11. Nechte Mě Všichni Napokoji

628 21 0
                                    

Aniž bych si uvědomila, kam jdu, jsem se vydala pryč. Rye už byl nejspíš v posteli, takže by si mě ani nemusel všimnout. Ostatní někam odjeli. Nevím kam a nevím proč. Šla jsem jen tak nočním městem a můj pohled padl na klub, ve kterém se to pěkně rozjíždělo. Když jsem přišla dovnitř ucítila jsem pach cigaret, alkoholu, potu a trávy. Tohle je moje! Šťastně jsem se vydala k baru a objednala si to nejtvrdší co tam měli. Barman přede mě postavil štamprdle s tmavou tekutinou a já jí do sebe kopla, aniž bych věděla co přesně to je. Kupodivu to bylo docela dobrý, takže jsem jich objednala další šest. Už jsem byla totálně na mol, když mi začal zvonit mobil.
"Příjem." začala jsem se do mobilu smát jako šílená.
"Nat, kurva kde jsi?" zeptal se někdo v mobilu, ale já jsem absolutně nevěděla kdo to je.
"Aslane jsi to ty?" zeptala jsem se s nadějí v hlase, když se mi vybavil lev z Narnie.
"Ta je totálně na sračky.". Tohle asi na mě nebylo předpokládám.
"Naty kde jsi?" zeptal se ten hlas znovu, ale tentokrát jemněji.
Začala jsem se zase smát, ani nevím čemu. Bylo mi tak krásně, jako už dlouho ne. Típla jsem hovor a šla si objednat další pití.
~~~~~~~~~
Pohled Andyho
Když jsme přijeli s klukama domu neviděl jsem nikde ani Rye a dokonce ani Nat. Šel jsem se podívat do jejího pokoje jestli už spí, ale nikde nebyla.
Když jsme prohledali celý dům a zahradu, zjistili jsme že je pryč. Rozhodl jsem se jí zavolat.
"Příjem" začala se strašně smát do telefonu.
"Nat, kurva kde jsi?" zeptal jsem se jí naštvaně, ale zároveň i vystrašeně.
"Aslane, jsi ty?" zeptala se a já jen s otevřenou pusou koukal do zdi. Vážně se mě teď zeptala, jestli jsem Aslan?
"Ta je totálně na sračky." řekl jsem zoufale klukům. Co teď doprdele? Jak z ní mám asi tak dostat kde je, když je opilá jak prase?
Rye mi vzal mobil a zeptal se jí kde je. Ta se jen začala pitomě tlemit a típla to. Skvělý!
S klukama jsme se rozhodli, že prohledáme všechny bary a hospody v okolí. Nemohla dojít daleko.
~~~~~~~~
Pohled Natali
Už ani nevím kolik jsem toho vypila, ale je mi dost blbě.
Ale víte co? Je mi to jedno. Ať se třeba pobleju. Momentálně potřebuju alkohol víc, než cokoliv jiného. Tak se jde pokračovat. Tentokrát jsem si objednala zelenou. Byla slabší a chutnala strašně dobře. Když jsem jí vypila, přišel za mnou nějakej kluk.
"Ahoj" řekl s úsměvem. Byl docela pěknej. A hlavně mi někoho připomíná.
"Jak tak koukám, tak ani nevíš kdo jsem co?" začal se smát a já se k němu přidala. Najednou mi došlo, že je to Brad. Ten kluk, ke kterému jsem si sedla. No jasně. Je to on. Ty oči bych si nespletla.
"Bradíku. Tak ráda tě vidím ty lumpe jeden." skočila jsem mu kolem krku a jen tak tak to ustal.
"Naty asi by jsi měla jít domů. Jsi úplně na šrot." řekl už vážně. Asi má pravdu
Už toho bylo dost.
"Ale já nevím kudy" rozbrečela jsem se mu v náruči.
"Pujč mi mobil. Zavolám tvému bráchovi.". Nečekal ani na svolení a vytáhl si můj telefon.
~~~~~~~~~
Pohled Andyho
Když jsme s klukama procházeli okolní bary už nejmíň hodinu a půl, začal mi zvonit mobil. Natali.
"Naty, kde jsi? Jsi v pořádku?" vychrlil jsem ze sebe na jeden nádech.
"Tady Brad. Je tady se mnou Naty a upřímně nevypadá moc dobře. Musela vypít snad celej bar." ozval se z mobilu klučičí hlas. Vlastně se mi i ulevilo. Z ní bych určitě nedostal kde je.
Brad mi nadiktoval adresu a já s Ryem jsme se tam vydali.
Když jsme vešli dovnitř, nemohl jsem věřit vlastním očím. Moje malá sestřička tam tancovala na stole a ještě k tomu bez trička. Nějaký kluk, asi Brad, se jí snažil dostat dolů, ale pokaždé ho kopla. Chudák.
"Natálie!" zařval jsem na celej bar až se pár lidí otočilo. Nat se na mě udiveně podívala a najednou začala brečet. Kurva! To bude těžší než jsem si myslel. Šel jsem k ní pomalu blíž. Když jsem byl u ní, chytl jsem jí opatrně za ruce, protože jednu měla obvázanou a sundal s Bradovou pomocí opatrně dolu. Přehodil jsem přes ní mojí mikinu a šli jsme pryč. Ještě jsem rychle poděkoval Bradovi a zaplatil za pití, které si má nezletilá sestra objednala.
Doma jsem jí uložil do postele. Vypadala tak křehce a zranitelně. Bylo mi jí líto. Kdybych byl s ní, takhle by nikdy nedopadla. Všechno je to jen moje vina.

Nesnáším tě! Kde žijí příběhy. Začni objevovat