Nesnáším tě!

14. Nejlepší Přátelé

Vzbudil mě zvuk mého mobilu. Kdo mi sakra může volat? Zrovna mě? Podívala jsem se na displej. Byla to Mell.
"Ahoooj." řekla jsem vesele.
"Ahoj zlato. Tak mě napadlo, jestli by jsi s námi nechtěla nějak zajít. Teda samozřejmě jestli máš čas." řekla a já v jejím hlase slyšela naději.
"Jasně! S vámi kdykoliv."
"Dobře. Tak mi řekni tvojí adresu a my tě vyzvedneme."
Když jsem jí nadiktovala naší adresu, šla jsem se umýt. Vylezla jsem ze sprchy a šla k mé veliké skříní. Vybrala jsem si vhodný outfit a oblékla jsem se.

Na obličej jsem si nanesla lehký make-up, vlasy jsem si zapletla do dvou francouzských copů a šla dolů. V kuchyni seděl Mikey u baru a jedl míchané vajíčka. Když mě viděl, usmál se na mě.
"Jak jsi si to včera užila?" zeptal se mile, když jsem stála u něj.
"Bylo to perfektní. Děkuju za optání. Aspoň někdo se zajímá." odpověděla jsem trošku zklesle, při vzpomínce na Andyho scénu.
Mikey si toho všiml a jemně mě pohladil po zádech. Hodně jsem si ho oblíbila.
"Sluší ti to. Někam jdeš?" zeptal se Jack, který zrovna přišel do kuchyně.
"Děkuju. Jdu s kámoškama ven." nechápala jsem, proč jsou najednou všichni milí. Ale nevadí mi to.
"Já myslel, že tady nikoho nemáš. Samozřejmě jsem rád, že jsi si našla kamarády. Jsem si myslel, že se tady brzy unudíš k smrti." řekl Jack, chytl mě zezadu okolo ramen a dal pusu do vlasů. Tak jo tohle bylo hodně divný. Co se tady sakra děje?
"Mohli by jste mi laskavě vysvětlit, proč jsem na mě tak hodný?" zeptala jsem se, když už jsem to nemohla vydržet.
"Protože tě máme rádi." zasmál se Jack.
"A chceme, aby jsi se tady cítila dobře." dodal Mikey.
Chtěla jsem ještě něco říct, ale ozval se zvonek. Šla jsem otevřít a hned na mě skočily mé tři nové kamarádky.
"Kočko, rádi tě zase vidíme." řekla Steff a vlepila mi na tvář pusu.
"Tak jaký jsou plány?" řekla jsem, když mě pustily ze svého sevření.
Steff mi chtěla odpovědět, ale hned se zarazila. Koukala za mě s vykulenýma očima. Když jsem se otočila, stál tam Jack.
"Holky, tohle je Jack. Jacku moje kamarádky Mellisa, Steffany a Lisa." představila jsem je. Když jsem řekla Steffino jméno, jemně se začervenala. Bylo to děsně roztomilý.
Potom co Jack zase odešel, jsme mohli jít. Holky naplánovaly program na celý den. A že toho není málo. První byl Starbucks. Když jsme vystupovaly z auta, začal mi zvonit mobil.
"Ano?" ozvala jsem se. Volal mi brácha.
"Natali, chtěl jsem ti jen říct, že s klukama až do zítra nebudeme doma. Musíme něco zařídit. Moc mě to mrzí. Jestli chceš zavolám Harveymu." řekl značně smutný Andy.
"Ne to je dobrý. Spíš jsem se tě chtěla zeptat, jestli by u nás mohli přespat holky. Prosiiiiim! Udělám cokoliv budeš chtít." řekla jsem tak mile, jak to šlo.
"Jo jasně. Ale žádný kluci. Objednejte si pizzu. Nechám tu nějaký peníze. Už musím jít. Mám tě rád." řekl a típl to.
Když jsem se otočila na holky, byly celý nedočkavý.
"Holky je mi to líto, ale......" schválně jsem to protahovala. Když se zatvářily smutně, začala jsem se smát.
"Je mi to líto, ale dnes se mě asi nezbavíte." dořekla jsem a všimla si té úlevy co se jim objevila v obličeji.
Ve Starbucks jsem si dala karamelové frapéčko a holky zase čokoládový. Celou dobu jsme si měli o čem povídat a hodně jsme se nasmáli. Miluju tyhle holčiny.
Když jsme vypily, co jsme si objednaly, šli jsme do kina. Vybraly jsme si nový díl hororu Insidious-poslední klíč. Dnešní večer bude ještě zajímavý.
Celý film jsme měli zavřený oči a když už jsme je otevřely, tak jsme ječely.
Cestou k nám jsme byly podělaný strachy. Šli jsme namačkaný na sebe a kdykoliv se někde něco pohnulo, začaly jsme řvát. Než jsme došli domu, byly jsme tak vyklepaný, že jsme šli hned do postele. Holky odmítaly spát v pokoji pro hosty, takže jsme všichni spaly na mé posteli.
~~~
