Nesnáším tě!

21. Cameron

Ahoj tenhle díl bude vlastně jenom flashback o Cameronovi. Užijte si čtení ❤️

Ráno jsem se vzbudila poměrně brzo. Na tváři jsem měla slzy a sotva jsem dýchala. Zdál se mi sen o Camovi. O klukovi, kterého jsem milovala celým svým srdce. Vlastně ho pořád miluju. Vzpomínky se vrátily a s nimi i bolest. Smutek. Nikdy neuvadající láska.

Flashback 
Čekala jsem na zastávce na autobus, který měl spoždění. Z obočí mi tekla krev kvůli dnešní náloži od Thea. Zajímalo by mě, jestli mě dokáže někdo i milovat. Teď nemyslím babičku, ale nějakého kluka. Najednou se ozval křik. Otočila jsem se a viděla kluka, který se na mě plnou rychlosti žene na longboardu. Chtěla jsem uhnout, ale bylo pozdě. Ve chvilce jsme oba leželi na zemi.
"Panebože není ti nic? Jsi v pořádku? Hrozně se omlouvám. Nevšiml jsem si tě. Ježíš já jsem kretén." začal vyšilovat a já se chtě nechtě musela zasmát.
"To je v pohodě. Nic mi není. Jinak nejsem Pánbůh, ale Natali." pořád jsem se smála a on se po chvilce přidal. Pomohl mi na nohy a já si oprášila kalhoty.
"Jinak já jsem Cameron." krásně se na mě usmál, ale najednou změnil výraz na vystrašený.
"Panebože máš rozbitý obočí." zděsil se.
"Tak znova. Nemusíš mi říkat Panebože. A to obočí není z toho pádu." zase jsem se zasmála. Už dlouho jsem se takhle nesmála.
"A co se ti stalo?" zeptal se a já váhala jestli mu to říct nebo ne.
"No víš... Nechci to řešit." sklesle jsem se na něj usmála. V dálce jsem zahlédla autobus.
"Promiň, ale už mi jede bus. Tak ahoj." řekla jsem a usmála se.
"Uvidím tě ještě někdy?" zeptal se zničehonic Cameron.
"Všechno je možný." řekla jsem, když už jsem nastupovala do autobusu.
Od té doby co jsem ho potkala, jsem myslela jenom na to, až ho zase potkám. A jestli vůbec ho potkám. Nebyl jako ostatní kluci. A hlavně nebyl jako kluci od nás ze školy. Byl milej a hodnej. A hlavně neuvěřitelně krásnej.
Ležím v posteli a přemýšlím. Ani nevím o čem přemýšlím. Najednou mi zapípal mobil. Měla jsem žádost o přátelství na Facebooku.
Cameron Dallas.
To musí být on. Jiného Camerona neznám. Žádost jsem přijala a hned mi přišla zpráva.

Cameron: Ahoj 😊
Natali: Ahoj☺️Jak jsi mě našel?
Cameron: Do vyhledávání jsem napsal tvé jméno a hledal tak dlouho, dokud jsem tě nenašel 😁 Přemýšlel jsem, že bych mohl pracovat pro FBI 😁 Jsem v tom fakt dobrej 💪

BOŽE to je egoista.

Natali: Takový stalker 😁 Asi bych se tě měla bát 😨 Nejdřív mě srazíš na longu a teď ještě tohle 😁 Ty se nezdáš 😂
Cameron: Hele mám návrh 😊 Zahrajeme si hru 😁 Top5 😂 Já řeknu pět věcí a ty řekneš nejoblíbenější chápeš? 😂
Natali: Jasně 😂
Cameron: Fajn. Tak písnička, film, barva, zvíře a zlozvyk 😊
Natali: One direction -story of my life, Hvězdy nám nepřály, černá, vlk, kouření cigaret 😏Ty?
Cameron: One direction - You&I, Rychle a zběsile 5, černá, Husky, lehce se zamiluju. 😊
Natali: Husky jsou úžasný. Hrozně se podobají vlkům 😍
Cameron: Já mám Huskyho 😊 Jmenuje se Jaxx. Proto je tak miluju ❤️
Natali: Taky bych chtěla psa. Ale nemůžu 😏 Babička je alergická 😏
Cameron: Natali?
Natali: Ano?
Cameron: Chtěl bych tě vidět. 😊
Natali: Můžeš😊
Cameron: Třeba hned? 😱😍
Natali: Třeba hned! 😊
Cameron: Tak za hodinu u Starbucks na náměstí? 😍
Natali: Budu tam 😊
Jakmile jsem odeslala poslední zprávu, šla jsem se připravit. Byla jsem hrozně šťastná a zároveň nervózní. Šťastná, že ho uvidím a nervózní, že něco zkazím.
Na sebe jsem si vzala:⬇️⬇️⬇️⬇️⬇️