Harry syn Severuse

čtvrtá kapitola- pomoc

  Jak Harry zaslechl hlas vedle sebe, lekl se tak, až vyskočil. Ale ten hlas poznal, okamžitě.
,,Pane profesore?" Albus Brumbál na něj starostlivě koukal zpoza jeho půlměsícových brýlí.
,,Harry, jak se cítíš?" Harry se na něj podíval a jenom přikývl a sedl si zpět na postel. Brumbál na něj chvíli jen tak koukal, ale nakonec vytáhl hůlku a vyčaroval si křeslo, které se objevilo naproti Harrymu, pohodlně se do něj usadil a opět starostlivě koukl na Harryho. Chvíli bylo ticho, ani jeden z nich nepromluvil, ale nakonec se prvního slova ujal právě Harry.
,,Pane profesore, vy jste to věděl?" řekl a podíval se na svého profesora, měl tolik smutku v očích, až se Brumbálovi sevřelo srdce.
,,Ne Harry, nevěděl jsem to. Až do dneška, než jsem si přečetl ten dopis." Harry měl v hlavě pořád zmatek.
,,Pane profesore, myslíte, že je to skutečně pravda?" Brumbál se pousmál, věděl, že pro Harryho nebude lehké tohle přijmout. Celou dobu jeho studií věděl, jak se Harry a Snape nenávidí a najednou zjistí, že je to otec se synem.
,,Harry, skutečně si myslím, že je to pravda. Tvoje matka by si nikdy nic takového nevymyslela."
,Já si to myslel, ale pochopte, není lehké tohle strávit. A co vám vlastně máma napsala?" Brumbál vytáhl dopis z kapsy a Harrymu ho přečetl. Psala ve smyslu to samé, co napsala Harrymu, že Severus Snape je otec Harryho, že o tom neví a také to o té věštbě. Ale navíc připsala jeden odstavec. ,Pane profesore, nevím co si o mě teď můj syn myslí, ale prosím přesvědčte ho, že jsem ho milovala a nikdy jsem mu nechtěla ublížit. Ale vy dobře víte, že ta věštba je pravá, už jen podle toho, že já a James jsme nejspíše mrtví. Jestli Harry porazí Voldemorta, tak jedině s pomocí svého otce a to vy myslím pochopíte. Severus má své styky a pokud půjde o jeho syna, jistě mu pomůže. Prosím, najděte nějaký způsob, jak to Severusovi sdělit bez toho, aby nenáviděl mě či svého syna. Děkuji. Lily Potterová.'

Brumbál opět dopis složil a zahleděl se na Harryho.
,,Harry, je to jistě pro tebe nevýslovně těžké, ale tvá matka tu píše pravdu. Severus Snape je jediný, kdo ti může pomoci a ne jenom díky tomu, že je to tvůj otec. Je to bývalý smrtijed, je to náš špeh. Může ti pomoci více jak já. Ale jediné, co teď bude naše starost, je jak mu říci, že jsi jeho syn." Harry svého profesora poslouchal, ale v hlavě měl takový zmatek. 18 let žil s tím, že je Harry James Potter, jenže to teď vlastně taky není. ,Jaké je teď vlastně jeho jméno?' Ale ať si říká každý co chce, své jméno si nezmění, i kdyby ho nakonec Snape chtěl prohlásit za svého syna, jméno si nezmění, prostě vždy bude synem Lily a Jamese Potterových.
,,Pane profesore, nevím jestli chci, aby Snape věděl, že jsem jeho syn. Možná si myslíte opak, jenže on mě vždy nesnášel a jak si myslíte, že zareaguje, až se dozví, že má syna, tedy pokud to už dávno neví a právě proto mě nenávidí."
,,Harry, tohle si opravdu myslíš? Myslíš, že to Severus celou dobu ví a proto se k tobě tak chová?" Harry neodpověděl, už ani nevěděl co si má vlastně myslet. Doufal, že až bude plnoletý bude mít život daleko jednodušší, odstěhuje se od Dursleyových a bude v pohodě, jenže teď se mu život obrátil naruby. Jak se s tímhle vyrovnat?
,,Harry věř, že Severus by tohle nikdy neudělal, nikdy by se takhle k tobě nechoval, kdyby věděl pravdu. Celá ta jeho nenávist pramení s toho, že si myslí, že jsi synem Jamese. Pochop, kdysi Severus Lily miloval, ale ona si nakonec vzala Jamese." Harry ho poslouchal, ale nemohl to takhle nechat, teď jeho máma vypadala jako ta špatná a tak to přeci nikdy nebylo.
,,Pane profesore, v tomhle se mýlíte. Mamka mi napsala, že Snapa milovala, ale on ji ne. A když zjistila, že je těhotná táta se nabídl, že si ji vezme. Prý ho měla vždy ráda, ale ne tak jako Snapa." Nebyl schopen mu říkal táto. Ani takhle mezi ním a Brumbálem, pro něho je a bude otec James Potter.
,,Harry, o tomhle tématu ani jeden z nás nic moc neví. Je jediná osoba, která by nám mohla říci celou pravdu s první ruky, ale bude těžké ji najít."

