Harry syn Severuse

devatenáctá kapitola-věštba

  Když se objevili v ředitelně viděli, jak Annie sedí v křesle a Brumbál na ni starostlivě hledí. Najednou oba pohledem sjeli na nově příchozí.
"Pojďte dál," pozval je Brumbál.
"Annie, co se děje?" nenechal Harry nikoho promluvit a začal sám.
"Před chvíli v jídelně jsem měla vidění. Moje první," řekla a podívala se ze Severuse na svého otce.
"Pořád ale nechápu proč já? Myslíš, že to mám po mámě?" zeptala se otce.
"Asi jo zlato, stejně pořád nechápu, proč mi to neřekla." Severus na ně nechápavě koukal, nějak nechápal o co mezi nimi jde.
"Nechtěl bych vás rušit, ale co jsi viděla Annie?" zeptal se Harry.
"Voldemorta. Už se to blíží."
"Co přesně?" tentokrát to byl Severus.
"Za nedlouho zaútočí na Bradavice a většina žáků bude zabita i někteří profesoři," řekla a podívala se upřeně na Seva.
"Harry proti němu stál sám, ale nakonec zvítězil, jenže za jakou cenu," řekla a po tváři jí stékaly slzy. "Tohle se nestane!" vyhrkl Harry až se na něho všichni podívali.
"Prostě nedovolím, abych vás všechny ztratil, když jsem vás našel. I kdybych za ním měl jít hned."
"Harry, tohle by k ničemu nevedlo. Místo toho musíme najít způsob, jak tomu zabránit. Taky nechci přijít o to, co jsem zrovna našel," řekl Brumbál a usmál se na dceru, která ho držela za ruku. Severus na ně nepřítomně koukal. Tohle už jednou prožil.
"Nejdříve musíme Harryho naučit sebeobranu. Nitrobrana myslím je už k ničemu. Víme co Voldemort plánuje, a tak se podle toho musíme zařídit. Severusi, naučíš ho všechno, co víš o černé magii, musíš ho připravit i na kletby, které se nepromíjejí."
"Brumbále, vy jste se zbláznil, chcete po mě, abych syna učil černou magii." vyštěkl Sev a nevěřícně na něho koukal. Harry už chtěl něco říct, když klidným hlasem promluvil Brumbál.
"Ano, nemáme totiž jinou možnost, když ho odmítneš učit, stane se nejspíše to, co Annie předpověděla. Nezapomeň, že Harry je jediný, kdo může Voldemorta zabít a je jenom na nás, jestli na to bude sám nebo mu pomůžeme." Severus věděl, že má pravdu,ale nemohl se s tím smířit. "Fajn, ale chci abyste věděl, že s tím nesouhlasím."
"Vím jak ti je Severusi," řekl Brumbál a podíval se na Annie.
"No myslím, že my půjdeme," řekl trochu nejistě, ale rozhodně Severus. Annie se na něho podívala, ale s jeho očima se nesetkala a to jí hluboce ranilo. Když odešli, otočil se Brumbál na dceru.
"Ann, co máš se Severusem?" zeptal se a pohledem se do ní vpíjel.
"Nic tati, jenom ho miluji a on mě ne," řekla a znovu cítila, že jí po tváři stékají slzy.
"Ann?" "Tati, miluji ho, dnes v noci jsme se spolu milovali," svěřila se. "Když jsem se ráno probudila, byl pryč a dnes se na mě ani nepodíval, sám jsi to viděl. Nevím co dělat," řekla a smutně se na něho podívala.
"Ann, na Severuse je teď toho trochu moc, nesmíš mu to zazlívat.Vydrž, on si uvědomí, že tě miluje stejně jako ty jeho, uvidíš," řekl a povzbudivě se na ni usmál.
"Když myslíš," řekla a vstala. Potřebovala se na chvíli natáhnout a navíc měla zanedlouho hodinu. Severuse viděla až u večeře, ale i tam se na ni ani nepodíval