Týmová hra ✓ [Yaoi]

23*Týmová hra*23

Rychle jsem odvrátil zrak a dal si hlavu do dlaní. ,,N-nic neříkej....a jdeme...!" Strčil jsem do něj a šel. *To jsem já neřekl, že ne?!* Byl jsem totálně červený. A vůbec nwm, jestli jsem to já sám, myslel vážně....

Když jsme stáli před domem, tak jsem někde hledal klíčky. Našel jsem je, odemkl jsem a vstoupil do domů. Kageyama hned za mnou. ,,Jsem doma. A vedu návštěvu." Řekl jsem a hned se na mě rozeběhla Natsu, která mě objala.

,,Kdo to je, Ni-chan?" Zeptala se a podívala se na Kageyamu, kterého si pozorně prohlížela. ,,To je, můj spolužák. Kageyama." ,,Ahoj." Řekl Kageyama.
,,Je na tebe hodnej?? Neublížil ti? Já věděla, že si najdeš kluka. Má taky sourozence? Kolik mu je??" Vyptávala se Natsu, ale jedna otázka mě zarazila. Ona věděla, že si najdu kluka?!,,Co pak vypadám, jako gay?! M-myslel jsem, že budeš překvapená a nebo zaražená, když místo holky to bude kluk a ještě ke všemu, jsi uhodla, že je to můj přítel." Vyhrkl jsem a oba se na mě podívali. ,,Noooo...bylo by divné, kdyby můj starší bráška si našel holku. Sám se chováš jak holka a taky máš holčičí výšku. Že? Pane Yama-chan?" (To mě jen napadlo. xD)

,,Yama-chan?.....Em...noooo....jo." Udělal jsem si srandu a podíval se na Hinatu. Který očividně neví, co říct. ,,Já měla pravdu. Yama-chan? Kolik měříš?"
Zeptala se znovu. ,,184."
S jeho sestrou je docela sranda. Umí hezky shodit Hinatu. ,,Není na tebe Hinata moc malý?" zeptala se. Podíval jsem se opět na Hinatu. Vypadal, že jeho duch, brzy opustí jeho tělo. ,,Máš pravdu...." Raději ho trápit nebudu. ,,Ale mám ho rád. I když je malý a nebo se chová, jak holka." Řekl jsem a i klidně, před jeho sestrou, jsem Hinatu políbil.

,,Aha. Tak si pojďte se mnou aspoň hrát....." Řekla, chytla mě a Hinatu za ruku a táhla asi do obýváku, kde jsme si sedli a ona zase odešla, se slovy, že hned přijde. ,,Opravdu jsem jako holka...?" Zeptal se najednou Hinata. ,,Ani ne. Hlavě se nepokoušej nějak změnit. Tím tomu, ještě zhoršíš. Protože se mi líbíš, takový, jaký jsi." Řekl jsem na rovinu. Naklonil jsem se k Hinatovi a políbil.

Dál jsem svoje ruce na jeho boky a on si obmotal ruce kolem mého krku. Opravdu mám rád, tyhle okamžiky. Když jsem sám s Hinatou, je klid, a oba si užíváme tu nejlepší chvíli. Ale dneska zřejmě ne...... ,,Chápu....ale neměli by jste si to schovat až po svatbě?" Řekla Natsu, která se najednou objevila ve dveřích.
Odtáhl jsem se od Hinati, jen seděl a nic neříkal.

................

Bylo už docela pozdě. Za tu dobu tady, jsem s Hinatou a jeho mladší sestrou, hrál nějaké deskové hry a jednou jsme si pustili film. Uběhlo to rychle.

Teď tu stojím u dveří a obouvám si boty. ,,Přijdeš ještě někdy Yama-chan....??" Řekla Natsu. ,,Pokud to tady Hinatovi nebude vadit....., tak jo." Pohladil jsem ji po hlavě a ona pak odběhla pryč.

,,Tak čus, jindy. Klidně zase přijď. U nás, máš dveře vždy otevřené. Bakeyama-kun." Mrkl na mě Hinata a pak se zasmál. ,,Jasně, pako." Odpověděl jsem prostě, dál mu pusu a šel už k sobě domů.

Kageyama odešel. Opřel jsem se o dveře a nevím proč, ale prostě jsem se s uneseným výrazem, sjel až dolů a chvíli na zemi seděl. Dneska mi srdce bilo ještě více než obvykle. Byl to zvláštní pocit.

Vstal jsem a raději si šel lehnout. I bez večeře. Nemám nějak extra hlad. ,,Ni-chan....chci, aby nás Yama-chan návštěvoval často. Je s ním sranda." Řekla, když jsem už byl skoro v pokoji. ,,Jistě, že bude. Jestli chceš, tak tě můžu vzít i jednou k němu." Usmál jsem se a ona hned běžela pryč se souhlasem.

,,Sám chci, aby mě návštěvoval častěji." Lehl jsem si do postele a jen vyčkával na další den. A pak na další a ještě na další.

Všechny dny, probíhaly hodně rychle. Jenom škola, pak s Kageyamovu venku. Když Kageyama musel hned domu, tak jsem si s ostatními dál menší trénink.

Uběhlo to až moc rychle,.....ale konečně. Konečně je 21. 12. Den před Kageyamovími narozeniny.

Teď ráno jsem zavolal, každému z týmu, aby zítra ráno přišli na místo srazu. A poté i Paní Kageyamové. Všechno mám připraveno. Zítra odpoledne, Kageyama doma prý nebude, takže bude ještě čas, vše připravit u něho doma.

,,Už se tak těším." Řekl jsem a šel do kuchyně. Bylo už 12:37. Takže čas na oběd. ,,A na co se těšíš Ni-chan?" Zeptala se Natsu. ,,Zítra má Kageyama narozeniny. Takže já a celý tým, to půjdeme k němu domů oslavit." Řekl jsem a sedl si ke stolu.

,,Oslavy se vždy protáhnou, až do noci. Tak kdyby bylo už pozdě, zavolej, že s ostatními u něho přespíš." Řekla máma a už dávala jídlo na talíře. ,,A můžu jít takýý?" ,,Promiň Natsu, ale ne." Jenom smutně kývla.

.............

Omlouvám se za krátkou kapitolu.
V další kapitole, bude mít Kageyama narozeniny a Možná, bude kapitola dlouhá a nebo vydám dvě kapitoly. Po té kapitole bude už i menší varování na nějaké scény, ale to do kapitoli napíšu.
Snad se líbila a Sayonara.