Basstardi ✔ {HPFF}

30.KAPITOLA - Poslední noc

Zkoušky OVCE jim tak vyčerpali mysl, že jim ani nedošlo, že už byla sobota. Předposlední den v Bradavicích.

„Lidi!" vypískla vyděšeně Helga, když za nimi došla do Velké síně. Momentálně v ní byli jen oni. Ostatní studenti si zřejmě balili své věci a připravovali se na prázdniny.

„Co se stalo, bloncko?" uchechtl se James.

„Sklapni, Dvanácteráku a poslouchej," zpražila ho. „Pamatujete, jak jsme si v zimě v Prasinkách řekli, že uspořádáme rozlučkovou párty? Nic takovýho se nestalo!"

„Já myslel, že se to smázlo, když Godric..." řekl Remus.

„Ale no tak!" bouchla rukama o stůl Lily. „Zrovna od vás bych čekala větší nadšení, když se jedná o poslední párty ve škole!"

„Já s tím souhlasím. Ale musíme tam zvát i ostatní? Chci tím říct, je to naše poslední noc v Bradavicích. Neměli bychom být hlavně spolu?" pohlédl na ně Peter.

„No ty vole! Z toho týpka vypadlo něco chytrýho!" zasmál se Salazar a poplácal Petera po zádech.

„Dobře. V devět před nebelvírskou společenskou," rozhodl Sirius.

„Řekla bych, že na dopoledne zábavu máme. Musíme za Brumbálem," oznámila jim Rowena.

„Ty přezdívky! Úplně jsem na to zapomněl!" plácl se Salazar do čela.

„Chybí Reew a Helga," kývl Remus.

„A Godric!" přidala se blondýnka.

„K čemu mu bude přezdívka?" zeptal se James.

„Kdyby tady byl, určitě by nějakou chtěl, paroháči, tak si ty poznámky ušetři!" vrátila mu to.

„Hely, uklidni se," pousmál se Salazar a vzal ji kolem ramen. Z rozhovoru je vytrhlo přísné zakašlání.

„Tady jste. Chtěla jsem říct, že jsem vás nemohla najít, ale to by nebyla pravda. Jste slyšet po celém hradě, slečno Higginsová," promluvila profesorka McGonagallová striktním hlasem.

„Pardon," omluvila se Helga. „Něco od nás potřebujete?"

„Posílá mě profesor Brumbál. Máte se dostavit do ředitelny. Vážně jsem si myslela, že to alespoň poslední den vydržíte bez trestu," pronesla a odešla. Ostatní se po sobě nechápavě podívali.

„Ona to neví?" zeptala se tiše Rowena a všichni pokrčili rameny.

„Tady jste!" přivítal je veselý hlas profesora Brumbála. „Potřeboval bych od vás vědět vaše přezdívky."

„Jistě, pane, ale pro Godrica,Helgu a Rowenu jsme nic nevymysleli," pokrčil rameny Peter.

„Protože jste se nezeptali mě!" ukázal si na hruď Tichošlápek. „Hmmm... Reew by mohla být knihomolka. Pořád čte a je v tom to slovo mol. Mol má křídla jako orel, takže to má i nějakou spojitost se zvířetem, ve které se mění." Sirius vypadal, že vyčerpal veškerou kapacitu svého mozku.

„Páni," ujelo Roweně, „netušila jsem, že chodím s někým chytrým." Brumbál se uchechtl.

„Dobrá, takže slečna Reewová bude Knihomolka. Páni Pobertové jsou, předpokládám, Dvanácterák, Tichošlápek, Náměsíčník a Červíček," ukázal postupně na Jamese, Siriuse, Remuse a Petera. Přikývli.

„A slečna Evansová?"

„Zlatonka!" vykřikl nadšeně Dvanácterák. „Jakože ta, kterou chytím!" Brumbál vypadal, že se přemáhá, aby se nerozchechtal na celé kolo.