-21-

3.8K 176 0
                                    

"Ano Lucasi, musím tu svatbu plánovat už teď.. ty to možná nechápeš, ale já se rozhodně nechci vdávat s obřím břichem," řekla jsem a vstala z postele. "Mám Elliota do školy vzít já?" 

"Ne," zakroutil hlavou. "Já ho vezmu," posadil se a prohrábl si vlasy. "Já to chápu, Winnie.. Ale stihneš to?" podívala jsem se na něho pohledem alé děláš si ze mě legraci.

"Jasně, že to stihnu," odpověděla jsem. "Svou svatbu teoreticky plánuju od dětství." řekla jsem dotčeně.

"Tak promiň, že jsem tě požádal až teď," zasmál se. "Jdu vzbudit Elliota." když odešel z ložnice, vydala jsem se do kuchyně, abych připravila Elliotovi svačinu. Dala jsem do vše do svačinové sáčku a šla zkontrolovat, že se chystá. Lucas seděl na jeho posteli a držel Elliotovi kalhoty.

"Vám to ale trvá," usmála jsem se a schovala svačinu Elliotovi do baťůžku. "Můžeš se jít převléknout já už na něho dohlídnu." 

"Dobře," Lucas se zvedl a předal mi kalhoty. Přitom mě krátce políbil a odešel do ložnice.

"Dneska přijede babička," řekla jsem. "A půjdeme třeba na zmrzlinu, dobře?" 

"A dědeček Nash taky přijede?" koukl se na mě Elliot, který na sobě měl zatím jen slipy a tričko. Přikývla jsem a podala mu kalhoty, které si hned oblékl.

"Můžeme jít," objevil se ve dveřích Lucas. Vzala jsem Elliotovi baťůžek a vydala se ke dveřím. Elliot si obul boty a já mu mezitím nachystala bundu. Když si jí oblékl, pomohla jsem mu na záda dát baťůžek. Potom jsem se zohnula, aby mi mohl dát pusu. 

Otočila jsem se k Lucasovi, který mě políbil a potom s Elliotem opustili byt.  Vzala jsem si v ložnici čisté spodní prádlo a šla si dát rychlou sprchu. Potom jsem se převlékla a umyla nádobí, které jsem měla v kuchyni.

Měla jsem v plánu jít s mámou vybírat svatební šaty. Elena chtěla jít s námi, ale řekli jsme, že bude lepší, když bude odpočívat. Ozval se zvonek a já šla otevřít. 

"Ahoj," objala jsem mámu. "Jaká byla cesta?" 

"V pořádku," odpověděla. 

"Kde je táta?" koukla jsem se za její rameno, ale nikdo tam nebyl.

"Parkuje," vysvětlila a vstoupila do bytu. "Říkal, že zůstane tady, mezitím co pojedeme na ty šaty." 

"Dobře," přikývla jsem. "Vezmu si jen věci a můžeme vyrazit." odešla jsem do ložnice a dala si do kabelky peněženku, mobil a klíče od bytu. Když jsem se vrátila k mámě, byl tu už i táta. 

"Zlatíčko," usmál se a objal mě. "Jak se máš?" 

"Skvěle," usmála jsem se a políbila ho na tvář. "Jsme teda domluveni, že vyzvedneš Elliota a potom se potkáme v cukrárně?" 

"Jasně," přikývl. "Já se tu zatím podívat na fotbal." 


"Jak vypadám?" vyšla jsem z kabinky snad v desátých šatech. Zatím mi žádné nepadli tak jak jsem chtěla.

"Panebože," vydechla máma. "Jsi nádherná," 

"Vážně?" přešla jsem k obrovskému zrcadlu a podívala se na svůj odraz. Máma měla pravdu. Tohle byli ty šaty, které jsem hledala.

"Tak co na ně říkáte?" zeptala se prodavačka, která stála vedle mámy. 

"Jsou nádherné," přikývla jsem. "Ale co když mi do měsíce naroste bříško a já šaty nezapnu?" 

"To se nemusíte bát," uklidnila mě. "Za měsíc vám až tak velké bříško nenaroste a i kdyby, šaty můžeme povolit." 

"Dobře tak je beru," zasmála jsem se. Po všech papírech, co jsem měla podepsat jsme s mámou vyjeli k cukrárně, protože jsme měli spoždění. Trvalo to déle než jsem si myslela. Když jsme vešli, můj pohled hned spadl ke stolu kde byl největší smích. Táta dělal kraviny a Elliot se tomu samozřejmě smál.

"Co to prosím vás děláte?" zeptala jsem se.

"Mami," otočil se na mě hned Elliot. "S dědečkem je velká sranda." 

"Já vím," přikývla jsem a pohladila ho po vláskách.

"Nashi až jí uvidíš v těch šatech, budeš koukat," ozvala se máma a políbila v rychlosti tátu. Potom se podívala na hodinky. "Asi bychom měli vyrazit." 

"Tak to se těším," mrkl na mě táta a zvedl se. "Elliot u nás bude teda na víkend?" 

"Jestli to nevadí," pokrčila jsem rameny.

"Samozřejmě, že ne," rozcuchal mu vlasy a Elliot se znovu hlasitě zasmál. "Uděláme si parádní víkend, že jo kluku?" 

"Jo," vykřikl Elliot. Když odešli, počkala jsem než Elliot dojí svou zmrzlinu a potom jsme vyrazili domů. "Jdu si dělat úkoly." řekl hned jak jsme vkročili do bytu. Jen jsem přikývla a Elliot odběhl do svého pokoje. 

Já si sedla do obyváku a dala se do přípravy svatby.. protože čas utíkal a já toho měla ještě hodně.

 protože čas utíkal a já toho měla ještě hodně

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Fate (book #4)Kde žijí příběhy. Začni objevovat