Basstardi ✔ {HPFF}

19.KAPITOLA - Něco s ním není v pořádku

„Poběžte, to kouzlo je neudrží věčně!" zakřičel James a utíkal hlouběji do lesa.

„Stůj už! Vždyť si sem netroufnou," křičel na svého kamaráda Sirius a držel se za levý bok, ve kterém ho bolestně bodalo.

„Měli bychom se utábořit. Nechci se pořád plahočit sem a tam po lese," rozhodla nakonec Helga a zastavila se vedle Tichošlápka.

„Jo a kde vezmeš stan?" obořil se na ni Godric.

„Na to Brumbál taky myslel. Mám ho v tašce," prohlásila rudovláska a rozepnula malou černou kabelku.

„Jak jsi tam narvala stan?" vydechl nevěřícně Salazar.

„Nezjistitelné zvětšovací kouzlo. Brumbál mi s ním pomohl. Mám s sebou i nějaké jídlo a teplejší oblečení."

„Ty jsi poklad, Lily!" vypískla Rowena a objala ji.

Rudovláska nakonec stan z kabelky dostala a Helga s Godricem ho několika máchnutími hůlek postavili. Lily s Rowenou a Remusem mezitím chodili kolem a zabezpečovali okolí všemožnými ochrannými kouzly.

„Už jsme hotoví. Víc toho neznáme," usmála se Rowena.

„Na ty tupce a barbíny to stačit bude," zašklebil se Sirius.

„Pojďte dovnitř! Uvařila jsem čaj!" zakřičela Helga a všichni se vydali do útrob stanu. Ten byl uvnitř obrovský. Byly tu tři ložnice, ve kterých byly v každé dvě postele, něco jako obývací pokoj spojený s kuchyní, ve kterém sídlila velká pohovka, krb, stůl a nějaké židle a dokonce plně vybavená koupelna.

„Tak tohle si nechám líbit," vydechl Remus.

„Zabírám si támhletu ložnici s Lily!" vykřikl James a skočil přímo na postel v jedné z ložnic.

„Tak na to zapomeň," zakroutila hlavou rudovláska.

„Ale zlato, vždyť o co jde?"

„O to, že se snažíme přežít a když bys spal se mnou, tak bys celou noc neusnul, protože bys zíral, jak jsem krásná," ušklíbla se sebevědomě rudovláska.

„Máš na ni špatný vliv, Tichošlápku. Začíná být pěkně egoistická," zamračil se James.

„A kdo je tady nejlepší chytač vůbec?" uchechtl se Sirius.

„Samozřejmě James," řekli všichni naráz a dali se do smíchu.

„V té ložnici spím já a Salazar, holky v té druhé, Remus se Siriusem v té třetí a ty, za ten svůj výstup, na gauči v obýváku," usmál se Godric.

„To není fér," zafňukal James a plácnul sebou uraženě na pohovku.

Salazar nemohl zamhouřit oči. Hlavně proto, že si kladl za vinu, že tu jsou a také proto, že Godric nesnesitelně chrápal. Proto se zvedl z postele a vydal se do kuchyně uvařit si alespoň čaj. Prošel kolem spícího Jamese, kterému z gauče padala jedna noha a zapnul varnou konvici. 

Když čekal, než se voda uvaří, posadil se do křesla vedle Jamese a vzal si knihu, která ležela na stole. Viděl ji večer číst Lily. Pohlédl na desky a musel se usmát. Ona si četla pohádky. Otevřel knihu na jeho nejoblíbenějším příběhu. Čarodějovo chlupaté srdce mu maminka četla již od mala. Pravda, bylo to trochu morbidní, ale Salazar měl tuhle bajku rád. 

Jako malý si vždycky představoval, jak čarodějovo srdce divočí. Při té vzpomínce se pousmál. Úsměv mu však povadl, když si vzpomněl na svou malou sestřičku Lissu. Letos nastoupila do Bradavic a chodila do Zmijozelu stejně jako on. Ona však nebyla jako Salazar. Vždycky byla milá a hodná, ale Bradavice ji změnily. Stala se z ní jen další slizká Zmijozelačka. Posmívala se dětem, jejichž rodiče nekouzlili, měla povýšené řeči a Salazara úplně vymazala ze svého života.