Harry syn Severuse

pátá kapitola- reakce

  ,,Harry?" jakmile se Harry objevil v obývacím pokoji u Weaslyových, uviděl před sebou svoji nejlepší kamarádku.
,,Ahoj Hermiono," řekl a usmál se i když mu v tuto chvíli moc do smíchu nebylo.
,,Harry, co tu děláš?" zeptala se Hermiona, ale najednou si uvědomila, že Harry se tu neobjevil sám. Rychle vyskočila z pohovky, na které si četla jednu z učebnic, kterou bude v tomto ročníku potřebovat.
,,Pane profesore, co tu děláte?"
,,Slečno Grangerová, rád vás vidím. Tak Harry užij si prázdniny," řekl a mrkl na Harryho. Harry přikývl, že rozumí a už se nemohl dočkat, až mu Brumbál napíše, že našel Annie.
,,Uvidíme se ve škole," řekl a dřív než mohl kdokoli zareagovat, už byl pryč.
,,Harry, jak to, že jsi už tady a ještě k tomu tě sem dopravil Brumbál?"
,,Hermiono, Brumbál byl náhodou u mě, když mi donesl dopis od mámy. A pak mě přemístil sem."
,,Harry, dopis od mámy?" Harry se na ni podíval, jak rád by jí řekl vše, co v něm psala. ,Ale jak by reagovala? Vždyť on sám se nemůže smířit s tím, že Snape je jeho otec.'
,,Psala jenom, že je ráda, že jsem se dožil plnoletosti a že mě má ráda." Řekl a v hlase mu byla slyšet bolest. Hermiona k němu došla a objala ho.
,,Harry?" uslyšel za sebou. Když se od něj Hermiona odpoutala, viděl svého kamaráda Rona. ,,Harry, co tu děláš?"
,,Rone, rád tě vidím," řekl a objal kamaráda. Ani mu neodpověděl na jeho otázku. Místo toho se do toho vložila Hermiona.
,,Harryho sem přemístil Brumbál, Harry mu psal, jestli by nemohl odjet už teď, a tak ho sem Brumbál přemístil," řekla a podívala se na Harryho. Ten jí úsměvem poděkoval. Věděla, že pro Harryho bylo těžké mluvit o tom dopise, a tak Ronovi podala trochu odlišnou verzi, aby uchránila Harryho před jeho otázkami. I když byl Ron skvělý kamarád, někdy nedokázal zastavit svoji zvědavost a toho chtěla Hermiona právě v tuto chvíli Harryho ušetřit. Harry se na ně podíval a najednou si byl jistý jedinou věci. Musí jim to říci. Nemůže to před nimi tajit, navíc bude potřebovat jejich pomoc, aby se s tím vyrovnal. Řekne jim to a ještě dnes. Byl si tím najednou tak jistý.
,,Rone, Hermiono, musím s vámi mluvit, ale necháme to až na večer. Nemůžu mluvit teď, nesmí to nikdo slyšet, takže zatím ani slovo a sejdeme se pak v pokoji." Oba na něj chvíli koukali, ale nakonec přikývli. Bylo na nich vidět, že by chtěli slyšet daleko víc a to hned, ale zřejmě pochopili, že by z Harryho stejně nic nedostali.
,,Hermiono, zvládla bys potom pokoj zabezpečit? Je opravdu důležité, aby nás nikdo neslyšel, nechci aby to někdo věděl dokud nebude čas." Řekl a koukal na Hermionu.
,,Jistě, to nebude problém," řekla a dál se o tom nebavili, protože se najednou v hale objevili i zbylí Weaslyovi. Nikdo moc nechápal, co tam vlastně Harry dělá, ale když řekl, že mu Brumbál dovolil se k nim vydat už teď a navíc ho k nim sám přemístil, bylo vše v pořádku. Po celý den bylo co dělat, hráli famfrpál, potom pomáhali paní Weaslyové na zahradě zasadit pár stromů a ani se nenadáli a už byl večer. Harrymu připadalo, že to neskutečně uteklo. ,No jo, když se člověk baví,' řekl si pro sebe, když zrovna večeřeli. Hermiona s Ronem už byli netrpěliví, co jim vlastně chce Harry říct. Rychle do sebe naházeli večeři a vydali se všichni do pokoje Harryho a Rona. Sotva za sebou zavřeli dveře Hermiona vytáhla hůlku a provedla nezbytná kouzla, aby nikdo nezaslechl, co si budou říkat.
,,Tak a je to," řekla a přisedla si k Ronovi na postel.
,,Tak už mluv." Harry si najednou už nebyl tak jistý. Jak na to zareaguje Brumbál, až to zjistí? Ale musel jim to říci, už to nakousl a navíc si o tom potřeboval promluvit.
,,Chci vás nejdříve poprosit, abyste nikomu neřekli ani slovo z toho, co se dozvíte." Oba přikývli a netrpělivě čekali, co je tak strašně tajemného.
,,Dnes mi přišel dopis od Brumbála, posílal mi dopis, který u něj schovala máma. Měl mi ho předat v den mých narozenin a tak i udělal." Řekl a vytáhl dopis z kapsy.
,,Asi bude nejednodušší, když si to přečtete sami, já bych to asi zatím nedokázal vyslovit nahlas," řekl a dopis jim podal. Nejdříve si ho vzala Hermiona, ale Ron jí celou dobu koukal přes rameno. Když ho dočetla podala ho Ronovi a nevěřícně koukala na Harryho. Ale Harry nic neřekl dokud si dopis nepřečetl i Ron. Když skončil, podal dopis zpět Harrymu, který si ho opět strčil do kapsy.
,,Je to pecka co?" řekl a pokusil se o úsměv, ale moc mu to nešlo.
,,Harry, jak jsi reagoval?"
,,Jak asi, nemohl jsem tomu věřit, ale pak se v pokoji objevil Brumbál. Máma mu napsala podobný dopis. Ale navíc připsala, že umřu pokud mi Snape nepomůže, jedině s jeho pomocí zabiji Voldemorta. Ale nejlepší na tom je, že to nejdříve budu muset Snapovi říci." Chvíli bylo ticho. Nikdo nebyl schopen promluvit, každý se s tou zprávou musel nějak vyrovnat. Jako první se probral Ron.
,,Co ti na to vlastně řekl Brumbál?"
,,Řekl, že tuší, že tomu nevěřím, a proto nabídl jedinou možnost, jak se dozvědět pravdu. Pokusí se najít Annie."
,,Annie, myslíš tvojí kmotru?" Harry přikývl ,,Ano, ona jediná znala rodiče a tudíž mi může říci zda je to pravda." Oba jenom přikývli, ani jeden si nedovedl představit jak asi Harrymu je.
,,Mrzí nás to Harry. Tohle si ani jeden z nás nepředstavoval." Harry přikývl.
,Já si to snad přestavoval?' zeptal se sám sebe.
,,Teď asi chápete proč jsem nechtěl, aby nás kdokoli slyšel," řekl a v hlase mu byl znát smutek.

Od toho večera se na toto téma už nebavili. Harry čekal každý den dopis od Brumbála. Ale nic nedostal, nechtěl mu psát, věděl, že kdyby něco objevil určitě by mu hned dal vědět. Ani se nenadál a už byl konec prázdnin, zítra měli odjíždět do Bradavic. Moc se mu tam nechtělo, bude tam Snape, bude se s ním muset sejít. Promluvit si s ním. Ale to bude řešit, až k tomu dojde, nejdřív si bude muset promluvit s Brumbálem. Ten mu pomůže.