Basstardi ✔ {HPFF}

32. KAPITOLA - Princezny

Bylo krásné letní odpoledne. Svítilo slunce a v korunách stromů zpívali ptáci. Náhle však vzduch prořízla hlasitá rána a na nádvoří přepychové vily v severní Anglii se objevily dvě postavy. Chvíli jen zírali kolem sebe. Aby také ne. Sice věděli, že mají čekat něco velkého, ale takové sídlo je nenapadlo. Tyčila se před nimi majestátní bíle natřená vila. Měla tolik oken, že se ani nedaly spočítat a vedla k ní štěrková cesta, na které stálo jedno moderní auto. Dovnitř vedly ohromné mahagonové dveře. Co dveře, spíš brána. V zahradách cinkala voda z fontán, v sadu se červenala jablka na jabloních a pod pergolou stál velký gril. Jeden z příchozích obdivně pískl a ten druhý do něj jemně dloubl loktem. Nebo bych spíš měla říct, dloubla? Na nádvoří totiž stál Sirius Black se svojí přítelkyní Rowenou Reewovou. A pak se to všechno semlelo až moc rychle. Z velkých mahagonových dveří vyběhl ohromný novofundlandský pes a srazil oba dva k zemi.

„Ale no tak! Siri! Nech je!" zavolal někdo zpoza dveří a vyběhl ven. Pes se poslušně vrátil ke svému pánovi.

„Sale!" vykřikla Rowena a běžela ho obejmout.

„Vážně se ten pes jmenuje jako já?" zeptal se nevěřícně Sirius.

„Jo, kámo, Hel nedala jinak. Ale je tu rozdíl. Tobě se říká Tichošlápek. Jí bychom mohli říkat Hlučnošlapka," uchechtl se Salazar.

„To je fenka?" zeptala se Rowena a podrbala Siri za ušima.

„Jak já můžu být holka?" vyhrkl Sirius.

„To nejsi ty," uchechtla se drobná blondýnka, která se objevila ve dveřích.

„Helly!" vykřikl nadšeně Sirius a běžel svou kamarádku obejmout.

„Páni. Neviděli jsme se měsíc a už je to, jako by to byl rok," zasmál se Salazar.

„Máte to tady pěkný. Řekl bych Hel, že si umíš vybrat," zasmál se Sirius. „Líp bys nepořídila ani u Malfoyovejch." Helga pobaveně zakroutila hlavou.

„Kde jsou ostatní?" zeptala se Rowena.

„Jste tu první. Nikdo jiný tu není," odpověděl Sal.

„Tím líp. Zbyde pro mě víc pití!" ušklíbl se a vydal se i se dvěma velkými kufry vstříc paláci.

O hodinu později již u Salazara a Helgy doma byla celá parta. Teď seděli v obýváku a rozebírali, jak to udělají se zařizováním.

„Holky, vemte si zatím výzdobu. My s klukama zařídíme pití a nanosíme ven stoly, židle a tak dále, jo?" navrhl James.

„A co jídlo?" zeptala se Lily. Salazar na ní hodil pohled, který jasně říkal: To jako vážně?

„Máme skřítky," ujasnila to Helga.

„Páni. Tady si někdo žije jako v pohádce," zasmál se Sirius.

„Zítra by měli dorazit ostatní hosté. Musíme všechno naplánovat," skočil jim do rozhovoru Remus.

„Já navrhuju, aby James se Siriusem a Salem nanosili ty stoly, Peter s Remusem rozvěsí ty girlandy a já, Lily a Helga se postaráme o kytky a výzdobu na stoly. Pokoje jsou připravený?" zeptala se Rowena.

„Jo. Skřítci je připravili už včera," odpověděl Salazar.

„Tak na co čekáme? Jdeme na to!" vyskočil Peter a vydal se na nádvoří, kde byly vyskládané krabice plné girland.

Odpoledne uteklo rychle. Když všichni unavení a ztrhaní z namáhavé práce odpadli do křesílek pod pergolou, už se začínalo stmívat.

„Kde že se bude konat obřad?" zeptala se Lily a podívala se na Helgu.