položil ruku vedle sebe, snaže se nahmatat druhého muže, avšak pod svými prsty ucítil pouze vychladlé prostěradlo. Okamžitě se mu stáhl žaludek a místo motýlů v něm tušil třaskavého škvorejše, pokoušejícího se prokousat skrze břicho ven. Do očí se mu začaly drát slzy ponížení. Snažil se sám přesvědčit, že to není tak, jak to vypadá. Určitě šel jen do koupelny a za chvilku bude zpět. Ale už byl dost dlouho vzhůru, aby se k němu stihl vrátit.
Zakňučel a sbalil se do klubíčka. Stalo se mu to znovu? Nebyl si jist, zda by byl schopný se vyrovnat s dalším takovým odmítnutím a opuštěním. Přitáhl si peřinu k břichu, vdechl jeho vůni a škvorejš přidal další zahryznutí. Odmítal tomu uvěřit, vždyť byl Harry včera tak přesvědčivý, nemohl být jako všichni ostatní!
Zmoženě otevřel oči, rychlým pohledem se ujistil, že je opravdu v pokoji sám a unaveně se posadil. Zamrkal, když ho ostré světlo vycházející z okna oslnilo. Položil si hlavu do dlaní a snažil se nepoddat černým myšlenkám. Vždyť by mohl být v kuchyni nebo sedět na gauči. Ano, určitě to tak muselo být. Trochu povzbuzen se sunul ke kraji postele a spustil nohy dolů. Ucukl při doteku bosých chodidel se studenou podlahou, než se na ni postavil. Se zjištěním, že je od včerejška stále nahý, se rychle vydal pro oblečení, které měl v tašce u stěny.
Trochu ho uklidnilo, že Harryho taška tam ležela také, ačkoliv to nemuselo nic znamenat. Oblékl si boxerky, přes ruku hodil černé úzké džíny spolu s bílou košilí a vydal se do koupelny, opatrně nakukuje do obývacího pokoje spojeného s kuchyní. Harry nikde nebyl a jemu kleslo srdce zase o kousek níž.
Rychle se v koupelně osprchoval a vyčistil zuby, a vydal se do kuchyně, uvařit si kávu, než bude muset vypadnout. Předpokládal, že mu Potter dá dost času na to, aby se sbalil a vyprovodil sám, neboť jistě počítal s tím, že bude dělat hysterické scény a prosit ho, aby ho nevyhazoval. V tom se však spletl. Tak hluboko by neklesl. Doufal, že jeho byt v Londýně už bystrozorové odpečetili, ubytování v hotelu si zatím nemohl dovolit a neměl kam jinam jít.
Z vlasů mu ještě kapala voda, když pomalým krokem přistoupil ke kuchyňskému pultu. Napustil vodu do konvice a zapnul ji, zatímco si do hrnku sypal kávu. Periferně zahlédl na lince cosi žlutého a zaostřil, aby se podíval.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Díval se na těch v rychlosti naškrábaných pár řádků a v hrudi se mu rozléval příjemný, úlevný pocit. Ústa se mu znovu roztáhla v širokém úsměvu, v duchu si nadával do idiotů a horkou vodu do hrnku naléval již o mnoho klidnější. Přesto měl pocit, že mu nohy vypoví službu, sotva se odpotácel ke stolu a těžce dosedl na dřevěnou židli. Lokty si opřel o stůl a tvář složil do dlaní. Udělal to znovu. Opět se nechal strhnout paranoiou a dovolil pochybám ovládnout svou mysl. Nesnášel se za to. Nechtěl Harryho strkat do stejného pytle jako ostatní, nicméně prázdná postel, potažmo celý byt, v něm znovu vyvolaly nežádoucí myšlenky na nepěkné zkušenosti.
