Zraněn na duši ✔(Drarry Czech) - DOKONČENO

19. kapitola

„To je vážně nádhera," rozplýval se Draco, přidržuje se kovového zábradlí Petřínské rozhledny, při pohledu na noční zasněženou Prahu.

Harry se pousmál a objal ho okolo pasu. Jeho nápad, že by mohli Vánoce strávit v České republice, Draco přijal ze začátku dost skepticky, obzvlášť poté, co mu navrhl i pokusit se alespoň o některé z místních tradic. Nakonec váhavě souhlasil při pohledu do Harryho jiskřivého úsměvu. Harry byl v Čechách už několikrát a dokonce zde měl koupený třípokojový byt, díky čemuž odpadlo shánění hotelu na poslední chvíli. Aby nezůstal Krátura na Vánoce sám doma, poslal ho do Bradavic, neboť skřítek se na cestování do srdce Evropy příliš necítil.

Do Vánoc zbývalo už jen pár dní a Harry doufal, že je stráví s Dracem při procházkách zasněženými uličkami a prohlídkami nejznámějších památek. Petřínská rozhledna byla jejich první zastávka poté, co si v bytě toho odpoledne vybalili věci. Usoudil, že ukázat Dracovi Prahu jako na dlani, bude ideální příležitost, jak mu předvést její nádheru.

„Jsem rád, že se ti tu líbí," pošeptal mu a políbil ho na studenou tvář. Sledoval s ním zasněžené střechy, od kterých se odrážela světla pouličních lamp, a pocítil hluboké uspokojení z toho, že zde spolu stojí, objímá ho okolo pasu a může si opřít hlavu o jeho rameno.

„Co budeme dělat zejtra?" zeptal se Draco, když téže noci bok po boku leželi v posteli a dívali se na televizi, než se rozhodnou jít spát. Nevadilo jim, že nerozumí ani slovo, ani jeden nevnímal děj, jen sledovali scénu před sebou, užívali si společnosti druhého a občas ticho proťala poznámka, když někdo z nich odhadoval, co se zrovna v televizi odehrává.

„Půjdeme si koupit vánoční stromek a nějaké ozdoby." Harry se usmál a objal ho kolem ramen, aby si ho přitáhl blíž. Hladil jeho paži a úsměv prohloubil, když se Draco přetočil na bok a hlavu si položil na jeho hruď. „Pak bychom se mohli někam projít, ukážu ti tu pár pěkných památek. A večer máme domluvenou soukromou prohlídku Pražského hradu. Provede nás jeden kouzelník, který se sem před lety odstěhoval z Británie a zkoumá tajemství dávných čarodějů v Čechách."

„To zní zajímavě." Zívl a objal Harryho kolem pasu. „Doufám, že nebudeme moc brzo vstávat," zamumlal.

„Uvidíme." Ušklíbl se a natáhl se pro dálkové ovládání, kterým vypnul televizi. Zavrtěl se, hledaje pohodlnější polohu, čímž si vysloužil Dracovo nespokojené zavrčení. Omluvně ho pohladil po zádech a usnul dřív, než si stačil promyslet program následujícího dne.

***

Den jim uběhl celkem rychle, nejspíše i díky poměrně pozdnímu vstávání, za což byl Draco nevýslovně šťastný a Harry by přísahal, že z jeho hrdla vyšlo v jednu chvíli kočičí zapředení, to když se slastně protahoval v široké posteli. O nějakou chvíli později, poté, co musel Draca s protáčením očí asi tucetkrát ubezpečit o jeho neodolatelnosti, ho mohl konečně chytit za ruku a přemístit se s ním do centra Prahy. Vynořili se v jedné z bočních ulic v horní části Václavského náměstí a hravě se vmísili do skupinky švédských turistů, aby jimi mohli projít na náměstí a pomalým krokem sejít níž, kde byly tradiční mudlovské vánoční trhy.

Draco se rozplýval nad spoustou mudlovských výtvorů a Harry se neubránil úsměvům nad jeho dětskou radostí. Malfoyovskou masku před Harrym už téměř nepoužíval a jeho obličej byl jako otevřená kniha emocí, probíhajících v jeho nitru, alespoň tedy těch příjemných. Pokud se jednalo o něco pro Draca nepříjemného nebo bolestivého, stále se uchyloval pod její ochranu. Harry se proto snažil blonďáka udržovat v dobré náladě, aby se za ni nemusel schovávat příliš často.