Jmenuji se Natálie, ale většina lidí mi říká Natali nebo Nat. Když mi bylo pět let moji rodiče zemřeli na zranění po autonehodě. Až do teď jsem žila se svou babičkou, ale bohužel má rakovinu a doktoři jí dávají maximálně týden. K mé smůle se stěhuju...
Ráno jsem se vzbudila hooodně brzo, protože jsem potřebovala na záchod. Když jsem se vrátila do pokoje, byla jsem natolik probuzená, že už jsem nemohla usnout. Zato Cam si spinkal jako nemluvně. Prostě MY HONEY.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Po hodině koukání do mobilu jsem se rozhodla udělat snídani. Než jsem sešla do kuchyně, udělala jsem ranní hygienu, vlasy zapletla do obyčejného copu a převlékla jsem se.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
K snídani jsem se rozhodla udělat lívance. Připravila jsem si potřebné ingredience a udělala těsto. Když jsem dosmažila poslední lívanec, šla jsem zpátky do pokoje. Přišla jsem tam a Cameron ještě spal. Zničehonic mu začal zvonit telefon. Volal nějaký Nash. Rozhodla jsem se to zvednout, aby to Cama neprobudilo. "Prosím?" řekla jsem, když jsem přijala hovor. "Ehm... S kým mluvím?" ozvalo se z druhé strany. "Tady Natali. Camova přítelkyně" odpověděla jsem na jeho otázku. "A kde je Cameron?" zeptal se zase. "Spí. Mám ho vzbudit?" "Ne, to je dobrý. Jen až se vzbudí, tak se zeptej jestli dnešek platí. Musím už jít tak ahoj" řekl a aniž bych odpověděla, položil to. Cameronův mobil jsem položila a ve stejnou chvíli mě dvě silné paže stáhly na postel. "Dobré ráno princezno" pošeptal mi, když jsem ležela vedle něj. "Dobré ráno" řekla jsem a dala mu pusu. Chvíli jsme jen tak leželi a já si vzpomněla na hovor s Nashem. "Came?" oslovila jsem ho. "Ano?" řekl nazpátek. "Volal ti nějaký Nash. Zajímá ho jestli dnešek platí." "Sakra, já na to úplně zapomněl." řekl a rychle vstal z postele. Vylezla jsem taky a šla do kuchyně. Když jsem tam došla, kluci už tam seděli a jedli. "To jsi udělala ty?" zeptal se Andy, když jsem mu dávala pusu na tvář. "Ne bratříčku, to byla nějaká ženská, udělala lívance a zase odešla. Jasně, že jsem to udělala já." řekla jsem a všichni se začali smát. Když přišel dolů i Cameron, byl už umytej a oblečenej. "Dobré ráno" usmál se na všechny. Všichni ho pozdravili nazpátek, až na Ryena. "Zlato nechceš jít se mnou?" zeptal se mě, když si sedl na židli. "Kam?" zeptala jsem se na jeho otázku otázkou. "Za klukama. Rádi by tě poznali." řekl a já jej kívla na souhlas. Mohlo by být fajn poznat tu další lidi a aspoň nebudu sedět doma na prdeli a čumět do zdi. Když jsme dosnídali, šla jsem se převléct. Rozhodla jsem se, že si obleču něco obyčejného a proto jsem si vzala ⬇⬇⬇⬇⬇
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a nanesla jsem si pouze řasenku. Když jsem byla se sebou spokojená, šla jsem zpátky dolů, kde si Cameron o něčem povídal s Mikeym. "Copak řešíte?" zeptala jsem se, když jsem k nim přišla. "Ale nic" řekl Mikey, usmál se na mě a odešel. Podívala jsem se na Cama stylem 'co to mělo znamenat?', ale ten to nijak nekomentoval. Nechala jsem to tedy být a vydala jsem se za Cameronem ven. Až teď mi došlo, že tady nemá auto. "Zlato a jak pojedeme?" zeptala jsem se ho. "Neboj se. Nenechám svojí princeznu chodit pěšky." řekl a dal mi pusu na čelo. "Každou chvilku by tu měl být odvoz" dodal ještě. Naznačila jsem pusou tiché aha a dal to neřešila. Myslela jsem si, že zavolal taxík, ale když před námi zastavila Audinka myslela jsem, že padnu. Vždycky jsem měla pro Audi slabost a Cam to moc dobře ví. Z auta vystoupil vysoký kluk s nádherně modrýma očima. "Zdar brácho." řekl, přišel ke Cameronovi a kamarádsky ho objal. "Ty musíš být Nat, že?" otočil se na mě.4 Jen jsem se usmála a kývla na souhlas. "Jsem Nash. Mluvili jsme spolu přes mobil." řekl a natáhl ke mě ruku, kterou jsem přijala. Vypadal velice příjemně. Měl delší vlasy a hezký úsměv. "Kluci na nás čekají doma. Tak jedeme?" řekl Nash a Cameron přikývl. Sedla jsem si dozadu a Cameron vedle Nashe na místo spolujezdce. Kluci celou cestu něco řešili a já jen pozorovala krajinu z okýnka. Po půl hodině jsme dojeli před veliký dům. Nebyl sice velkej jako ten náš, ale velkej byl. Vystoupili jsme z auta a jako na povel se z domu vyřítila parta kluků. Hned skočili na Cama a byli jak stádo štěňat. Všichni se smáli a navzájem po sobě skákali. "Brácho už sem si myslel, že se neukážeš." Zasmál se menší blonďák. "To nehrozí. Už několikrát jsem vám říkal, že mě se jen tak nezbavíte." zasmál se Cam a já se nad tím usmála. "Málem bych zapomněl. Kluci to je moje praštěná holka Nat. Zlato to jsou mý bráškové Jack, Jack, Carter, Shawn, Matt, Aaron a Nashe znáš." "Ráda vás všechny poznávám" usmála jsem se na ně. ''Potěšení je na naší straně'' odpověděl za všechny Matt. Došli jsem do obýváku a povídali si. Úplně o všem. Najednou mi však začal zvonit mobil. Když jsem se podívala na displej byla tam Ryanova fotka. Omluvila jsem se klukům a šla to vzít ''Ano?'' zeptala jsem se do telefonu, když jsem to zvedla. ''Ehm... Nat v kolik příjdeš?'' zeptal se nervózně Ryan. Co to s tím klukem jenom je? ''Nevím. Jsem s Camem u jeho kamarádů. Proč?'' ''Ale jen tak. Užij si to a ahoj'' jen co to vyslovil, položil mi to. Nechápu ho. Chvilku se chová jako idiot a pak cvak a je úplně jinej. Jsem zmatená. On mě mate.
Mooooc se omlouvám, že hrozně dlouho nic nevyšlo, ale neměla jsem vůbec čas a hlavně nápady. Tahle kapitola je dost krátká(888slov) ale doufám že se vám bude aspoň trochu líbit. Pokusím se co nejdřív zase něco napsat.❤