Harry najednou zpozorněl, kdo další o tomhle může něco vědět, třeba se nakonec zjistí, že je to jenom nějaký hloupý vtip a bude zase vše tak, jak má být.
,,Kdo je ta osoba, pane profesore?"
,,Tvoje kmotra." No jasně!
,,Annie," že ho to nenapadlo dříve. ,Ona přeci znala jeho rodiče, ona musí vědět celou pravdu.'
,,Ty víš o Annie, Harry?"
,,Ano, Sirius mi o ní vyprávěl. Prý brzy po mém narození dostala zprávu z domova a už o ní nikdo nevěděl."
,,To je pravda, proto bude těžké ji najít, ale slibuji, že pro to udělám, co budu moci. Nabídl jsem ti pomoc, slíbil jsem pomoc tvé matce a teď to dodržím." Harry se na něj vděčně podíval. Věděl, že Brumbál svůj slib dodrží, třeba to nakonec nebude pro něj tak těžké, jak si myslel.
,,Takže Harry, spojím se co nejdříve s Annie, budu ti pravidelně podávat informace, když něco zjistím, slibuji. Jenom bych tě chtěl o něco poprosit, neříkej nikomu, co jsi právě zjistil, víš, nevím jak by na tohle reagoval kterýkoli z Weaslyových nebo slečna Grangerová. Nechceš nejdříve zjistit všechny podrobnosti?" musel souhlasit, i když se mu nechtělo tohle tajit před Ronem a Hermionou, ale Brumbál měl pravdu, bude lepší si to nechat pro sebe dokud nezjistí celou pravdu.,,Souhlasím profesore, nechám si to zatím pro sebe, ale najděte co nejdříve Annie, ano?"
,,Jistě," řekl a usmál se na Harryho, byl rád, že to nenese tak hrozně, jak si zpočátku myslel. Nejspíše Harry opravdu celou dobu uvažuje o tom, že je to jenom nějaký vtip. Ale Brumbál o tom pochyboval, cítil, že je to pravda.
,,Pane profesore, mohl bych se na něco zeptat, když už jste tady?"
,,Jistě Harry, o co jde?"
,,Možná víte, že mám zbytek prázdnin strávit u Rona, myslíte, že bych tam mohl jet už teď? Nebo musím čekat do půlnoci než pro mě přijedou?" Brumbál na Harryho chvíli koukal, ale nakonec se rozhodl, tušil, že v dané situaci pro něj bude jednoduší, když nebude sám.
,,Víš co Harry, chtěl jsem, abys tu zůstal dokud nebudeš plnoletý, aby tě ochránilo kouzlo rodinné krve. Ale myslím, že těch pár hodin už na tom zase moc nezmění. Jak jsi daleko s balením? Přemístím tě do Doupěte a pak se vrátím do školy a pustím se do hledání tvé kmotry, souhlasíš?" ,,Jestli souhlasím, to je nejlepší dárek jaký jste mi mohl dát. Mám už sbaleno, můžu hned vyrazit." Brumbál se musel zasmát, viděl jak se Harry těší až odsud vypadne.
,,Takže Harry, napiš strýci a tetě nějaký vzkaz, že jsi odešel a můžeme vyrazit."

Harry na nic nečekal, přešel ke stolu, vzal kus papíru, na který napsal, že odchází dřív a už se nevrátí. To bylo vše, neměl potřebu se nějak rozpovídávat, věděl, že se jim nebude stýskat. Lístek s jeho vzkazem odnesl do kuchyně a připnul na ledničku, věděl, že tam se podívají nejdříve. Když se vrátil zpátky do pokoje, Brumbál už byl nachystaný, křeslo opět odčarované. Harry si stoupl k Brumbálovi, který zatím stál vedle jeho kufru a klece, ve které ještě před chvíli byla Hedvika.
,,Tvou sovu jsem poslal do Doupěte. Teď se mě chytni za ruku a mysli na Doupě." Ozvalo se hlasité PRASK a v pokoji nebylo ani živáčka.