„Máte asi tak deset minut. Víc ne," pronesla madam Pomfreyová a zmizela za dveřmi své kanceláře
„Godricu!" vykřikla Helga, doběhla k jeho posteli a klekla si.
„Ahoj," vydechl a vzal jí za ruku. Rowena se posadila na druhou stranu postele a také ho vzala za ruku.
„Děkuju, že tu jste," usmál se znovu. Kdyby mu z tváře zmizely jizvy, které mu způsobilo Snapeovo kouzlo, vypadal by jako obvykle. Veselý a šťastný.
„To nestojí za řeč," mávl rukou Remus.
„Vypadáš, jako Removo dvojče," zasmál se Petr.
„Jo, jenomže já si neubližuju sám. Remus je masochista," zakřenil se znovu Godric. Nebyl to však jeho obvyklý smích, který rozzářil celou místnost; byl zastřený a jakoby neživý.
„A mimochodem, neřekl bych, že vypadáte o moc líp, než já," zasmál se a přejel je pohledem.
„Kvůli tobě jsme celej večer seděli na chodbě, takže si nestěžuj," uchechtl se Sirius.
„Už mlčím." Zvedl ruce nad hlavu v obranném gestu a vzápětí zaúpěl.
„Bolí to hodně?" zeptal se Salazar a sedl si na postel.
„Ne, to já si tu skučím jen tak pro legraci," odsekl ironicky Godric.
„A jak dlouho tu vlastně budeš?" začala vyzvídat Lily a usmála se.
„Ještě asi osm minut," pousmál se Godric.
„Co? Takhle tě ale madam Pomfreyová nepustí! A i když to bude znít divně, tak tě z ošetřovny neuneseme," zavrtěl hlavou James.
„Tak jsem to nemyslel."
„Počkat, to nemyslíš vážně! Že si jenom děláš srandu?" vyhrkla Helga a z koutku oka jí ukápla slza.
„Vždyť madam Pomreyová -" začala Rowena, ale Godric jí přerušil.
„Říkala, že máme maximálně deset minut."
„Ne! To nejde! Ty nemůžeš..." vydechl Salazar .
„Bohužel můžu."
„Ale co my? Bez tebe už nebude mít cenu držet tuhle partu!" rozkřikla se Helga a rozmáchla rukama.
„Tak to ne! V žádném případě se vy tři nerozdělíte. A ani vy ne!" ukázal na Poberty a Lily, „Budete držet všichni pohromadě. Je to moje poslední přání," pronesl rozhodně Godric.
„Nemám moc času..." vydechl.
„Sale, napiš to rodičům a postarej se, aby to zvládli," pohlédl na svého nejlepšího kamaráda. „Taky si nech všechny moje věci, co mám na famfrpál. I tu zlatonku, co jsem chytil v prvním ročníku, když jsem s tebou trénoval." Salazar mu zmáčkl rameno a poté přikývl. Nebyl schopen jediného slova.
„Hel, tobě nechám Erin. Poslední dobou jsem ji zanedbával, a vím, že ty se o ni postaráš líp, než kdokoliv jiný. Vysvětli jí prosím, že už se nevrátím. Je chytrá, pochopí to." Přikývla i Helga a políbila Godrica na tvář.
„Neboj, postarám se o ni," dostala ze sebe a nechala téct slzy proudem.
„Reew, tobě vděčím za těch pár dobrých známek, co mám, a proto ti nechám celou mojí knihovnu. V mém pokoji doma je knih asi tisíc a jen na ně padá prach. Doufám, že si mezi nimi alespoň nějakou vybereš a dozvíš se něco, co ještě nevíš, i když ty víš skoro všechno, takže bude těžké najít něco nového."
ČTEŠ
Basstardi ✔ {HPFF}
FanfictionSnad každý, kterému v žilách koluje alespoň kapka kouzelnické krve ví, že Bradavickou školu čar a kouzel založili čtyři největší čarodějové a čarodějky té doby: Godric Nebelvír, Salazar Zmijozel, Rowena z Havraspáru a Helga z Mrzimoru. Než však zem...