One Direction Bromances One Shots (cz)│SLOW UPDATE│

Let 1513 I. část │LARRY│

Měla to být úžasná dovolená. Louis měl  se svými kamarády strávit týden ve Španělsku, chytit bronz, poznat exotiku. Místo toho ztroskotal na opuštěném ostrově, kde je jediným obyvatelem dlouhovlasý debil.

Louis vystoupil z taxíku, poděkoval a zavřel dveře.

Otočil se hlavou k letišti a sám pro sebe se usmál. Už to byly měsíce bez volna, tu dovolenou si zasloužil.

Prošel všemi nezbytnými procedurami jako je prohlídka a podobně, koupil si cappucino a vaječný sendvič a sedl si na jedno z volných míst.

Vytáhl si knížku a začetl se. Byl by možná i zmeškal svůj let, kdyby se neozvalo "Všichni cestující letu 1513 se prosím dostaví k letadlu!"

To bylo sice hezké, jenže Louis se nepodíval, jak dlouho mu bude trvat cesta k letadlu, takže je jenom jeho chyba, když zaječel nad nápisem "15 minut" a běžel jako o život.

Nakonec to letadlo díkybohu stihnul, těsně poté, co zaznělo "Let 1513, poslední varování!".

Postavil se do řady, rukama se opřel o kolena a vydýchával se. Byl si jistý, že právě pokořil rekord.

"Chcete si to odložit, pane?" zeptala se ho letuška a ukázala na jeho kufr. 

Byl bílý, s jeho iniciály ve zlaté barvě.

"Ne děkuji, vezmu si ho s sebou." Louis byl možná divný, ale měl šílený strach z toho, že by se mu kufr někde ztratil. To se bude radši tlačit na svém už tak malém místě s kufrem, díky.

Louis si sedl, připásal se a podíval se z okýnka.

Ať už to má za sebou.

********

2 hodiny po vzlétnutí to začalo. Nejprve se letadlo mírně třáslo. Už to vystrašilo některé pasažéry, ale letušky je uklidnily s tím, že jsou to jen "mírné turbulence pane, ne neumřete tady, prosím uklidněte se!"

Jenže pak už to ani letuškám nepřišlo jako mírné turbulence.

Letadlo se tak otřásalo, že to s nimi házelo ze strany na stranu. V jednu chvíli byl Louis nacpaný na sklo okna, v druhou měl nos v břiše chlapa, který seděl vedle něj.

Venku byla černočerná tma.

Poté všem přikázali připoutat se.

Všichni uposlechli a několik dlouhých minut se zdálo, že to piloti zvládli, ale pak s sebou letadlo obvzlášť silně škublo.

Ze zadu se ozývaly výkřiky strachu a bezmoci, když se letadlo naklonilo na stranu a začalo padat dolů.

Louis objal svůj kufr a pevně zavřel oči, snažíc se vyblokovat jakýkoliv zvuk.

Jeho oči hledaly ve tmě, zatímco se postupně smiřoval s tím, že nejspíše zemře.

Letadlo se srazilo s vodou a Louis na chvíli vytuhnul, když náraz způsobil, že se silně praštil do hlavy.

Když se probudil, byl obklopený vodou. Otočil se a uviděl vrak letadla a díru v jeho boku, ze které ho pravděpodobně voda vynesla ven. 

Ostatní už takové štěstí neměli. Louis nikde nikoho neviděl.

Byl na širém oceánu, vrchní částí těla položený na svém kufru.

Špatně se mu dýchalo, a poslední jeho myšlenka před tím, než omdlel zněla nějak takhle. "Doufám, že moje tělo najdou ještě hezké, než se rozpadne."