Jmenuji se Natálie, ale většina lidí mi říká Natali nebo Nat. Když mi bylo pět let moji rodiče zemřeli na zranění po autonehodě. Až do teď jsem žila se svou babičkou, ale bohužel má rakovinu a doktoři jí dávají maximálně týden. K mé smůle se stěhuju...
Uběhl už týden od našeho výletu do Dubaje a já měla opět plnou hlavu mé lásky. Camerona. Od toho snu na něj nemůžu přestat myslet. V podstatě by měl být taky tady. V Hollywoodu. Přeci se sem stěhovali. Ale jak by on mohl vědět, že jsem tu? Od návratu z Dubaje jsem pokud možno jen ve svém pokoji. Pokud samozřejmě nemusím do školy. Přemýšlela jsem, že mu napíšu nebo zavolám. Možná bych to mohla udělat hned. A tak se stalo. Vzala jsem do ruky mobil, na kterém mám stále na tapetě jeho. Natali: Ahoj? 😔 Cameron: Tee! Natali: Hodně dlouho jsi se neozval 😔 Rychle jsi se z toho vztahu oklepal 💔 Cameron: Tee právě teď jsem v Beacon Hills, ale ty tu nejsi. Váš dům je úplně prázdný a nikdo o tobě nic neví. Kde sakra jsi? 😱 Natali: Já jsem v Hollywoodu. Cameron: Co Sakra děláš v Hollywoodu? Natali: Bydlím. Cameron: Jakto? To jsi mi to nemohla napsat? 😔 Natali: Babička umřela a já bydlím u bráchy. Cameron: Jdu na letadlo a až budu v Hollywoodu tak ti napíšu. Potřebuju tě vidět ❤️ Na toto jsem už neodepsala a jen jsem se usmívala jako měsíček na hnoji. On na mě nezapomněl. Přijel za mnou, ale já tam nebyla. A teď letí zase zpátky, aby byl se mnou. S myšlenkami na Cama jsem usnula. ~~~~~~~ Z poklidného spánku mě vyrušil mobil. Ještě po slepu jsem to vzala. "Ano?" řekla jsem rozespalým hlasem. "Tak já čekám na letišti a princezna si spinká. To jsem si nezasloužil." ozvalo se z mobilu a já ho hned poznala. Cameron je už tady. Okamžitě jsem si sedla a rozlepila oči od sebe. "Came! Počkej na letišti. Potřebuju tě. Hned. Hlavně tam prosím vydrž." řekla jsem tak rychle, až mi skoro nebylo rozumět a položila hovor. Vyskočila jsem z postele a hnala se ke skříni. Vzala jsem si na sebe adidas tričko a kraťásky. Rozčesala jsem si vlasy a vyběhla z pokoje jak nejrychleji jsem to dokázala. Můj cíl byl jasný. Cestou z domu jsem si zavolala taxíka a v kuchyni ještě napsala Andymu, aby se o mě nebál. Čekala jsem venku zhruba deset minut, když přijel taxík. Nasedla jsem, nadiktovala kam chci jet a už se jen v tichu těšila na jeho náruč. Cesta na letiště trvala půl hodiny. Zaplatila jsem a vyběhla do haly. Rozhlížela jsem se všude kolem a hledala mou lásku. Uviděla jsem ho s cestovní taškou na druhém konci haly. Na nic jsem nečekala a rozběhla jsem se za ním. Bože ať už jsem u něj. Když si mě všiml, jak za ním běžím, zahodil tašku a roztáhl ruce. Na jeho tváří byl ten nádherný úsměv, který patří jen mě. Když jsem byla u něj, hned jsem mu skočila do náruče a objímala. Tohle mi tak strašně chybělo.
