Týmová hra ✓ [Yaoi]

18*Týmová hra*18

Po pár minutách nás přišel přivítat kapitán Nekomi Kuroo a Jejich trenér. Samozřejmě Kuroo na mě hodil pohled, říkající -Už jste spolu?- nebo -Už si mu to řekl?-. Přišel jsem k němu. ,,Potom ti to řeknu." Řekl jsem. O chvíli později k nám dorazili všichni ostatní z týmu Nekomi. Jako pokaždé se všichni vítali. A já, jako minule, proklínal nahrávače z druhého týmu.

Když už to nekonečné vítání přestalo, tak se všichni rozešli. Za hodinu se prý máme sejít v tělocvičně. Takže jsem šel za Kurou, abych mu to teda řekl. ,,Tak?"

,,Ještě jsem mu neřekl, co cítím. Ale to tolik nevadí. Spolu už jsme." Řekl jsem a všiml si, že Hinata, Lev a Kenma si povídají na malém kopci u tělocvičny. Kuroo na ně taky kouká. ,,Ty se nebojíš, že ti Lev přebere Kenmu?"

Kuroo se na mě podíval a zasmál se. ,,Ne. Proč bych měl? Možná ty se teď bojíš, že ti přebere někdo Malíčka, ale nepřebere. Musíš mu věřit. Já se nebojím, protože Kenmovi věřím........." Odmlčel se a podíval se na ty tři. ,,Malíčkovi jsi ještě neřekl, co k němu cítíš. Tak kdy teda?"

,,Přemýšlel jsem na svoje narozeniny a nebo na vánoce. Narozeniny mám dva dny před." Odvrátil jsem zrak od těch tří. *Má pravdu. Hinatovi věřím.* ,,To by mohlo být. Ale dej tomu znát i dříve. Ne, že mu to řekneš, ale chovej se, tak, aby si myslel, že ho máš opravdu rád. Podle toho, že ty jsi ten typ člověka, co se stále tváří skoro bez citu a nesměje se....Může si myslet, že si jen zahráváš s jeho city nebo, že ho nemáš rád." Řekl a já se zarazil. *To je nemožné. Kdyby jo, tak bych mu přece nedával pusu a nepomáhal s rukou a nebránil před Oikawou. Nebo jo...?*

Snažil jsem se něco říct, ale marně. ,,Ahojky!" Vykřikl najednou Hinata, který se vedle mě objevil. ,,Pa....Hinato...?!" Křikl jsem leknutím. ,,Tak Hinato nebo Pako?" Zasmál se Hinata. ,,To je fuk. Co tu děláš?" Zeptal jsem se. Snad neslyšel naší konverzaci. ,,Přišel jsem pro vás dva. Trenéři řekli, že se sejdeme za chvíli. Takže hned přijďte." Řekl a odešel.

,,Myslím, že to není třeba. Poslední chvíli se k Hinatovi chovám trochu jinak, než, když jsem ho začal mít rád. Hinata to už poznal. Je pravda, že by se mohlo stát, to co říkáš. Ale Hinatu znám dobře, a tohle by se v našem případě nestalo." Řekl jsem a odcházel pryč.

Když jsme všichni byly pohromadě, tak už přišel poslední člen. A to Kageyama. Sedl si vedle mě na zem a dal svou ruku na mojí. Překvapeně jsem se na něj podíval, ale on se koukal dopředu a stále měl ten svůj kamenný výraz. *Je mu je jedno, že náš může někdo vidět?* Řekl jsem si. Jsem překvapený.

,,Protože jsme před chvílí přijeli a už je skoro večer, tak si proti Nekomě dáme jen jeden zápas." Řekl trenér. Zvedl jsem druhou ruku a řekl. ,,A nemůžeme po tom ještě chvíli trénovat?" *Ať řekne ano.* ,,Zamítá se." ,,Ale no tááák." Řekl jsem potichu. ,,Teď všichni vstaňte a vyhrajte aspoň jeden set." ,,Yošáá!" Zakřičeli všichni a v základní sestavě jsme se seřadili na hřiště.

Zápas probíhal opravdu skvěle. Dokonce jsme vyhráli i jeden set. Kageyama hrál mnohem líp než obvykle. Byl jsem opět překvapený. Teď všichni sedíme ve třídě....samozřejmě bez lavic a židlí, kde teď jsou matrace na kterých budeme spát.

,,Kenma. Ty prej chodíš s Kurem. Je to pravda?" Zeptal jsem se ho. ,,Hm. Jo. Jak to víš Shoyo?" Sedl jsem si vedle něho. ,,Doslechl jsem se to od Kageyami." ,,Já se zase doslechl od Kura, že ty chodíš s tím vaším nahrávačem." Řekl jako by nic a já se trošičku začervenal. ,,Jo......." Takhle jsme si povídali celkem dlouho, až už nastal úplně večer.

Teď už si všichni lehají.....ale opět mě Kageyama překvapil. Lehl si hned vedle mě a chytl mi ruku, kterou dal pod jeho ruku a s ní pod jeho hlavu. Jo chodíme spolu, ale.....,,Takže jsme měli pravdu." Uslyšel jsem nad námi. *Sakra....* Pootočil jsem trochu hlavu a byl tam Sugawara s Kapitánem. Rychle jsem dal ruku od Kageyami a schoval se celým tělem pod mojí peřinu. *Trapaasss....*

,,Opravdu spolu chodíte, že?" Slyšel jsem Kapitána. ,,Jo." Uslyšel jsem Kageyamu a......To si dělá prdel. Strčil svojí ruku pod mojí peřinu, odhodil ji, chytl mě za ruku a stáhl do jeho objetí. Teď mám obličej na jeho hrudi a jsem červený, jako rajče. *No zrovna od Kageyami jsem čekal, že to bude držet v tajnosti.* ,,To je skvělí. Já zase chodím s Daichim. Jak dlouho spolu vlastně jste?" Zeptal se. Abych pravdu řekl. Měl jsem o těch dvou takové tušení.

Kageyama si sedl a mě si dal do klíně. *Kageyamoooo....Zabiju tě...!* Říkal jsem si, zatím co Kageyama v klidu odpovídal. ,,Už v táboře jsme se dali dohromady."

Viděl jsem, jak se Hinata červená a musel jsem se v hlavě usmát. Pravdou je, že jsem náš vztah chtěl udržet v tajnosti aspoň do vánoc, ale když už....