Týmová hra ✓ [Yaoi]

9*Týmová hra*9

Ona se na mě šťastně podívala a řekla. ,,Ráda uvidím člověka, který se zalíbil mému synu." A také se pustila do jídla.  

Přišel jsem domu a hned zalezl do pokoje. Překvapivě jsem usnul, i když jsem tvrdil, že zřejmě neusnu.

Ráno jsem se probudil někde v 9 ráno. Přesně v dobu, kdy začíná živé vysílání zápasu na Jarním turnaji. Dneska to je úplně poslední zápas. Myslím, že se hraje zápas mezi Seijou a Shiratorizawou. Je jasné kdo vyhraje, ale i tak se podívám.

Zápas skončil a jak jsem tušil. Opět vyhrála škola Shiratorizawa. *Příští rok to budeme ale my, kdo vyhrají.*

Zbytek dne utekl celkem rychle. Zrovna teď je 11 večer. ,,Těším se na zítra. Zjistil jsem, že na ten tábor jedou všichni z našeho týmu. Jediný na co se netěším je, že tam taky jede škola Seijou, kde je Velký Král. (Oikawa)" Řekl jsem si a raději šel spát.

Po té co jsem usnul, jsem se další ráno probudil trochu později, ale čas ještě mám. Nejdřív jsem šel do koupelny, kde jsem se převlékl a udělal hygienu, pak šel do kuchyně, kde máma chystala snídani. Chtěl jsem si zrovna sednout ke stolu, ale v tu chvíli se rozezněl zvonek a já si vzpomněl, že......*Hinata. Jestli máma něco udělá, nebo jenom něco kecne. Tak se stěhuji.* Řekl jsem si a šel otevřít.

Otevřel jsem dveře a viděl Hinatu, jak má ruce za zády a píská si. Co si mě všiml, tak přestal. ,,Čau Bakeyama-kun!" Řekl radostně. ,,Čau. Zřejmě mě rád vidíš, ale říkal jsem ti, že mi nemáš říkat Bakeyama, pako. Pojď dál." Řekl jsem a trochu odstoupil. ,,Zvenčí to máte krásný, ale v domě ještě hezčí. Máš vlastně už sbaleno?" Řekl, když už si sundal boty. ,,Po snídani si jdu zabalit zbytek. Máme stejně čas, než pojedeme. Teď se jdu zrovna do kuchyně, tak si pojď sednout tam."

Přišel jsem do kuchyně a máma hned, jak spatřila Hinatu, tak si mě změřila dosti podivným pohledem. Pak se však podívala na Hinatu. ,,Pako, tohle je moje máma." Řekl jsem a máma k nám přišla. On se první podíval na mě a pak na mámu. Hinata vypadal trochu nervozně, ale pak se sám představil a podal mámě ruku. ,,Dobrý den, já jsem Hinata Shoyo. Spolužák a kamarád Kageyami." Řekl Hinata a trochu jsem zesmutněl. ,,Ráda tě poznávám Shoyo. Pojď se najíst s námi." Hinata kývl a oba jsme se vydali do kuchyně, kde jsme začali snídat. Samozřejmě ne v klidu.

,,Mohu ti pokládat jednoduché otázky, Shoyo?" Řekla máma. *A je to tady.* Hinata kývl a máma se na něho usmála. 

,,Kde jste se poznaly?" Zeptala se mě.

,,Ve škole v tělocvičně. I když já nebyl moc rád....Teda jenom ze začátku. Teď mi to nevadí a jsem za to i rád. Někteří nám říkají i "Divné duo" nebo tak nějak."

,,A proč si nebyl rád?" Očekávaná otázka.

,,Jednoduše......Nižší střední, zápas ve volejbale mezi námi, totální porážka." Řekl jsem na rovinu a nervozně se usmál.

,,Ach chápu. Libí se ti nějaké děvče?"

,,Eh, ne."

,,Hmm a nějaký kluk snad?"  Tak touhle otázkou mě úplně zarazila.

,,C-cože? N-ne. J-jasně, že n-ne. P-přece nejsem n-na kuky. Kluky." Řekl jsem a trochu se začervenal.

Podíval jsem se na Hinatu, který se začervenal. *Je to zvláštní. Začervenal se a většina kluku, co jsou hetero, by řekla bez koktání a váhání něco jako "Ne, fuj", "Jsem na holky" a nebo jen obyčejné.....ne.....,,Dobře. Kageyama. Ty jsi jdi sbalit zbytek věcí na tábor." Řekla a mrkla na mě s úsměvem. Že by jsi uvědomila to co já? Co když on je.....ne....to určitě ne.....nebo......* ,,Jdu pomoct." Řekl najednou Hinata a vstal. *To přemýšlení si nechám na později.* Řekl jsem a šel s Hinatou do pokoje, kde jsem mu řekl co do tašky a kde to je.

Když jsme to měli hotový, tak už byl čas, abychom šly. Přišli jsme na chodbu, kde ležely Hinatovi věci. ,,Tak za týden." Řekla máma. Otočil jsem se na ní a řekl. ,,Prodloužilo se to a bude to na dva týdny. Čau." Řekl jsem a raději jsme oba už šly pryč.

Když jsme dorazily do školy, tak autobusy právě dorazili. ,,Čau." ,,Ahoj všichni." Řekli jsme a šly si sednou do autobusu k ostatním. A opět úplně dozadu.