5. No Ty Vole

826 28 0
                                    

Někde v polovině letu jsem usnula, takže když jsme přiletěli do Hollywoodu musel mě někdo z nich(nejsem si jistá kdo to byl) odnést do limuzíny, která tam čekala. Jediné co si pamatuji je písnička, která v limuzíně hrála. Demons ve verzi od Nightcore. Miluju nightcore. Víc než skupinu vlastního bratra.
Když jsem se ráno probudila, ležela jsem v posteli s nebesy. NO TY VOLE! Tohle je jako teď můj pokoj? Protože jestli jo, tak je naprosto dokonalý. Stěny byly šedé kromě jedné, která byla zářivě růžová. Veliká postel stála u okna s výhledem na veliký písmena hlásající HOLLYWOOD. Povlečení mělo temně černou barvu a bylo úžasně jemné a huňaté. Vedle velké tmavě hnědé skříně byly další dveře. Dokopala jsem se k tomu, abych se zvedla a šla jsem se podívat co tam je. Dolní čelist jsem měla asi až někde u postele. Byla tam OBROVSKÁ koupelna s masážní vanou a sprchovým koutem. No omg! Na tohle si asi dokážu zvyknout. Z obdivování mého nového království mě vytrhlo zaklepání na dveře. Když jsem se otočila stál za mnou Andy a usmíval se. Nevím proč, ale přišel mi hrozně roztomilý. Měla jsem sto chutí ho obejmout, ale udržela jsem se. Přece jen ho nenávidím.
"Jak jsi se vyspala?" zeptal se, když si sedal na postel.
"Proč se o mě najednou tak staráš? Celou dobu jsem ti byla ukradená. Kašlal jsi na mě. Co se tak najednou změnilo?" dostala jsem ze sebe překvapeně místo odpovědi.
Vypadal, jako by mu někdo zrovna vrazil nůž do zad. Bylo mi ho líto. Ano, opravdu jsem to řekla.
"Nat, já moc dobře vím, že jsem to posral. Slíbil jsem ti, že za tebou budu pořád jezdit, a že nedovolím, aby ti kdokoliv ublížil. A nesplnil jsem to. Ani nevíš, jak moc mě to mrzí. Když máma s tátou umřeli měl jsem zůstat s tebou. Potřebovala jsi mě a já se místo toho vypařil, jako pára nad hrncem. Potom, co jsem mluvil s babičkou a ona mi řekla, že umírá, jsem zjistil, že budu mít šanci to napravit. Slíbil jsem babičce, že se o tebe postarám. Vím, že o to nestojíš, že nestojíš o mě, ale já to prostě musím splnit. Nat, mohla by jsi mi prosím dát ještě jednu šanci? Prosím."
Stál tam přede mnou jako spráskaný pes a z očí mu tekly slzy. Nevím, co to do mě v tu chvíli vjelo, ale prostě jsem se mu vrhla kolem krku. Objímala jsem ho a při tom brečela. Nevím jak dlouho jsme tam takhle byli a bylo mi to jedno. Tak dlouho jsem ho neobjímala. Chyběl mi jeho pevný stisk. Jasně, že jsem mu nedokázala odpustit hned, ale myslím, že to půjde. Pomalu, ale jistě.
Když Andy odešel šla jsem se osprchovat. Potom jsem se osušila a šla jsem si vybalit věci do té velikánské skříně.
Dala jsem tam všechny své věci a přesto zůstávala víc než z poloviny prázdná. Vzala jsem si na sebe kraťásky a tílko, a vydala jsem se dolů. Je to tu tak veliký, že jsem se málem ztratila nebýt televize, která v obýváku hrála. Když jsem tam vešla už tam všichni byli.
"No neee. Princezna už se nám probudila ze stoletého spánku." začal se Rye smát.
"Ryane? Naser si." sladce jsem se na něj usmála a dal si ho nevšímala. A kurva! Až teď jsem si uvědomila, že mi jdou perfektně vidět jizvy na zápěstí. Chtěla jsem běžet nahoru a vzít si mikinu, ale Mikey si toho všiml.
"Ehm.. Natali?" oslovil mě a já jsem se zarazila. Jsem v hajzlu.
"Ano Mikey?" zeptala jsem se jako by nic.
"Co to máš na zápěstí?" zeptal se zamračeně a chytil mě za ruku. Snažila jsem se mu vyškubnout, ale marně. Ve chvíli u nás už byli všichni. Andy opatrně přejel po mých jizvách a já i tak zasyčela bolestí.
"Proč?" zeptal se prostě.
Z očí už mi zase tekly slzy a tak jsem jenom sklonila hlavu, aby mi neviděli do obličeje.
"Nechceš, abych ti na tohle odpovídala." řekla jsem a vytrhla Mikeymu svojí ruku z té jeho. Tohle jsem posrala. Jak jsem na to mohla zapomenout.

Nesnáším tě! Kde žijí příběhy. Začni objevovat