Aniž bych si to uvědomila, začaly mi téct slzy. Konečně ho mám zase u sebe. "Už nikdy mě nesmíš opustit." zašeptala jsem mu do krku a dala mu tam malou pusu. "Už nikdy lásko. Už jsme zase jen my dva. Jako dřív." zašeptal nazpátek. Ohnul se pro tašku a i se mnou v náručí se vydal pryč z letiště. Jeli jsme ke mě domů. I když Cam říkal, že pojede k sobě a uvidíme se dýl, nechtěla jsem ani pomyslet, že by nebyl u mě. Přijeli jsme k domu a vešli dovnitř. V kuchyni byl jen Rye a ten mi byl slušně řečeno u zadečku. "Čau." řekla jsem prostě a táhla Cama ke schodům. "Kdo to je?" ozvalo se za námi. Otočila jsem se na Rye. Stál tam se založenýma rukama a povytaženým obočím. "Milí Rye, toto je můj kluk Cameron. Came, tohle je Andyho kamarád Rye. Teď už se znáte, takže my jdeme ke mě." odpověděla jsem mu a šla i s Camem do pokoje. Když jsme byli u mě v pokoji, mohla jsem si ho pořádně prohlédnout. V podstatě se vůbec nezměnil, až na vlasy. Jsou delší a světlejší.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Tee? Je mi líto, že babička umřela." řekl zničehonic a oči se mu zaleskly. Přistoupila jsem k němu a přilepila se mu na rty. Víte co mi chybělo nejvíc? Ty jeho sladký rty. Bože jsou pro mě jako droga. Cam mě chytil pod zadečkem, já se na něj vyhoupla a nohy obmotala okolo něj. Rukama jsem mu zajela do vlasů a jemně zatahala, za což jsem si vysloužila jeho vzdychnutí. A to bylo jako spouštěč. Z jemných polibků se vyklubala vášnivá líbačka. Cam přešel k posteli a položil mě na ní. Lehl si nade mě a rukama se opřel vedle mé hlavy, aby mě nezalehl. Z mých rtů se přesunul na krk. Jak jsem brzy zjistila, ještě pořád si pamatuje mou slabinu. Začal mi na krku tvořit malé červené flíčky. A já vzdychala jako o závod. Rukama jsem zajela k lemu jeho trička a následně mu ho vysvlékla. Omgggg to jeho tělo. Je víc namakaný než dřív. Po chvilce mé tričko leželo vedle jeho na zemi a hned ho následovaly kraťásky. Ležela jsem pod ním už jen ve spodním prádle a on měl ještě pořád kraťasy. Prstama jsem se zahákla za lem jeho kraťasů a zatahala. Hned to pochopil a kraťasy letěly pryč. Zrovna když mi chtěl Cam sundat podprsenku, někdo zaklepal na dveře. Cam protestně zavrčel a slezl ze mě. "Obleč si aspoň kraťasy" šeptla jsem na něj a sama si oblékla dlouhé tričko na spaní. Když se Cameron oblékl, šla jsem otevřít dveře. Stál tam Andy. "Rye říkal, že tady máš nějakého kluka." "Taky tě zdravím bratříčku" usmála jsem se na něj. "Je tady Cam. Nevím jestli si ho pamatuješ, ale je to můj kluk." řekla jsem a otevřela víc dveře. Cam seděl na posteli bez trička. Když ho Andy viděl, jen se usmál a šel k němu. "Rád tě vidím kámo." řekl a přátelsky ho objal. "Já tebe taky." zasmál se Cam. Je sice pravda, že si kluci rozuměli, když Andy přijel, ale nečekala jsem, že to tak bude pořád. Upřímně jsem měla radost. "Kde se tady vůbec bereš? Já myslel, že jste se rozešli." řekl Andy a koukl na mě. "Nerozešli jsme se." řekla jsem a zamračila se na něj. Už jen ta představa je hrozná. "Dobře, dobře. Hlavně mě neukřižuj." zasmál se Andy. "Zůstaneš tady na večeři?" zeptal se Andy Cama, když se přestali smát. "Že váháš." odpověděl Cam. Chtěl ještě něco říct, ale do pokoje vešli ostatní kluci. Asi je přilákal smích. "Ehm, nerušíme?" zeptal se Jack. "Jasně, že ne. Kluci, tohle je můj kluk Cameron. Came, Brooklyn, Jack, Mikey a Rye už znáš." řekla jsem. ~~~ Ještě chvíli jsme si povídali a pak jsme šli jíst. Jelikož jsme všichni nehorázně líní, tak jsem objednali pizzu. Když jsme dojedli, šli jsme spát. Byla jsem hrozně unavená, takže jsem usnula hned. A co je na tom nejlepší je to, že zase v jeho náruči.
