Harry syn Severuse

dvanáctá kapitola-Severusův příběh

  Když Harry odešel, Annie se Severusem osaměli. Severus se podíval na Annie a udělal něco co nečekala, sednul si do křesla, ze kterého Harry vstal. Myslela, že odejde, že s ní nebude chtít mluvit.
"Annie,děkuji," řekl a teď už byla Annie opravdu v šoku.
"Za co, Seve?" zeptala se a pohlédla na něho.
"Za pomoc s Harrym. Nemusela jsi to dělat.Ale jsem ti vděčný, popravdě nevěděl jsem si rady."
"Ale to bylo samozřejmé. Jsem přeci jeho kmotra, nesnesla jsem, jak se vy dva míjíte. Alespoň jsem byla nějak užitečná, snad to bylo k něčemu," řekla a podívala se stranou. Nemohla se na něho tak dlouho dívat, byli tu sami a její pocity k němu stále nezmizely.
"Ale i přesto jsem ti vděčný," řekl a vypadal, že neví jak dál.
"Seve, nechtěl by jsi mi říct tvůj příběh?" zeptala se. Chvíli čekala než Severus promluvil.
"Tenkrát, když jsem ještě chodil s Lily, hluboce jsem ji miloval. Byl jsem s ní tak šťastný. Jak jistě víš, nebo jsi si alespoň domyslela, strávili jsme spolu noc. Ale najednou se všechno změnilo. Lily začínala být odtažitá a hradem se začalo proslýchat, že má něco s Jamesem. Nechtěl jsem tomu věřit, ale když jsem jednou šel okolo učebny přemísťování, zaslechl jsem tebe a Lily. Mluvily jste o tom, že se k ní nehodím a že nechápeš, jak dlouho se mnou už je. Najednou jsi nadhodila Jamese a Lily řekla, že on je skvělí, vždy ho měla ráda. Dál jsem už neposlouchal a odešel jsem. Bylo mi hrozně, nevěděl jsem co dělat. Snažil jsem se Lily vyhýbat a nedal jí možnost, aby mi to řekla do očí, to bych nesnesl," najednou se zasekl, když si všiml, že se Annie směje.
"Co je taky k smíchu? Neměl jsem ti to vůbec říkat," řekl a vstal. Annie se nahnula přes stůl a chytila ho za ruku.
"Ne počkej, neurážej se. Já ti to hned vysvětlím, jenom si zase sedni," řekla, ale Severus se nehnul, jenom koukal na její ruku, která stále držela tu její. Annie se ho rychle pustila, jakoby se spálila. Čekala než si Severus znovu sednul a spustila.
"Pamatuji si na ten den o kterým mluvíš, je to ironie. Mohlo být všechno jinak, kdybys nás neslyšel a nebo alespoň slyšel vše," sledovala ten jeho zmatený výraz. Kdyby je tenkrát neslyšel, mohla být Lily živá a Harry vyrůstat se svým otcem, pomyslela si smutně. Ale oba teď dostali ještě jednu šanci a Annie ji nesmí zkazit.
"Skutečně jsme říkaly to, co jsi slyšel, ale kdybys slyšel vše věděl bys, že tě Lily milovala. Tenkrát řekla, že James jí není lhostejný, že ho má ráda, ale že tebe miluje. Snažila jsem se ji přimět, aby chodila radši s Jamesem. Myslela jsem, že pro tebe není Lily dobrá nebo ty pro ni, to už přesně nevím. Ale možná jsem to řekla proto, že jsem žárlila, tenkrát jsem byla do tebe blázen," nedokázala se při řeči dívat Severusovi do očí, a tak koukala po třídě. Severus se na ni díval a nebyl si jistý zda slyšel dobře, ale rozpaky v jejích očích a chování ho utvrdilo, že to opravdu řekla. Rozhodl se, že ji nechá, sám nechtěl tohle téma rozebírat.
"Takže mi chceš říci, že kdybych zůstal slyšel bych, že mě miluje?" ptal se a sledoval, jak se na něho Annie znovu obrací.
"Ano, víš, kdybych tenkrát nebyla tak žárlivá, nebo co, mohli jste být spolu. Asi je to moje chyba," najednou cítila, jakoby jí do očí stoupaly slzy. Sev na ni koukal a nevěděl co říct. Ona se opravdu obviňovala z toho, že s Lily nebyli spolu, ale on jí vinu nedával.
"Annie, ty za to nemůžeš, jestli někdo tak já, že jsem byl tak prchlivý. Kdybych si Lily vyslechl..." Najednou se mezi nimi utvořilo nesnesitelné ticho. Annie myslela na to, co mu řekla, snad jsem to nepřehnala. Neměla jsem mu vůbec říkat, že jsem ho milovala.

Severus seděl a koukal na Annie. Velice na něho zapůsobilo, co mu řekla. Chvíli ještě seděli mlčky, když nakonec ticho prolomil Sev.
"No, myslím, že jsme si to už vyříkali, asi půjdu, je už dosti pozdě." Annie se na něho podívala.
"Máš pravdu, děkuji, že z toho neviníš mě."
Severus na to nic nedodal, sebral se a vyšel z kabinetu a zamířil zpět do sklepení. Cítil se lépe, konečně věděl, jak to skutečně bylo. ,Přiznej si to, je ti lépe protože ti Annie řekla, že tě milovala.' Přikazoval sám sobě. Ze všeho nejradši byl, že se konečně sblížil se synem. To je poprvé, kdy ho Harry vyslechl a souhlasil, proboha dokonce mu dovolil, aby mu říkal křestním jménem. ,Ale jak se to bude vyvíjet?' ptal se sám sebe. Pořád se nemohl vyrovnat s tím, že je to jeho syn, ale budou mít na to dost času.