Viděl jsem, jak se Hinata červená a musel jsem se v hlavě usmát. Pravdou je, že jsem náš vztah chtěl udržet v tajnosti aspoň do vánoc, ale když už....Tak ať to vypadá co nejvíc přesvědčivě.
Pevně jsem Hinatu objal a dal mu pusu do vlasů. ,,Páni, to není moc dlouho. Gratuluji." Řekl Sugawara. ,,Díky. A co vy? Jak dlouho?" Zeptal jsem se. ,,Už měsíc. Ale drželi jsme to v tajnosti." Řekli a sedli si hned naproti mě a Hinatovi.
Chvíli jsem si s nimi ještě povídal....,,Kageyamo....Hinata ti usnul v náruči. To je roztomilé..." Řekl Sugawara a oba dva si stoupli. Podíval jsem se Hinatovi do tváře a opravdu. Je ještě trochu červený a spí. Je roztomilý...,,Máš Hinatu hodně rád?" Zeptal se kapitán. ,,J-jo. Mám ho hodně rád." Řekl jsem. Oba dva se na mě usmáli. ,,Tak zítra. Jdeme spát a ty by jsi taky měl. Je celkem pozdě." *Už dávno jsem mohl spát taky, kdyby jste se nerozpovídali.* Řekl jsem si, to, co bych možná řekl. ,,Jasně." Řekl jsem a oni už odešli.
Chytil jsem Hinatu a abych ho nevzbudil, jsem ho dal na matraci a lehl si k němu. Oba jsem nás přikryl, toho paka jsem objal kolem pasu a přitáhl blíž. ,,D.....dobrou noc." Uslyšel jsem. Podíval jsem se trochu níž a Hinata měl otevřené oči, ve kterých se mu lesklo. Lesklo, jako by chtěl brečet. Zároveň byl stále červený. Byl jsem překvapený. *To byl celou dobu vzhůru?* Řekl jsem si. Zavřel jsem pusu a bradu si položil na jeho hlavu. ,,Dobrou. A teď už spi." Řekl jsem, jako by nic. Po asi pěti minutách jsme oba usnuli.
.............
Ráno mě probudil Hinata, který kopal nohama a vrtěl se. Kouknul jsem se na něj a vypadá to, že se mu zdá něco hnusného. ,,Hinato. Probuď se...!" Řekl jsem trochu hlasitě, ale nic. Klidně bych na něho zařval, ale to bych vzbudil ostatní a musel bych poslouchat jejich stěžování si.
Sedl jsem si a s Hinatou zavrtěl. ,,Vstávej...!" No zdá se, že musím použít trochu sílu. Napřáhl jsem se a dal mu facku. Pomohlo. Hned se vymrštil do sedu a vražedně se na mě podíval. ,,Co to děl...?!" Zařval a já mu hned zacpal pusu rukou. Druhou rukou jsem ukázal okolo nás a pak dal ukazováček před mou pusu, aby byl potichu. Ruku z jeho pusy jsem pomalu dal dolu a Hinata se začal rozhlížet kolem. ,,Všichni ještě spí....... Kolik je hodin?" Zeptal se a vstal na nohy. Jenom jsem pokrčil rameny. Hinata si zívl a šel pomalým krokem ke dveřím. Zastavil se u nich a když natahoval ruku pro kliku, tak se zastavil a na obličeji se mu objevil smutek. *Co se mu asi zdálo?* Řekl jsem si a povzdechl.
Najednou se Hinata otočil a šel spět ke mě. Stoupl si před mě a koukal. Pak si sedl vedle mě a zachumlal se do peřin. ,,Co se ti zdálo. Vrtil ses a kopal si nohama...." Zeptal jsem se a taky si lehl. ,,To nic nebylo." Řekl jen.
*Proč se mi zdálo zrovna o tom. Proč zrovna o tom, že Oikawa přišel ke mě domu a chtěl mě znásilnit. Najednou ho přišel Kageyama zastavit, ale Oikawa byl silnější a málem Kageyamu zabil. Proč tohle a najednou teď a ne dřív? Mám z toho blbí pocit......* Řekl jsem si a do očí se mi nahrnuli slzy.
Najednou si Kageyama všiml. ,,Hinato.....Co se děje. Co to bylo za sen?" Řekl a rukávem od mikiny mi utřel oči. ,,Nic to nebylo. Přísahám..." ,,Později se tě ještě zeptám. Ale nenechám to jen tak." Řekl s povzdechem, přitáhl mě do obětí a políbil. Polibek jsem mu oplatil a pak se ke Kageyamovi přitulil. ,,Dobře...." *Jsem rád, opravdu rád, že má o mě strach, ale nechci, aby tohle věděl.* Řekl jsem si a na ty tři hodiny usnul. Protože mě Kageyama vzbudil ve 4. h ráno.
...................
Když jsem se probudil, tak podle hodin, kterých jsem si všiml později, tak bylo už 7. h ráno. Podíval jsem se okolo a některý matrace byli už prázdné. Po té jsem se koukl vedle sebe. Kageyama ještě spí. *Když spí, tak vypadá tak klidně a je celkem roztomilý.....* Lehl jsem si a chvíli ho pozoroval. *Mám mu to říct? Ale i kdyby, tak s tím nic nezmůže. Je to jen sen, který vypadal tak opravdově.* Řekl jsem si a ani si nevšiml, že Kageyama na mě celou dobu kouká. ,,Jestli chceš mojí fotku, jak spím....stačí jen říct." Uchechtl se a já nasadil opět červenou barvu. ,,N-ne děkuji. Jenom jsem přem-mýšlel." Řekl jsem, obrátil se k němu zády a odsunul se dál. Což stejně nepomohlo, protože mě chytl za boky a přisunul k sobě. Jenom jsem zamručel, ale zůstal jsem v klidu.
,,A nad čím?" Řekl a skousl mi ucho.....Ucho...! Zachvěl jsem se a zčervenal ještě víc. *Po trošku delší době, začal můj koníček opět fungovat.* Zasmál jsem se pro sebe, ale smích mě hned přešel. ,,,P-přemýšlel n-ad tím snem." Řekl jsem se smutkem v hlase.
Tak a hned po vydání osmnácté kapitole, je tady další.
PS: Doporučuji vám pustit toto video. Je opravdu nádherné, ale smutné. Je to Kagehina, takže tam spolu jako chodí.
ČTEŠ
Týmová hra ✓ [Yaoi]
FanfictionNa začátek... Na první pohled, jsem si myslel, že je to jen bezcita, který hraje sám za sebe. Samozřejmě až do doby, dokud jsem ho nepoznal lépe... Ukázalo se, že je to skvělý spoluhráč, ke kterému jsem ale později začal cítit něco víc než jen přát...