Harry syn Severuse

jedenáctá kapitola-kmotra

Harry nevěděl kam jít, do společenské místnosti se mu nechtělo. Najednou ho něco napadlo. Rychle změnil směr a rozběhl se ke kabinetu Annie. Rychle zaklepal a počkal dokud neslyšel její hlas, kterým oznamovala, že může vejít.
,,Harry?" zeptala se, sotva ho viděla ve dveřích. Harry to potřeboval všechno ze sebe rychle dostat, a tak když za sebou zavřel dveře, spustil. Řekl jí vše, co před pár minuty řekl Severusovi.
"Anni, prostě to nevydržím. To jak se ke mně chová, ví že jsem jeho syn, ale chová se jako když jsem byl hnusný spratek, syn Jamese Pottera. Jenže to nejsem, teď už ne," řekl a smutně se na ni podíval.
,,Harry,co vlastně chceš?" zeptala se a pohled mu opětovala.
,,Tak tohle je to, co nevím. Nesnesu když jsem s ním, ale už vůbec nesnesu, když mě ignoruje. Je těžké ho brát za otce, ale ještě těžší je vidět, že mě jako syna nechce," řekl a zhroutil se na křeslo před jejím pracovním stolem.
,,Víš Harry, kdysi jsem se cítila podobně. Teď ti něco svěřím, ale slib mi, že to nikomu neřekneš, ani kamarádům, ano?" Harry jenom přikývl na znamení, že souhlasí.
,,Víš jak jsem ti říkala, že jsem vyrůstala sama bez otce a to jak jsem ho poprvé potkala až tady na škole?" Harry opět přikývl, tenkrát mu tohle větou vyrazila dech.
,,Takže, když jsem tenkrát nastoupila, věděla jsem, že tu otec pracuje, ale nevěděla jsem, jak se k němu chovat. Celý svůj život jsem ho neznala a najednou měl vstoupit do mého života. Ale on byl skvělý, dal mi čas se s tím vypořádat, zvyknout si na něj. Se vším mi tenkrát pomáhal. Teď to pro tebe bude trošku šok, když ti řeknu, že můj otec je Albus Brumbál," řekla a čekala na jeho reakci. Vůbec se nespletla, Harry byl skutečně v šoku.
,,Takže profesor Brumbál je tvůj otec?"
,,Ano Harry, je. Vím, že je mezi ním a Severusem rozdíl, ale věř, že jsem se tenkrát cítila jako ty. Nevěděla jsem jak se k němu chovat, ale jak jsem řekla, on mi dopřál čas se vzpamatovat a právě teď se lišíme. Ty ten čas nemáš, Harry a v tom je ten problém. Voldemort brzy zaútočí a ty potřebuješ jeho pomoc. Musíte si to všechno vyříkat. Nemusíte se hned chovat jako otec se synem," řekla a když říkala poslední větu zpozorovala, že nejsou v místnosti sami, ale Harrymu nic neřekla.
,,Jde o to Harry, že se nejdříve musíte sblížit, důvěřovat si. Pojem otec a syn obnáší hodně. Na tohle budete mít času dost. Teď je důležité, abyste se navzájem respektovali a dokázali si pomoct. Harry, pokud ti Sev nepomůže, promiň, že to řeknu takhle na plno, ale nemáš šanci nad Voldemortem vyhrát," řekla a upřeně se podívala na Harryho.
,,Vím, že máš pravdu Annie. Ale není to tak jednoduché. Je to Snape, nikdy jsem s ním nevycházel a teď mu mám důvěřovat?"
,,To jsem opravdu tak špatný?" ozvalo se za ním. Harry leknutím nadskočil, ale Annie se jen pohodlně uvelebila v křesle.
,,Ahoj Seve," řekla a usmála se. Vypadá to přirozeně, když je v mém kabinetě, řekla si.
,,Profesore, co tu děláte?" zeptal se Harry a upřeně na svého otce koukal.
"No napadlo mě, že by mi Annie mohla pomoc. A už myslím pomohla, ani jsem s ní nemusel mluvit," řekl a pohled svého syna opětoval.
"Víš, dosti mě mrzelo to, co jsi mi řekl. Bude to znít divně, ale tvoji matku jsem hluboce miloval. Nikdy jsem nevěděl, že se mnou čeká dítě, nenechal bych ji, aby se mi vzdálila. Jenže mi to neřekla, nevím, zda jí budu moci odpustit," řekl a podíval se z Harryho na Annie. Ta mu pohled opětovala. Když takhle mluvil o Lily, cítila náznak žárlivosti, ale proč? ptala se sama sebe. Harry nevěděl co má dělat, cítil se divně.
"Poslyš Harry, Annie má pravdu. Na to, abychom se chovali jako otec se synem je opravdu brzy, to jistě uznáváš i ty. Já sám jsem si ani nezvykl na myšlenku, že mám syna. Ale taky mi dáš za pravdu, když řeknu, že se musíme stýkat. Ne jenom kvůli tomu, že jsem tvůj profesor a ty bys měl chodit na moje hodiny," řekl a chtěl tím Harrymu naznačit, že už jeho nepřítomnost dále trpět nebude.
"Ale navíc tě musím naučit tu nitrobranu a lektvar. Musíme se navzájem poznat, vždyť o sobě nic nevíme," řekl a podíval se Harrymu upřeně do očí. Ten byl trochu v šoku, když zjistil, že může být Severus také milý. Podíval se na něho a přikývl. Severus se usmál, to byl jeho první úsměv věnovaný Harrymu a Severus si byl jistý, že ne poslední. Když se podíval na Annie, zjistil, že na ně s dojetím hledí. ,Měla v očích slzy?' ptal se sám sebe. Vypadala úžasně za tím stolem, dřív když jí znával, byla to jenom taková šedá myška, nejspíše by si jí ani nevšiml, kdyby nebyla kamarádka Lily. Ale teď když na ni tak koukal, úplně rozkvetla. Na co to myslím, napomenul sám sebe. Znovu se podíval na Harryho.
"No,myslí, že dnešní hodinu už odpískáme. Sejdeme se příští týden ve stejnou dobu, souhlasíš?" zeptal se a čekal na odpověď.
"Ano," řekl Harry a podíval se otci do očí.
"Ještě jedna věc, jak vám mám říkat? V mém kabinetě jsem zaslechl vaše myšlenky, že nesnesete, když vás oslovuji Potter, upřímě mě to zní taky divně. Co kdybych vám říkal Harry? Vadilo by vám to?" Harry na něho chvíli koukal a přemýšlel, zda se nespletl.
"Ne nevadilo profesore," řekl a podíval se na Annie, která z nich nespustila oči.
"A toho profesora si nechte, pokud nebudeme na hodině, říkejte mi třeba Severusi, bude to mnohem lepší jak profesore," řekl a čekal na Harryho reakci. Ten jenom přikývl neschopen slova.