Ráno mě probudilo bouchnutí hlavních dveří. Vyhrabala jsem se z postele, kde holky ještě spaly a šla dolů. Okamžitě mi došlo, že kluci to asi nebudou, protože bylo až moc velký ticho. A taky, že jsem měla pravdu. Harvey stál v kuchyni a pil džus.
"Co tu sakra děláš?" řekla jsem hned, jak jsem vešla do kuchyně.
"Taky tě rád vidím princezno." usmál se sladce. Přešel ke mně a objal mě.
"To je sice hezký, ale neodpověděl jsi mi." nenechala jsem se odbýt.
"No, jak to jenom říct? Andy ti prostě nevěří. Měl jsem tě jít zkontrolovat, jestli tady nemáš nějaký kluky." Řekl to, jako by se nic nedělo.
"No jasně, že tady mám kluky. Tři. Leží u mě v posteli, tak je hlavně neprobuď." řekla jsem tak ironicky, jak to jen šlo. Jak se ale ukázalo, pan Dokonalý si to vyložil jako pravdu a už se hnal po schodech nahoru. Rychle jsem běžela za ním, aby holky neprobudil. Když jsem přiběhla k mému pokoji, stál ve dveřích a zíral na mou postel.
"Harvey. Tohle už ale fakt přeháníš." řekla jsem potichu, ale zato hodně naštvaně. Opatrně jsem zavřela dveře a táhla ho za rukáv dolů.
"Co kdybych tam fakt někoho měla? Hráblo ti? To už ti ta sláva stoupla do hlavy tak moc, že nepoznáš ironii?" začala jsem na něj křičet. Doufám, že mají holky tvrdý spánek.
"Hele uklidni se holčičko a přestaň tady po mě ječet. Nevíš o mě vůbec nic, tak zavři hubu a jdi si hrát s panenkama." Tak tohle jsem nečekala.
"Vypadni!" zařvala jsem na něj. K mému velkému překvapení, se otočil a šel pryč. Do zámku jsem pro jistotu dala klíč. Bylo mi jasné, že už neusnu, tak jsem šla holkám dělat snídani.
Sotva jsem dodělala tousty, už byly v kuchyni.
"Natali, co to tady bylo za křik?" zeptala se Mell a zívla si.
"Brácha poslal jednoho blbečka, protože mi nevěřil a myslel si, že tady mám kluka. Trošku jsem si z něj udělala srandu, že tady mám kluky hned tři a on tomu uvěřil, takže vtrhl do pokoje. Za to jsem ho seřvala a on uraženej odešel. Toť vše." řekl jsem holkám můj ranní příběh. Všechny tři se začaly hrozně smát a já jsem se k nim přidala. Najednou jsme slyšely rachocení klíčů v zámku a hned potom zvonek. Doběhla jsem ke dveřím a otevřela. No to se mi snad jenom zdá. Kluci se vrátili. Ale co mě naprosto dostalo, s čím se vrátili.
Mikey nesl v ruce obřího plyšového medvěda, Jack oslíka a Andy kytici růží. Sto bílých a jedna rudá. Nevěřícně jsem na ně koukala a z očí se mi valily slzy. Tohle jsem opravdu nečekala.

Brooklyn ke mě přišel a objemul mě. Rye se taky odhodlal a já mu objetí vděčně vracela. Když jsem objala všechny, šli jsme do kuchyně. Holky tam stály a vypadaly docela nervózně.
"Tak my už půjdeme ať nerušíme." usmála se Lisa a chystala se i s holkama odejít.
"Ale vždyť vůbec nerušíte. My stejně zachvilku musíme zase do studia." usmál se vřele Andy.
~~~
Když kluci zase odešly, rozhodly jsme se jít nakupovat. Plyšáky jsem si dala na postel a růže do vázy. Oblékla jsem se(viz. Obrázek), vyžehlila si vlasy a nanesla trošku make-upu.

S holkama jsme dojeli do obchodního centra a šly do prvního obchodu, na který jsme koukly. Miluju nakupování.
Hned z prvního obchodu jsem si nesla velikou tašku. Jestli takhle budu pokračovat dál, skončím brzo na suchu.
Když jsme každá měli nejméně tři tašky, dohodly jsme se, že to už radši stačí a vyrazily zpátky k nám.
Holky už bohužel musely domu, takže mě jen vysadily a zase jely. Škoda! Šla jsem tedy do domu a do svého pokoje pro cigarety. Dneska ani včera jsem neměla ani jednu, takže se začal projevovat menší absťáček. Sedla jsem si na tu samou lavičku jako minule a koukala po okolí. Pomalu, ale jistě se mi to tady začalo dostávat pod kůži. Fajn, přiznávám. Miluju to tady! Už dlouho jsem se necítila takhle v pohodě. Byl to krásný pocit. Jen kdyby mě Ryan furt tak neprudil. Začínám ho mít plný zuby.
Dokouřila jsem cigaretu a šla dovnitř. Dnes jsem toho měla už dost.
Převlékla jsem se a ulehla do postele.