Harry syn Severuse

šestá kapitola- nová profesorka

Harry procházel bradavickou vstupní branou.,Konečně doma,' řekl si v duchu a usmál se. Všichni žáci vyšších ročníků se vydali do jídelny, kde si všichni zasedli ke stolům podle koleje. Harry, Ron a Hermiona zamířili ke stolu úplně v pravo, stolu Nebelvíru.
Sotva se usadili, Harry pohledem sklouzl k profesorskému stolu. Brumbál seděl jako vždy v čele. Zrovna si povídal s profesorkou Prýtovou, která učila bylinkářství. Harry se podíval po stole dál. Byl tam, seděl ke konci stolu a tvářil se stejně, pořád se mračil.
,Jak můžu být, pro boha, jeho syn?' ptal se sám sebe.,Jak?' Harry se znovu otočil na Brumbála, ten se tentokrát nebavil s kolegyní, ale koukal na něj. Díval se mu přímo do očí. Harry mu pohled oplatil, nevěděl přesně, co Brumbál chce, ale věděl jistě, že se to brzy dozví.
Brumbál nespouštěl oči z Harryho, najednou se podíval na ženu, která seděla po jeho pravici a potom se podíval zpět na Harryho. Harry se podíval na ženu, na kterou před tím Brumbál, nikdy ji neviděl, ale byl si jistý, že Brumbál chtěl něco, co se týkalo jí. Harry se na ni pořád koukal, zatímco bylo zařazování prvňáků nespouštěl Harry oči z té neznámé a Brumbála. Harry ani nestihl zaregistrovat, kdy zařazování skončilo, když najednou Brumbál vstal.
,,Milí žáci, vítám zde nové tváře, ale i tváře, které již známe. Tento školní rok máme novou profesorku. Bude vyučovat obranu proti černé magii, prosím přivítejte profesorku Moreyovou." Neznámá, teď už profesorka Moreyová, vstala a mírně se žákům uklonila. Harry se na ni pořád díval, ale stále nevěděl zda ji zná nebo by alespoň měl. Brumbál domluvil a před žáky se objevilo jídlo. Jako vždy se stoly až prohýbaly. Harry se pustil do jídla, přestože neměl hlad, znovu se podíval na neznámou a na Snapa. Sakra, zaklel v duchu. Tohle už nevydržím. Když všichni dojedli, znovu povstal Brumbál.
,,Prefekti vás nyní odvedou do vašich kolejí. Od zítřka začne vyučování. Přeji vám všem, ať se vám v tomto školním roce daří," řekl a najednou se všichni jako na povel zvedli a začali vycházet ven. Harry taky vstal, ale opět se podíval k profesorskému stolu. Brumbál stále stál a koukal na Harryho, potom se podíval na dveře, kterými vždy profesoři odchází a zpět na Harryho. Ten pochopil, přikývl.
,,Rone, Hermi, Brumbál chce se mnou mluvit, sejdeme se ve společenské místnosti," řekl rychle a zamířil za profesorem, který již za těmi dveřmi zmizel. ,Snad jsem ho pochopil dobře,' modlil se v duchu Harry. Když prošel dveřmi, uviděl, že pochopil. Brumbál na něho čekal hned za dveřmi.
,,Harry, půjdeme do pracovny ať máme klid." Harry přikývl a vydal se za Brumbálem. Když došli k chrliči, za kterým se schovávala Brumbálova pracovna pronesl Brumbál
"Lékořicové bonbony." Harry se usmál, vždy to heslo byl nějaký pamlsek, který měl Brumbál nejraději. Když se před nimi objevily schody, vyšli oba nahoru. Brumbál otevřel dveře do pracovny a pustil Harryho dovnitř, potom je zase zavřel. V pracovně už někdo čekal, byla to ta profesorka Moreyová.
,,Dobrý den, paní profesorko," řekl Harry, ale nějak nechápavě se podíval na Brumbála, který přešel za svůj stůl a sedl si do svého křesla.
,,Tak Harry, abych ti to vysvětlil. Tady profesorka Moryerová je křestním jménem Annie, jméno které jistě znáš." Harry se podíval na profesorku.
,,Annie?" řekl, ani ho nenapadlo, že by to bylo nevhodné říkat takhle své profesorce. Harry se opět otočil na Brumbála.
,,Pane profesore, takže jste ji našel, říkal jste, že mi dáte hned vědět." Obvinil ho Harry.
,,Já vím, ale Annie mi napsala chvíli před začátkem školy a tak jsem myslel, že už to nemá cenu, že to těch pár dní už počká. Omlouvám se."
,,Nemáte se za co omlouvat profesore," tentokrát to byla Annie, kdo promluvil ,,To já bych se měla omluvit. Harry, vím, že se na mě nejspíše zlobíš, po smrti tvých rodičů, Síria, nebyla jsem tady. Omlouvám se." Řekla a čekala na Harryho reakci.
,,To je v pořádku," řekl, ale sám si tím nebyl jistý. Najednou tu měl svoji kmotru a i otce.
,,Annie, teda pokud ti tak smím říkat," zeptal se.
,,Jistě, že můžeš," řekla a mile se na něj usmála.
,,Děkuji, určitě ti profesor Brumbál řekl o tom dopise. Potřebuji vědět zda je to pravda, je skutečně můj otec?" Annie se na něj podívala,viděla mu v očích, co chce slyšet, ale nemohla, nemohla mu lhát. Musí vědět pravdu, Lily by to tak chtěla.
,,Ano Harry, Severus je skutečně tvůj otec. Musíme najít způsob, jak mu to říci a to co nejdříve." Harry najednou zpozorněl.
,,Jak co nejdříve?"
,,Harry, podle věštby ti musí pomoci v boji, jenže nevíš vše. Severus je velice paličatý, musíme mu to říci, aby se s tím mohl vyrovnat a pomoci ti. Harry, už nemáme moc času, nejspíše to nevíš, vlastně to neví nikdo, ale zjistila jsem, že k tomu boji dojde už tento rok." Když to řekla dokonce i Brumbál zpozorněl, v křesle, ve kterém seděl se napřímil za zahleděl se na Annie.
,,Jak to myslíš, tento rok?" zeptal se.
,,Víte profesore, zdědila jsem po rodičích jisté jasnovidecké schopnosti. Poslední dobou jsem se snažila zajistit, kdy k boji dojde a neustále mi vycházelo, že brzy, tento rok."